Jonas Vingegaard stále vede o 2:22 minuty před Tadejem Pogačarem. Během pondělního volného dne, který byl jezdcům dopřán před třemi tuhými pyrenejskými bitvami, by však někdejší bytelná stavba Jumba potřebovala poněkud podepřít.
Tým prožil v neděli den blbec.
„Jo, den na hov..“ nebral si u žlutočerného týmového autobusu servítky ani sportovní ředitel Grischa Niermann.
Také Vingegaard se tu tvářil poněkud kysele.
Těžko říci, zda za to mohlo spalující vedro, v němž během dne cyklisté šlapali, jeho po pádu potlučené tělo, špatná nálada kvůli ztrátě pomocníků, nebo všechno dohromady.
Každopádně když Vingegaard dorazil za cílem 15. etapy na obvyklou tiskovou konferenci s lídrem závodu, její moderátor přetlumočil Dánovo přání: „Tentokrát jen dvě otázky pro pana Vingegaarda.“
Dobře, Tak tedy pouze dvě.
Byly nasnadě.
První: „Jonasi, jste po pádu v pořádku?“
„Ano, jsem. Jen na levém boku jsem trochu odřený. Trochu mě to bolí, ale to po pádech bývá. Jinak se cítím v pořádku.“
A otázka číslo dvě: „Co pro vás znamená ztráta dvou týmových kolegů Rogliče a Kruijswijka?“
„Byli to dva velmi silní jezdci, takže to není vůbec příjemné. Měli jsme dnes docela špatný den, ale to se může stát. Budeme bojovat dál, až do Paříže.“
Toť vše. Děkuji vám za pozornost, vážení, odcházím.
Roglič trpěl
Obraz závodu se v neděli změnil. Až do 15. etapy se neustále omílalo, že v souboji dvou velikánů této Tour má Vingegaard k dispozici mnohem sinější (a od druhého týdne i početnější) tým než Pogačar.
Zato teď? Počet pomocníků je srovnán na 5 ku 5.
Navíc zatímco Pogačar přišel v průběhu Tour o jednoho muže do hor (George Bennetta) a jednoho na roviny (Vegarda Laengena), Vingegaard teď ztratil hned dva vrchaře.
Primož Roglič chyběl v neděli už na startu v Rodézu. Po zranění na kostkách, kde si v páté etapě vykloubil a zase nahodil rameno, se Slovinec obětoval se na Galibieru pro Vingegaarda, ale sám se postupně propadal do čím dál větší výkonnostní krize.
Jak zdůraznil hlavní sportovní ředitel stáje Frans Maassen: „Nebylo příjemné vidět, jak takový velký šampion každý den trpí a nejede na své úrovni. Že Primož skončí, bylo společné rozhodnutí nás a jezdce.“
Pokud ho učinili i s vědomím, co vše je ve třetím týdnu v sázce, pak skutečně museli dospět k názoru, že Roglič by už pro Vingegaarda nebyl nijak užitečný.
Zato na Stevena Kruijswijka se v horách spoléhali.
Pětašedesát kilometrů před cílem nedělní etapy však Kruijswijk po pádu ležel na silnici. Vzápětí si sedl, držel se za pravé rameno a kroutil hlavou. Tušil, že je zle.
Chvíli u něj stál i Wout van Aert, snad s myšlenkami, že by jej dovezl zpět do pelotonu. Pak ale Belgičan nasedl na kolo a stíhal peloton sám.
Pro Kruijswijka, muže se startovním číslem 13, které si připevňoval na dres vzhůru nohama, letošní Tour právě skončila.
Tough day for Jumbo-Visma at Tour de France: Hours after Primoz Roglic did not start Stage 15 due to injuries, teammate Steven Kruijswijk abandons following a crash. GC leader Jonas Vingegaard loses two key mountain domestiques before race has reached Pyrenees. #TDF2022 https://t.co/PyZ6zF9rYc
Rychlý posudek týmového lékaře to potvrdil: „Má vykloubené rameno.“ Nizozemec putoval do Carcassonu nikoliv na kole, nýbrž v autě, a navíc rovnou do nemocnice.
O pouhých sedm kilometrů dál zavládlo ještě větší vzrušení, když další karambol přisypal sůl do čerstvě pálící rány Jumba. Na zemi spři něm skončili dva jeho cyklisté - Tiesj Benoot a žlutý Vingegaard!
„Nevím, co se stalo. Tiejs najednou přede mnou spadl a já nemohl nic dělat. To je cyklistika,“ podotkl Vingegaard.
Jeho týmový kolega Christophe Laporte líčil: „Došlo k tomu těsně před posledním stoupáním dne. Byl tam kruhový objezd a jelo se trochu ve stresu.“
@JumboVismaRoad's troubles continue as Jonas Vingegaard and @TiesjBenoot fall, they both set off again.
Les malheurs de la @JumboVismaRoad continuent ! C'est maintenant Jonas Vingegaard et @TiesjBenoot qui sont projetés au sol. Les deux repartent.
#TDF2022 https://t.co/tkDIWHxJcN
Vingegaard se naštěstí rychle zvedl a s pomocí Laporta a Seppa Kusse opět dojel do pelotonu a se ztrátou v závodě pokračoval i osamocený Benoot. „Teprve uvidíme, jak je na tom Tiesj zdravotně,“ sdělil po etapě sportovní ředitel Niermann.
