Jednoduše chce být zpátky v barvách, na které je tolik zvyklý.
Přestože na sobě nemá duhový dres, nezávodí ani v černých dresech Bory-hansgrohe. Stále je totiž slovenským šampionem.
„A ten náš dres vlastně není o tolik jiný,“ směje se Sagan.
Velká část trikotu je podobně jako u toho mistra světa bílá. Jen duhové barvy nahradila modrá s červenou.
A to prostě není ono.
„Jsem rád, že teď ten krásný duhový dres vozí Alejandro Valverde, je to velký šampion s fantastickou kariérou. Ale je jasné, že se pokusím získat ho zpět, co nejdříve to půjde,“ usmál se.
Sagan je spolu s Alfredem Bindou, Eddy Merckxem, Oscarem Freirem a Rikem van Steenbergenem trojnásobným světovým šampionem. Jako jediný ale vyhrál mistrovství světa třikrát v řadě.
Pokud by dokázal všechny přechytračit znovu, stal by se jediným silničním cyklistou historie se čtyřmi zářezy.
A kopcovitá trať v Yorkshiru by mu s velkou pravděpodobností měla na zářijovém šampionátu v Harrogate sedět.
„Určitě je to velký cíl v této sezoně, ale ještě předtím mám před sebou spoustu závodů, které chci taky vyhrát. Jak můžu vědět, že právě v Yorkshiru budu v ideální formě?“ ptá se. „Na papíře je to samozřejmě o dost víc vyhovující trať než ta poslední, ale vyhrát mistrovství světa? Musí se sejít tolik věcí. Musíte se cítit dobře, mít štěstí. Uvidíme.“
Umění dělat show
Loňský triumf na Paříž-Roubaix spolu s šestým zeleným dresem na Tour de France ho definitivně povýšil mezi legendy jeho sportu. I tak zůstává Peter Sagan pokorný a svůj.
„Byl jsem po Roubaix absolutně v prd…, ale snažil jsem si to vítězství i tak užít,“ směje se s odstupem.
Zablácený, udýchaný, ale nejrychlejší. Peter Sagan bezprostředně po úspěšném dojezdu závodu Paříž-Roubaix.
„Když jsem byl menší, vyhrát Paříž-Roubaix byl můj sen. Nemyslel jsem na mistrovství světa, na Flandry, na Tour. Vždycky mě nejvíc táhlo právě Roubaix. Všichni ví, že je to Peklo severu. Ale já si to uvědomil až se zpožděním. Po dvou třech dnech, kdy jsem byl fakt šíleně unavený. Hlavně to první ráno, kdy jsem se vzbudil celý roztřesený z dlažebních kostek,“ popisoval své útrapy.
Právě pro svou bezprostřednost a vtipnost je Sagan je nejpopulárnějším cyklistou současnosti.
„Nejsem ale žádný superhrdina. Nezachraňuji životy, jsem jen sportovec. Dělám něco pro sebe a pokud to lidi baví, jsem šťastný.“
Show je pro něj důležitější než výhry.
Chce se bavit.
Také proto prozradil, že na příští olympiádě v Tokiu by znovu rád závodil na horských kolech.
„Umím si to představit, jen si musím nejprve prohlédnout olympijskou trať. Pokud to bude mít smysl, rád do toho zase půjdu. Zkušenost z Ria byla výjimečná,“ říká. „Pro mě je umění skončit druhý nebo třetí a i přesto udělat dobrou show. Ta moje je spontánní a vychází z mého nitra.“
Tři Monumenty v jedné sezoně?
Momentálně Sagan ladí formu tradičně na opačné straně zeměkoule - na australském etapovém závodu Tour Down Under.
Sám to u protinožců miluje, v minulosti si na jedné z australských farem pochoval malé klokany, jindy zase bavil svět tím, jak pomáhal místním pořadatelům s uklízením.
Kromě mistrovství světa by rád vyhrál i jeden z cyklistických Monumentů - San Remo, Flandry, Paříž-Roubaix. Zatímco Flanrdy ovládl před třemi lety, Roubaix loni, San Remo v jeho bohaté sbírce stále chybí.
„Jasně že je Milán-San Remo závod, který ve své sbírce chce,“ má jasno sportovní ředitel Bory Patxi Vila. „Pro něj bude důležitá část sezony od San Rema po Roubaix. Tam by měl být v největší formě. Nejhezčí by na výhře v San Remu navíc bylo, že už by pak po zbytek jarních klasik nebyl pod tlakem.“
Sagan navíc bydlí v Monaku, jen kousek od cílového města. Proto zná každé zákoutí tamní trasy.
„Víte co? Nejradši bych vyhrál všechny tři v jednom roce. Ale to je skoro nemožné. Všechny jsou pro mě stejně důležité, San Remo je ale nejblíž místu, kde bydlím. O to by tamní výhra byla hezčí,“ má Sagan jasno.
Do sezony každopádně plánuje vstoupit pomaleji než v předchozích letech.
Na Tour Down Under má jediný úkol - pořádně se rozjet a připravit na důležitější bitvy, které ho čekají.
Zatímco minulý rok často rozjížděl spurty pro Sama Bennetta, letos tady jeho irský kolega chybí.
„Ale i tak se budu snažit nepřetrhnout se. Chci začít pomaleji a zkusím se rozjet. Přijde mi, že sezona je každým rokem delší a delší, proto na sebe nechci spěchat. Uvidíme, co se povede ve sprintech, ale pokusím se v nich zabojovat,“ slíbil.
V úvodních dvou etapách skončil Slovák na osmém a třetím místě.
„Očekávám, že se budu pohybovat vepředu, ale nejsem si jistý, jestli na to skutečně mám kondici. Zimní příprava byla dobrá, ale ne s takovou intenzitou,“ říká.
Po Austrálii si dá pár dní pauzu, než se přesune do Argentiny na Vueltu San Juan. Pak už přijde na řadu jedna belgická klasika za druhou.
