Sluneční paprsky se v úterním dopoledni opírají do barokních kašen na náměstí v Tarbes a doprovázejí poslední chvíle klidu. „Proč ten volný den nemohl trvat déle než 24 hodin,“ uleví si Zdeněk Štybar na Twitteru.
Ne, nemohl. Už záhy se totiž Tour zvedne k nebesům. V dáli ční Pyreneje. A na konci tohoto dne, až u španělských hranic, na ně čeká prudké a dlouhé stoupání, které peloton Tour objevuje vůbec poprvé.
Do La Pierre Saint Martin.
Momentka z 10. etapy Tour de France
Podél starých dřevěných sloupů na elektrické vedení se jezdci vydávají stále výš, až k cílové vesnici, kde bečí ovce, kde se na skále pasou krávy, mezi auty pobíhají slepice a tady... ano, tady za pódiem pro vítěze dokonce i prasata.
Nedaleko odtud je opatství, kde kdysi žila rodina Aramits. Její nejslavnější člen nesl jméno Henri a stal se předobrazem pro legendárního literárního mušketýra Aramise.
Tak tedy do střehu, pánové.
„Sommet 15,3 km,“ zvěstuje žlutá cedule. Tak daleko je od úpatí výšlapu na vrchol. Stoupání až 10 procent bolí. Klikatící silnice tu dostala kvůli Tour nový kabát, asfalt se pod koly aut ještě drolí a občas i roztéká. I tady, vysoko v horách, je 26 stupňů.
Tým Movistar diktuje tempo pro svého lídra Quintanu, ale všeho jen do času. Parta Sky přebírá iniciativu a brzy hraje v čelní skupině přesilovku. Leopold König si z ní vystupuje 11 kilometrů před cílem. „V tom vedru jsem se úplně nejlíp necítil. Radši jsem pošetřil síly na zítřek,“ poví později.
Stále však jsou tu z jeho stáje Poels, Thomas, Porte... a Froome. A ti roztrhají skupinu na kousky.
Den mnoha padlých hvězd
Obří transparenty v další zatáčce velebí jména domácích hvězd. Jenže toto není den Francouzů.
„Pinot en difficulté.“
"Bardet en difficulté.“
"Péraud en difficulté.“
Jednoho po druhém odškrtává hlasatel francouzské hrdiny loňského ročníku, kteří odpadají z vedoucí skupiny a jsou „v potížích“.
Ale z jeho úst zazní také: „Nibali en difficulté!“
Obhájce titulu Nibali tuhne, propadá se. Obskakují jej domestici z týmu Astana, ale vzkřísit ho je pro ně stejně nesplnitelnou misí, jako kdyby měli sami dotlačit do cíle kamion plný kamení. Italova ztráta narůstá: minuta, dvě, tři. Jeho šéf Alexandr Vinokurov nahlas přiznává: „Tuhle Tour nevyhrajeme.“
Král je mrtev...
... a ať žije (staronový) král?
Chris Froome šlape dál jako neomylný stroj. Už i Alberto Contador se potácí. Nemůžu dýchat, necítím nohy, zoufá si v duchu Španěl. „Divím se, kolik sil Giro Albertovi vzalo,“ pronese Froome po etapě.
Rovněž Tejay Van Garderen, lídr BMC, už odpadá. Zbyli vpředu jen tři: Froome a Porte ze Sky proti Quintanovi z Movistaru.
A pak Froome, král předloňského ročníku Tour, vystrčí nos zpoza zad svého australského parťáka a ujíždí i Quintanovi. Šest kilometrů před cílem je sám!
L'Image du Jour / Pic of the day by @jeredgruber #TDF2015 pic.twitter.com/mE0PJEPdLm
Co následuje, lze označit mnoha výrazy. Zničující útok. Drtivý úder. Deklasování protivníků.
Brit projíždí zužující se uličkou diváků, jejichž řev mu zní jako oslavný chorál. Zprávy, které dostává do vysílaček o narůstající ztrátě protivníků, jsou pro něj ještě krásnější hudbou. Ne, tomu snad ani nechce věřit. O tolik že opravdu vedu? „I pro mě je až nepochopitelné, jak velké rozdíly byly,“ přizná po etapě také König.
Od časů Lance Armstronga si v první polovině Tour žádný její vládce se soupeři takhle nepohrál.
A teď: Všichni proti Sky?
