Bláznivá sezona, viďte?
Ve finále se toho stihlo docela dost. Z důležitých závodů jsme objeli skoro všechny kromě Paříž-Roubaix. Vypořádali jsme se s tím velmi dobře a tím, že jsme sezonu ukončili vítězstvím na Flandrech, jsme z ní vytěžili, co jsme mohli. I když to byla hodně zvláštní a nejistá sezona, dost jsem si ji užil.
Vakoč se v týmu Alpecin-Fenix může těšit na závody WorldTour |
Paříž-Roubaix byl vlastně jediný velký závod, který se nekonal. Překvapilo vás, že zatímco ostatní sporty kolabovaly, cyklistika se držela?
Překvapilo mě to hodně. Nečekal jsem, že se objede tolik závodů. Už v létě, kdy došlo k restartu sezony a začali jsme závodit v Itálii, tak nám vedení týmu říkalo, že to jsou možná poslední závody. Ale sezona pořád pokračovala. U Vuelty byla spousta lidí i z cyklistiky přesvědčených, že ani neodstartuje. A ona dojela až do cíle.
Bublina v cyklistice očividně fungovala, což je asi nejlepší zpráva i pro příští sezonu, že?
Všichni doufají, že to příští rok nebude horší než letos a pokud to bude stejné, snad bude možné sezonu aspoň ve velké míře odjet tak, jak je naplánovaná.
Na co z letošního roku budete vzpomínat v dobrém?
Na závěrečné týdny. Poslední měsíc byl hodně intenzivní, náš tým bojoval o výhru v žebříčku prokontinentálních týmů, čímž bychom si zajistili pozvánku na všechny Grand Tour příští rok.
A to se povedlo.
Povedlo. Věděli jsme, že pozvánka na Tour by příští rok stála na tom, jestli by ji jel Mathieu (van der Poel). Nebyla to jistota a pro Mathieuho bylo prioritou připravit se na olympiádu na horských kolech. Proto jsme chtěli žebříček vyhrát. Byl to dost napínavý souboj, Arkea byla daleko před námi, ale nám se začalo dařit, postupně jsme náskok stahovali a tím fenomenálním závěrem jsme jí utekli o hodně bodů.
Intenzivní měsíc.
Hodně. Celý jsem ho strávil i kvůli všem opatřením na závodech, ani jsem necestoval domů. Nevěděli jsme, jestli se všechno pojede, jestli se něco nezruší. Bylo to dost nahoru dolů, chvíli jsme stahovali jejich náskok, pak nám zase odskočili. Až na Flandrech to Mathieu tím vítězstvím rozseknul.
Na co naopak rád vzpomínat nebudete?
Na jaro. Jak se to všechno rychle semlelo, zůstal jsem v Andoře během nouzového stavu. Sedm týdnů bylo zakázáno vycházet ven a vláda tyhle restrikce neustále prodlužovala o tři dny. Nebyla možnost odcestovat. V Čechách se mohlo trénovat venku, já mohl jen doma na ergometru, což bylo hodně nepříjemné. Trochu jsem záviděl lidem, kteří byli v zemích, kde se trénovat dalo.
Hlavně pro psychiku závodníka to muselo být náročné.
Bylo, stejně tak i celá sezona. Člověk byl hodně doma a pak najednou pořád na cestách. Hodně stresující bylo i neustálé testování. Před každým závodem dva testy, občas jste viděli, že měl někdo pozitivní test, i když nebyl nemocný. Já jsem byl na testech třeba 15-20krát a pokaždé jsem čekal, jestli bude výsledek v pořádku. Občas měly laboratoře zpoždění, takže jsme odjeli na závody a až tam čekali na výsledek, jestli vůbec odstartujeme. Hodně stresující záležitost, ale asi nás to samé čeká i příští rok. I proto už máme od týmu instrukce, že ani v zimě nemáme trénovat ve větších skupinách.
Pro mnohé to byl stresující rok i z důvodu končící smlouvy. Někteří cyklisté ukončili kariéru proto, že nemohli najít tým. Vás se to netýkalo.
Měl jsem ohromné štěstí. Náš tým měl také zajištěné sponzory, kteří během letošního roku příliš netrpěli. Vlastně se to hezky sešlo, protože ještě loni jsme měli hlavního sponzora Corendon – cestovní kancelář, ale nakonec se nedohodli na prodloužení a spolupráce loni skončila. Pro obě strany to bylo šťastné rozhodnutí, díky kterému náš tým přežil sezonu velmi dobře. A já měl smlouvu ještě na další rok, takže jsem se tím nemusel stresovat.
VIDEO: Vakočův den. Syrový pohled do zákulisí cyklistické Czech Tour |
Sezona skončila dost pozdě. Měl jste vůbec nějaký čas na odpočinek, nabrání sil?
Pro mě vlastně skončila stejně jako loni, protože jsem ještě v říjnu závodil v Číně. Normálně si dávám čtyři týdny bez kola a organizovaného tréninku, letos to byly tři. I kvůli tomu, že na jaře to bylo takové napůl volno, sezona nebyla tak dlouhá. Teď se zpátky dostávám do tréninku.
