„Objela jsem si tři kola. Během prvního jsem jela ten dlouhý sjezd dolů a den předtím mi holky říkají „Ten je dobrý, tam jsou dole ty bariéry. Je fajn, že tam nejsou nějaké balíky slámy, mají to dobře vymyšlené.“ No a já najela do té bariéry, ta mi vzala řídítka a už jsem šla,“ vzpomínala na nepříliš povedený páteční trénink Nosková.
Hned za ní jel reprezentační trenér Petr Dlask, který měl co dělat, aby se své mladé svěřenkyni vyhnul. „Kdybych ji přejel, ani by nemusela závodit,“ prozradil.
Devatenáctiletá Češka byla naštvaná, dopadla totiž dost tvrdě na bok a narazila si všechno. To ale z páteční smůly nebylo všechno. Při jednom z výjezdů si vybrala špatnou stopu a ležela znovu.
K českým karavanům přijela celá špinavá s přilbou od písku. „Tehdy jsem si říkala, že na tuhle trať asi nemám, byla jsem docela naštvaná a znechucená. Dokonce jsem i plakala, utěšovala mě celá reprezentace,“ povídala.
Kamarádky z reprezentace jí povzbuzovaly, ať to hodí za hlavu, že to byl jen jeden hloupý trénink.
A pak přišlo ráno...
„To už mě bok nebolel, ale když jsem koukla z okna a viděla, jak tam prší, zase jsem byla celá znechucená. Ale zároveň jsem si říkal, že třeba prší štěstí,“ nepropadala panice čtvrtá žena juniorského mistrovství světa na silnici z roku 2014.
Z Bungalowparku Molenheide vyrazila směr Circuit Zolder, znovu si tréninkově projela trať, ale tentokrát už nespadla. Minuty před startem si krátila v týmovém kemperu, tedy obytném voze, který reprezentace využívala. „Byla tam sranda, vůbec jsem na závod nemyslela. Holky mi pak říkaly, že nemám být nervózní a já ani moc nebyla,“ vyprávěla.
Na start se postavila s jedinou myšlenkou: „Půjdu do toho tvrdě a nikdo mě nezajímá. Všichni ostatní jsou pro mě soupeři.“
Ono to tak opravdu vypadalo, Nosková měla celý závod soustředěný pohled vpřed, nezajímalo jí, co se děje za ní, neřešila to.
„A když jsem pak viděla, jaký mám odstup na čtvrtou Švýcarku a kluci mi ještě zahlásili nějakých 10-15 vteřin, věděla jsem, že už to udržím,“ povídala s nadšením v cíli.
TRADIČNÍ BELGICKÉ POČASÍ. Ale Nikole Noskové i přes prvotní znechucení nevadilo. Ba naopak.
Stala se vicemistryní světa.
Na tiskovou konferenci přišla s úsměvem, ale i obavami z anglických otázek? Že by na ni čekala další zkouška ohněm? Ne, te už se mohla vyhnout a těšit se na zaslouženou odměnu - dort nebo čokoládu.
Domů pak odjížděla se stříbrnou medailí na krku. „A jen tak ji nesundám,“ slíbila.