Wout van Aert chtěl posléze nepovedený den Jumba opět prozářit etapovým vítězstvím v Carcassonu, ve spurtu však něměl k ruce Christopha Laporta. Ten by mu za normálních okolností byl v carcassonských ulicích k dispozici, ale vedení týmu jej radši stáhlo k Vingegaardovi.
„Rozhodli jsme se, že Christophe zůstane až do mety tří kilometrů před cílem s Jonasem a Wout si bude muset poradit v koncovce bez pomoci. Jonasovo bezpečí bylo v tu chvíli prioritou,“ řekl Maassen.
Van Aert projel cílem druhý, premiérové vítězství na Tour oslavoval Jasper Philipsen z Alpecinu.
SPURT. Jasper Philipsen (vpravo) se prodírá kolem Madse Pedersena a Wouta van Aerta. Ze čtvrtého místa vše sleduje Peter Sagan
My to zvládneme
Volný den, který na cyklisty v pondělí čeká, v Jumbu rozhodně uvítají, aby pokud možno doléčili šrámy svých zbylých cyklistů a psychicky se opět naladili na pozitivní vlnu.
Od úterý by potom v Pyrenejích měli být Vingegaardovými muži v horách Kuss, Benoot (jestliže bude v pořádku) a mnohem více, než se původně předpokládalo, také Wout van Aert v zeleném dresu.
Pogačar naopak bude mít do kopců Rafala Majku, Brandona McNultyho a Marka Solera.
„Ve Woutovi máme pomocníka, který může jet v Pyrenejích za tři lidi,“ tvrdí Niermann. „Jsme s ním v týmu velmi spokojeni. Bude hrát důležitou roli i v kopcích.“
Van Aert nyní vévodí soutěži o zelený dres s ohromujícím náskokem 198 bodů a s pozměněnou rolí počítá: „Myslím, že s jezdci, kteří jsou stále tady, jsme schopni vše kontrolovat. Ale bude to zřejmě těžší.“
Sportovní ředitel Niermann dodává: „Ano, bez Kruijswijka nám chybí jeden velmi důležitý domestik. Ale takový je život. Musíme to zvládnout v šesti a my to zvládneme. Pořád je lepší mít před třetím týdnem dvě a půl minuty náskok, než abychom dvě a půl minuty naháněli.“
Primož Roglič před svým odjezdem z Tour na sociálních sítích vzkázal: „Jsem hrdý na můj přínos k současnému pořadí a věřím, že tým naplní své žluté a zelené sny.“
Pro něj teď bude patrně aktuální červený sen na Vueltě. Tak jako obvykle.
Vyhrát ji čtyřikrát se ještě nikomu nepodařilo.
Mörkövovo odhodlání. Já dojedu!
Dva jezdci Jumba nebyli jedinými cyklisty, pro které Tour v neděli skončila.
Kvůli covidu v ní už nepokračují ani etapoví vítězové Magnus Cort z EF Education a Simon Clarke z Israel - Premier Tech.
Končí také Jakob Fuglsang, dánský lídr izraelské stáje, jenž byl rovněž aktérem Kruijswijkova pádu, při němž skončil na trávě vedle silnice. Do cíle v Carcassonu dorazil se zlomeným žebrem a dvacetiminutovou ztrátou.
Ještě déle se sem dostával jeho krajan Michael Mörköv z týmu Quick-Step. Přijet včas nedokázal. Kvůli překročení časového limitu na Tour pokračovat nesmí.
Mörköv odpadl z pelotonu po pádu v úvodu etapy a ve vedru až 38 stupňů bojoval 160 kilometrů zcela osamocen, těsně před „sběrným“ vozem označujícím konec závodu.
Přestože jury kvůli extrémním teplotám zmírnila časový limit, brzy bylo jasné, že jeho šance vejít se do něj jsou pramalé.
A potom byly nulové.
Když peloton projel cílem, stále mu zbývalo více než 30 kilometrů do cíle, přesto odmítl vzdát. „Já dojedu,“ prohlásil.
„Dal jsem do toho všechno,“ líčil. „Jakmile jsem spadl, věděl jsem, že to bude dlouhý boj, ale zůstal jsem soustředěný a věřil si, že ho zvládnu, přestože jsem neměl čas na mé straně.“
Přijel do Carcassonu se ztrátou 65 minut, tedy dvanáct minut za časovým limitem.
„Takhle jsem Tour opustit nechtěl,“ posteskl si rozjížděč spurtů Fabia Jakobsena, když mu přišel vyjádřit respekt i ředitel závodu Christian Prudhomme.
@LeTour @MichaelMorkov Prudhomme, huge respect to you for what you did to Michael Mørkøv today. Huge respect :-) https://t.co/8GpJNR0bo2
Před rokem právě tady, u carcassonských hradeb, Mörköv naváděl Marka Cavendishe k jeho 34. etapovému vítězství na Tour a sám za ním skončil druhý.
Letos tu sedmatřicetiletý veterán napsal úplně jiný příběh, plný odhodlání i zmaru. „Nejvíc mě mrzí, že po mém odjezdu zůstane náš tým jen v šesti,“ konstatoval.
Steven Kruijswijk měl tou dobou při vyšetření v místní nemocnici nejspíš velmi podobné myšlenky.
