U Pavla Bittnera a spol. panuje před první sobotní etapou Tour pohodová atmosféra.
Zázemí nalezli podobně jako stáj Decathlon AG2R v hotelu na okraji Lille, daleko od všeho ruchu.
Na parkovišti stojí zaparkovaná flotila aut, opodál foodtruck, z něhož pro ně kuchař Jelte Kranendonk chystá všechna jídla. Je sice teplo, ale v přilehlém parčíku příjemně fouká.
„Cítím se fajn. Měli jsme dobrou aktivaci, oběd, teď už jen nohy nahoru a zrelaxovat. Myslím, že to bude v pohodě,“ říká dvaadvacetiletý Bittner, který na Tour prožívá velkou premiéru.
Jaký zážitek byla čtvrteční slavnostní prezentace?
Super. V porovnání s Vueltou trochu jinačí level. Moc jsem si ji užil. Musím říct, že mám před startem trochu zvláštní pocity. Takové, co jsem měl naposledy někdy v juniorech. Člověk očekává něco velkého, je nervózní. Ale zdravě.
Říkal jste si na pódiu: Sen, který má každý cyklista, se mi plní?
Jo jo. Ale popravdě se už víc těším na závodění, to mě baví víc než tyhlety věci okolo. Prezentace byla fajn, ale taky všude hodně lidí a hluk.
Zaznamenal jste české vlajky?
Pár jsem jich viděl, bylo to fajn. Přijede mě podpořit i rodina. Dědeček a bratranec tady budou na první tři etapy. Rodiče pak dorazí na další část.
Jste rád, že po třech zahraničních startech je letošní Tour čistě francouzská? Že ji poprvé absolvujete v té nejtradičnější podobě?
Asi jo. Bylo by pěkné vidět, jak závodem žije i jiná země, ale takhle to je lepší. Jsem za to rád i kvůli tomu, že všechno bude jednodušší s přejezdy mezi etapami. Byť i teď jich máme teda docela hodně.
Jak máte nastudované první etapy?
Poprvé jsem se na ně víc díval už před měsícem, možná i trochu dřív. Ale pořádně jsem je studoval až tak týden zpátky. Další rozbor mě ještě čeká a poslední pak přímo před startem. Moc dlouho dopředu se na trasy nikdy nedívám, stejně je pak vypustím z hlavy a soustředím se jen na to, jaký den je nejblíž.
Strach stranou a nebrzdit! Tour má začít hromadným dojezdem. Co se při něm děje?![]() |
Co čekat od zahajovacího dějství? Jasný sprint?
Má docela foukat, takže budeme muset být ve střehu. Tak se budou určitě chovat i další týmy, což změní dynamiku závodu. Ale snad to bude sprint. Pro mě ideální.
Tadej Pogačar varoval, že úvodní etapy na Tour jsou vždycky dost stresující. Připravují vás na to sportovní ředitelé?
Popravdě, čekám, že když máte za sebou jedničkové závody, jako třeba v této lokalitě Dunkerk, tak vás v tomto ohledu Tour nepřekvapí. Tyhlety závody jsou vždycky taky hodně nebezpečné a hektické. Možná budou dokonce i horší. Samozřejmě jsem Tour nejel, ale myslím, že v tomto problém nebude.
Jak obecně zvládáte stresující a nepřehledné situace?
V závodě je ani tak moc nevnímám. Vlastně, když je to dost hektické, často dělám docela dobrá rozhodnutí. Takže mi snad jdou.
V sestavě Picnic PostNL máte dva rychlé muže – vás a Dána Tobiase Lunda Andresena. Jak máte etapy rozdělené?
První na mě, druhá by měla být víc pro Tobyho, třetí zase na mě. Co jsem se celkově koukal, tak v prvním týdnu by měly být tři příležitosti pro mě a tři pro něho. Je fajn, když si to můžeme rozdělit.
Budete mu v dojezdech také k dispozici, nebo vás tým nechá, ať se soustředíte jen na své šance?
Určitě budu pomáhat, nebudu se šetřit. Chci týmu pomoc oplatit.
Máte nějaké dějství, o kterém si říkáte: Jo, tak tohle je jako stvořené pro mě?
Etapy jsem si nijak nekroužkoval. Když uvidím, že se situace vyvíjí, že dopadne pro mě, každé dám sto procent. Teď vyhlížím hlavně tu první. Pak se uvidí.
Koho považujete za největší sprinterské favority?
Letos je hodně dobrý Tim Merlier, Jasper Philipsen taky na Tour dorazí vždycky v dobré formě a pak Jonathan Milan. Tihle tři tu budou asi nejrychlejší. Ale je tu i spousta dalších silných závodníků, sešla se tu různorodá kombinace. Určitě budou sprinty zajímavé i pro diváky.
Jaká je na ně vaše největší zbraň?
Asi delší sprint a být dobře pozičně. Ale neřekl bych, že mám v sobě proti těmhle závodníkům v záloze něco výjimečného. Jde prostě o to být dlouho rychlý a pak to poslat na pásku.
Grand Tour není samozřejmě jen o sprintech, popasovat se budete muset i s kopci. Co vaše vrchařská forma?
Myslím, že dobrá. Na Švýcarsku jsem se v kopcích cítil fajn, udělal jsem oproti loňsku progres a měl jsem nejlepší čísla, co jsem kdy měl. Věřím, že snad problémem nebudou. S kluky, co tu jsme, tak vytvoříme dobrou skupinu a přejedeme je.
Loňská Vuelta byla v tomto ohledu asi ideální škola, že?
Určitě. Co se týče kopců, tak byla možná i horší. A je na ní větší vedro. Na Vueltě je navíc i v uvozovkách slabší vrchař dost slušný. Grupeto tam nikdy nebylo velké, tady je sprinterů víc, takže i v tomto ohledu to bude snad jednodušší a pomůžeme si.
Na druhou stranu se ale čeká, že v kopcích budou válčit Tadej Pogačar a Jonas Vingegaard. V cíli budou rychle, takže i vy budete muset přišlápnout kvůli časovému limitu.
To je asi pravda. Během etapy máme v týmu experty, co limity počítají. Řeknou nám, kolik máme ještě času do cíle, a hlásí tempo, tak se toho budeme muset držet.
Čas nadešel. Tour vábí na souboj dvou titánů. Chci odplatu, říká Vingegaard |
Je nějaká etapa, které se obáváte? Hrozivě třeba působí 18. dějství s více než 5000 výškovými metry.
Takhle jsem na etapy nekoukal. Celý poslední týden bude dost specifický. Každý bude unavený a krize přijde snadno. Stejně tak ale může nastat už v desáté etapě, když budete mít ten den horší nohy. Uvidíme.
Vyloženě o užívání to asi moc nebude, ale je i nějaký kopec, na který se těšíte, až si ho vyjete?
Ale ano. Mont Ventoux, Tourmalet, tyhlety ikony. Samozřejmě taky Mur de Bretagne. Doufám, že budu mít dobrý den, vytvoříme pěknou skupinu a budeme to zvládat v klidu. Pak si i kopec můžete užít.