„Na tuto etapu jsme se zaměřili už dávno,“ vyprávěl Pogačar. „Je pravda, že mě tu Jonas ve sprintu porazil, zcela férově. V cíli jsem měl podobné nohy jako tehdy, úplně vyřízené. Do posledního kilometru jsem nevěděl, jestli vyhraju.“
Když před dvěma lety v jedenácté etapě nastoupil pod vrcholem Puy Mary a Vingegaard nedokázal odpovědět, mnozí si mysleli, že 31 kilometrů před cílem přichází rozhodující moment celého ročníku. Náskok Pogačara narostl na půl minuty, jenže Dán se pravidelným tempem dotáhl zpět a v samotném závěru přespurtoval rivala, který vždy platil za toho výbušnějšího jezdce.
Byl to tehdy malý zázrak. Vždyť ještě tři měsíce před startem ležel Vingegaard po hromadném pádu v Baskicku na zemi s polámanými žebry, klíční kostí a pohmožděnými plícemi. A tak po dojezdu se slzami v očích popisoval, jak si v příkopu myslel, že umírá.
TĚSNÝ FINIŠ. Jonas Vingegaard (Visma) a lídr Tour de France Tadej Pogačar (UAE) hází na pásce svá kola do cíle. Nakonec se z vítězství raduje dánský cyklista (vlevo).
Přesto díky bonifikacím na vrcholu stoupání Pogačar paradoxně zvýšil svůj celkový náskok, následně vyhrál další čtyři etapy a celou Tour ovládl o více než šest minut.
Jenže slovinský fenomén má zkrátka rád neustálé výzvy a pokud jen může, útočí. S oblibou si vyřizuje účty s místy, kde dřív prohrál. Tak jako na Col de la Loze či Hautacam, se teď chtěl pomstít i v Le Lioran.
Další ukázka dominance. Pogačar útočil daleko před cílem, na Tour slaví hattrick |
Takže když skupina hlavních favoritů začala stoupat na Col de Font de Cere, kde tehdy Vingegaard sjel onu ztrátu, skupina postupně řídla. Italský mladíček Davide Piganzoli ve službách Vismy jel na čele drtivé tempo pro Vingegaarda, zatímco Pogačarovi kolegové si postupně vystupovali. Kilometr pod vrcholem měl Richard Carapaz, který vyrazil 38 kilometrů před cílem poté, co peloton definitivně pohltil všechny z původního třicetičlenného úniku, v tu chvíli 46 sekund.
Hodně málo na to, abyste ho před sjezdem dojeli. Pokud ovšem nejste Pogačar.
Drtivě nastoupil a ještě 200 metrů pod vrcholem se kolem něho prohnal, než se spustil dolů, měl už náskok 20 sekund na Vingegaarda. „Zkoušeli jsme nové vysílačky a když bylo kolem nás příliš mnoho diváků, nic jsem neslyšel. Na posledních deseti kilometrech jsem neměl ponětí o rozestupech ani o tom, co se děje,“ líčil poté Pogačar.
Závodníci včetně Tadeje Pogačara ve žlutém dresu na 10. etapě Tour de France.
„Měl jsem i trochu obavy, protože právě tam se před dvěma lety ke mně vrátil Jonas a já pak už neměl síly na sprint. To mi samozřejmě běželo hlavou až do posledních metrů.“
A tak neustále navyšoval svůj náskok, za ním Vingegaard vedl stíhací skupinu s Lipowitzem, Seixasem, Evenepoelem a dvojici s Lidl-Treku Ayusem a Skjelmosem. I když měl na ně 45 sekund, na posledním kilometru se pořád za sebe otáčel. Naplno tlačil do pedálů, dokud neprojel cílovou čárou, až pak se pustil řídítek a na hrudi napnul žlutý dres.
„V posledních kilometrech ze sebe musel vydat úplně všechno. Vzpomněl jsem si, že je Den dobytí Bastily, a snažil jsem se uctít žlutý trikot. Děkuji všem fanouškům, kteří dnes přišli k trati. Byla to úžasná atmosféra. I když se objevilo nějaké to bučení – všem těm lidem, co bučeli, chci vzkázat: „Dodávají nám ještě víc síly,“ smál se.
Slovinský cyklista Tadej Pogačar ve žlutém dresu během závodu Tour de France.
To Vingegaard zažíval úplně jiné pocity, poté co skupinu pronásledovatelů v závěrečném stoupání táhl, pak dojel až sedmý se ztrátou 54 sekund. „Když Pogačar nastoupil, věděl jsem, že musím jet svým vlastním tempem. Bylo mi jasné, že to bude časovka až do cíle. Ostatní mi pak trochu pomohli, byl to dobrý den,“ popisoval po dojezdu u týmového autobusu.
„Když to na konci začalo být strmější, zvolil jsem si vlastní tempo a oni začali sprintovat. Krátká stoupání mi moc nesedí.“
Ztrácí už však 3:36 minuty, větší odstup na Pogačara měl po deseti etapách jen při svém debutu v roce 2021, kde se lídrem Vismy ale stal až v průběhu Tour po odstoupení Primože Rogliče. „Mám čím dál lepší nohy. Těším se na dlouhé kopce a doufám, že nás teď čekají dobré týdny.“
Kreuzigerova abeceda. Jak jí. Kolik hodin spí. Co řeší s jezdci. A kdy po Tour vypne? |
Je potřeba dodat, že má za sebou Giro, ještě za nedávné doby Contadora s Froomem by nikdo neočekával, že může vyhrát za měsíc i Tour, ale cyklistika se naprosto změnila. Navíc právě v onom roce 2024 vyhrál Pogačar šest etap na Giru i na Tour a po 26 letech se stal sedmým mužem, kdo zvládl vítězný double.
Sám Vingegaard přiznával, že po fatálním pádu je zpátky až letos a v ještě lepší formě než kdy předtím. Navíc na Giru neměl nejtěžšího soupeře, a tak ze sebe nemusel vydolovat všechno a spíše se „rozjet“ na Tour.
Jenže jak se ukazuje, Pogačar je opět nezastavitelný. Od doby, co prohrál s Vingegaardem dvakrát po sobě a změnil trenéra i přístup, je stále více neporazitelným.
„Člověk nikdy neví, jak dlouho to potrvá, a musíte být vděčný za tyhle okamžiky, kdy se účastníte největšího závodu na světě. U silnice jsem také viděl spoustu slovinských vlajek. Ten závod si musíte užívat.“
