Až dva a půl kilometru před cílem dostihli v promáčených ulicích Santanderu kvarteto celodenních uprchlíků. V tu chvíli zkusil sprinterské vlaky zaskočit Mauro Schmid.
Vytvořil si menší náskok, na zadním kole si ale vezl Maxe Poola s Victorem Campenaertsem, což mu moc nepomohlo. Zhruba 500 metrů před cílem bylo i tohle trio dojeto.
Nastal čas nejrychlejších mužů v balíku.
Mezi nimi i českého rychlíka Pavla Bittnera.
It was an exciting last kilometre at #LaVuelta24 today 🥵 where Pavel Bittner sprinted to 🥈for the team.
— Team dsm-firmenich PostNL (@dsmfirmpostnl) September 4, 2024
🎥 Relive all the action from our team car! pic.twitter.com/6YbOzkBuJ6
„Zůstaň klidný, hlavně zůstaň klidný,“ opakoval si při předchozích nástupech. Teď to bylo na něm.
Vybral si nejlepší možnou pozici, co mohl. Držel se na zadním kole zeleného muže a zároveň největšího favorita dojezdu Kadena Grovese. A když Australan 200 metrů před cílem vyrazil, 21letý Čech mu ještě zkoušel vykouknout z háku, jen tentokrát na to jednoduše neměl.
„Byl příliš silný,“ uznal Bittner. „Ale i druhé místo je pro mě moc dobré. Pořád mám docela slušné nohy, ale v 17. etapě už je všechno těžké. Byl jsem trochu unavenější, ale zároveň jsem věděl, že je to den, který nejspíš skončí sprintem. Když jsem viděl, jak kluci celý den makají, dost mě to motivovalo.“
I proto přežil i těžkou situaci zhruba 40 kilometrů před cílem, kterou kamery nezachytily.
Bittner si totiž potřeboval odskočit ve chvíli, když už peloton pelášil maximální rychlostí, aby stáhl náskok čtyř uprchlíků.
„Jelo se fakt rychle, takže jsem se musel vracet s vypětím všech sil. Naštěstí to vyšlo a já se ještě dostal na ideální pozici,“ líčil po etapě mladík.
Viva Espaňa!
Když se řekne Španělsko, pokaždé už se mu rozlije úsměv na tváři. Musí. Jak by ne, vždyť země olivového oleje, paelly, choriza, koridy, siesty, dlouhých pláží a úchvatných památek má už teď pro Pavla Bittnera tuze velký význam.
Místo plné zářivých vzpomínek.
Přetahovaná až do cíle. Na Vueltě už potřetí slaví Groves, Bittner druhý |
Na začátku srpna v Burgosu vyhrál svou první etapu mezi profesionály. Porazil tehdy Caleba Ewana, Giacoma Nizzola i další slušné sprintery. Tehdy by si asi jen stěží pomyslel, že to je pouze začátek báječné španělské pouti, kterou v následujících dnech a týdnech prožije.
O čtyři dny později totiž vyhrál na stejném etapovém závodě znovu. Získal i zelený dres krále bodovací soutěže.
„Mohl by to pro mě být odrazový můstek,“ povídal.
Měl pravdu.
O pár dní později nastoupil ke startu své první Grand Tour života.
V prvním sprintu dojel šestý. Poté pátý. A pak už v Seville triumfoval. Na další velkou šanci si musel počkat předlouhé dva týdny.
„Doufáme, že z toho dneska bude sprint. Pořád jsme v osmi, což je super. Všichni jsou odhodláni, připraveni. Včera jsme docela pošetřili, tak snad to bude dobrý den. Cítím se docela dobře. Pondělní volný den mi pomohl, teď se určitě cítím lépe než na startu druhého týdne,“ vyprávěl před startem středeční etapy.
A co za rok Tour?
Jeho pozice se za těch posledních pár dní v pelotonu dost změnila.
Před startem sedmnácté etapy ho experti, ale i třeba statistický web Procyclingstats řadili na druhé místo mezi favority etapy hned za Grovese. I z takové maličkosti je znát, jaký respekt už si mladičký Čech na Vueltě vysloužil.
Sebevědomí to dodává i jeho týmu dsm-firmenich PostNL.
Ten klidně během středy většinu svých jezdců obětoval pro to, aby měl Bittner šanci rvát se o druhý triumf na španělské Grand Tour.
Nejprve jeho týmoví kolegové spolu s Alpecinem kontrolovali, aby neodjel příliš velký únik a když se zrodilo kvarteto Jonas Gregaard, Thibault Guernalec, Thomas Champion a Xabier Isasa, za celý den jim nepovolili víc než čtyři minuty náskoku.
„Chtěli jsme únik celý den spolu s Alpecinem kontrolovat a kluci odvedli super práci. I ta čtveřice nám nakonec dala docela dost zabrat, abychom ji dotáhli,“ popisoval Bittner.
Nakonec se povedlo a on se tak za vytrvalého deště mohl znovu utkat s mužem, který už na Vueltě vyhrál sedm etap, jednou se radoval třeba i na Giru.
A ne, tentokrát na něj neměl, druhým místem ale český cyklista ukázal, jak velká budoucnost před ním ve sprintech leží. Vždyť s trápícím se Fabiem Jakobsenem klidně příští rok může usilovat i o místo na Tour de France.
„Kdybych před dvěma měsíci věděl, že budu mít na Vueltě takové výsledky, bral bych to všemi deseti,“ usmíval se. „A co bude dál? Já ani nevím, jak vypadá zítřejší etapa. Snažím se jít den po dni. Na začátku jsem si nebyl jistý, jestli Vueltu vůbec zvládnu dokončit, ale jsme čím dál blíž Madridu a s tím, jak se cítím, by tam neměl být problém dojet.“
Čtyři etapy zbývají. Jedna klasikářská, dvě horské a jedna časovka. V nich bude chtít Primož Roglič definitivně zlomit Bena O’Connora, který dál vede španělskou Grand Tour o pět sekund.
A Bittner? Má dávno splněno.