Cíl. Tisíce nadšených diváků, kteří obsypali i okolní skály.Brit zvedá ruce nad hlavu, ukáže široký úsměv, v omámení zakloní hlavu. „Nemám slov,“ povídá.
Chris Froome jásá po vítězství v desáté horské etapě Tour de France.
Porazil Quintanu o 1:04 minuty, van Garderena o 2:30 minuty, Contadora o 2:51 minuty a Nibaliho o 4:25 minuty!
Už jen když tato čísla vyslovíte, zní to až nepředstavitelně.
Do chvíle, než se začali drápat do La Pierre Saint Martin, byla to Tour de France s největším počtem vážných kandidátů na titul za poslední léta.
Zato teď? Fantastická čtyřka? Nebo dokonce Velká pětka? Teď je to Froome - a za ním houf pronásledovatelů.
Vede Tour takřka o tři minuty!
A closer look at Froome's (SKY) speed as he climbed La Pierre-Saint-Martin to win stage 10. #TDFdata #TDF2015. pic.twitter.com/6jRYlyu5NW
Alberto Contador je po etapě zdrcený. „Stále nemohu dýchat,“ říká.
Vincenzo Nibali přiznává: „Dnes jsem nebyl ani malým bratrem Nibaliho z minulé Tour.“
Nairo Quintana, muž z andských hor, nasadí svůj tradiční poker face a pronese: „Bylo na mě dneska až moc horko. Froome a Sky nasadili velmi rychlé tempo. Froomův rytmus byl pro mě příliš rychlý. Zahltil jsem se.“
Všichni jakoby si pokládali tři otázky:
Co to s námi Froome a Sky provedli?
Proč jsme my sami selhali?
A co s tím v dalších dnech ještě můžeme udělat?
„Byl to pro mě strašný den, ve kterém Froome demonstroval svoji autoritu,“ říká španělský El Pistolero. Jeho sportovní ředitel Steven De Jongh nicméně odmítá složit zbraně: „Utržili jsme těžký úder. Ale všichni víme, jakým je Alberto bojovníkem. Budeme hledat jakoukoliv příležitost, v každé etapě, abychom tuto ztrátu zkusili eliminovat.“
Snad jen Tejay van Garderen, jako jediný předchozích vyzyvatelů Frooma, je toho dne relativně spokojený. „Mohlo to být lepší, mohlo to být i horší. Hlavní je, že jsem ve hře o pódium,“ prohodí Američan v kopci nad cílem, kde je zaparkovaný autobus BMC.
A zatím u autobusu Sky...
Dave Brailsford ani nedává najevo údiv nad tím, co se jeho týmu povedlo. Spokojenost, to ano. Ale údiv? Vše šlo přece tak, jak jsme si naplánovali, ne?
„Náš plán byl, že nejprve necháme pracovat Movistar. Že pak budeme mít početní převahu v čelní skupině. Že potom s námi nejspíš zůstane jen Quintana. Že i tomu Chris ujede. A všechno to se nakonec i stalo,“ odříkává klidným hlasem.
From start to finish, what a fantastic team performance. Very proud of how Team GC leaders @TeamSky rode #TDF2015 pic.twitter.com/5OuD1klRj3
„Chlapci, usmějte se do foťáku,“ volá na jezdce Sky, vyjíždějící se na trenažerech, starší britský fanoušek v tričku, na němž má robota z Hvězdných válek. Jde o příznačné tričko. Dnes to bylo v jejich podání až robotické.
Froome si kráčí na pódium pro žlutý dres. Francouzský reportér se ho vzápětí zeptá: „Zavraždil jste dneškem letošní Tour?“
Rozpačitě reaguje: „Ne, to si nemyslím.“
Leopold König vyjde ze sprchy a hlásí: „Kluci jsou nadšení. Uvnitř autobusu panuje euforie. Ale umírněná. Pořád máme do Paříže daleko.“
Stále zbývá 11 etap, šest z nich ve velehorách. Z Tour 2015 se nyní může stát souboj „Všichni versus Sky“, ve kterém se parta Sky bude usilovně bránit proti alianci napříč stájemi.
„Může to tak být,“ odkýve König. „Dost jsme jim to znepříjemnili a oni nám to budou chtít co nejvíc oplatit.“
Ale... budou se chtít jezdci týmu Sky jen bránit?
Nebo si řeknou, že nejlepší obranou je útok?