Byl jste na nějaké dovolené?
Stihl jsem odjet do Řecka, než tady vyhlásili přísná opatření, takže jsem strávil dva týdny v teple. Počasí už nebylo na válení na pláži, ale je tam úžasná příroda - ideální na potápění, na chození po horách. Ani by tam člověk nepoznal, že nějaký koronavirus existuje, všechno bylo otevřené, málo lidí. Vrátil jsem se vlastně těsně předtím, než i v Řecku vyhlásili nouzový stav. Stihl jsem ještě zrelaxovat a vypnout.
Teď vás čeká zimní příprava. Okořeníte ji něčím? Třeba oblíbenými běžkami?
Zatím jsem seděl akorát na horském kole. Většinou jsem ho měl půjčené na chvíli od týmu, teď jsem si pořídil vlastní - stejné, jako na kterém závodí Mathieu van der Poel, udělal jsem si radost, dost mě to baví. Byl jsem se projet i s Ondrou Cinkem po lese.
Takže za rok budete startovat na Světovém poháru v Novém Městě?
To asi ne (smích), na to se úplně necítím, na takové divočiny nejsem. Určitě bych se rád dostal o Vánocích na běžky. A když bude možnost strávit čas třeba na Mallorce na silnici, budu rád.
Kdy pak vlastně začne silniční sezona? Australské závody v lednu jsou zrušené.
Mělo by to být podobné jako letos. Náš tým by začínal sezonou v Evropě tak či tak. Takže v polovině února, když začínají závody jako Étoile de Besseges ve Francii, Algarve, Ruta del Sol.
Na jaře ale asi budou hlavním cílem klasiky.
Je to tak. Klasikami jsme sezonu ukončili, teď bychom ji zase měli začít. Hodně se těším zejména na ty kostkové.
Vyzkoušel jste si Lutych, Flandry, příští rok tedy Roubaix?
Určitě. Roubaix bylo v plánu i letos, hodně jsem se na to těšil, bohužel to nevyšlo. Doufám, že premiéra bude obdobná jako na Flandrech, i pro Mathieuho to bude premiéra. Stejně tak se těším i na ty další - Dwars door Vlaanderen, E3 Harelbeke.
Na většině závodů se opět potkáte s Van der Poelem. Budete mít možnost jet i něco sám na sebe?
Předpokládám, že příležitosti se naskytnou a že i na některých závodech, kde budeme společně, tam ta možnost bojovat o vítězství bude. Letos jsem si dokázal, že tyhle výsledky jsem pořád schopný zajíždět. Forma měla vzestupnou tendenci, tak jsem přesvědčený, že příští rok bude zase lepší. Vidím na sobě, že potřebuju hodně závodit, abych se vrátil na dobrou úroveň. I kvůli tomu zranění. V posledních třech letech jsem přišel o spoustu závodů. Jednu sezonu jsem vynechal úplně, pak jsem další sezonou objel, ale bez Grand Tour. Letošní sezona byla zase hodně krátká, ale jakmile jsem se dostal do tempa, bylo to dobrý. Předpokládám, že když sezona bude probíhat normálně a budu mít velký objem závodů, měl bych se zase výkonnostně posunout.
Dvakrát na Mont Ventoux a dvě individuální časovky. Tour 2021 odhalila tvář |
Mohl byste po tak těžkém jaru jet ještě Giro? Nebo se spíš vidíte na Tour?
Zatím nevím, které Grand Tour tým vybere. Nejsem si jistý, jestli budeme chtít jet všechny tři, i když pozvánku máme. Pro prokontinentální tým, který ještě žádnou Grand Tour nejel a polovina závodníků z týmu taky ne, by to mohlo být moc. Giro mám hodně rád, ale nemyslím si, že je reálné i na něj udržet formu. Spíš bych to směřoval k Tour, kde bude mít Mathieu šanci bojovat o zelený dres.
A možná i ten žlutý vzhledem k úvodním kopcovitým etapám.
Jojo, už jsem koukal na představení trasy, první dny v Bretani jsou hodně zajímavé, pak i konec druhého týdne, kde je několik zvlněných etap.
Šest dní po konci Tour se má jet v Tokiu olympijský závod. Jak ho berete? V tuhle chvíli se přece jen jeví jako pravděpodobnější, že se pojede Tour, než že bude olympiáda.
Určitě. Tím, jak letos sezona probíhala, je velmi pravděpodobné, že se Grand Tour objedou i příští rok. Cyklistika našla model, jak fungovat, ale jak to bude s olympiádou, to nevím. Všichni věří, že bude, ale jistota to určitě není.
Proto asi pro cyklistu nemůže být olympijský závod hlavním cílem příští sezony.
I proto, že v cyklistice olympiáda není zas až tak extrémně důležitá… Samozřejmě, je to můj sen, moc rád bych tam jel a porval se o co nejlepší výsledek, i když trať bude hodně náročná. Největší prioritou ale zůstává Tour. I z toho důvodu, že pokud chce člověk jet dobře na olympiádě, Tour je nejlepší přípravou. Viděli jsme to letos na mistrovství světa, kde většina z Top 20 přijela právě z Tour.
