Fabio Aru zatím letos neprožíval nejvydařenější rok své kariéry.
Jen si to shrňme – na březnovém Tirrenu-Adriatiku musel odstoupit kvůli nachlazení. Následně si na tréninkovém kempu v Sierra Nevadě nepříjemně poranil koleno, které ho poté vyřadilo ze stého Gira. Gira, které startovalo na Aruově rodné Sardinii...
Místo, aby šestadvacetiletý cyklista na „svém“ ostrově zápasil s Vincenzem Nibalim, Tomem Dumoulinem a dalšími, stál na startu v civilu a nuceně se usmíval.
Takhle to přece být nemělo, říkal si.
A tak se upnul k červencové Tour de France. Na její generálce Dauphiné hýřil aktivitou. Sám dojel pátý a k triumfu pomohl kolegovi z týmu Jakobu Fuglsangovi.
Forma pomalu přicházela. Aru odjel domů do Itálie, protože ještě před Tour měl před sebou jeden další úkol – stát se poprvé v kariéře italským šampionem. I proto si ještě před mistrovstvím spolu s Paolem Tiralongem projel nejdůležitější pasáže tratě.
„A hned jsem věděl, že můžu vyhrát,“ vyprávěl.
V nedělním závodě pak zaútočil v místě, které si předtím vytipoval – na úpatí závěrečného stoupání. A na jeho nástup nikdo nereagoval.
„Když jsem pak slyšel, že vedu o 50 vteřin, nevěřil jsem tomu,“ svěřoval se.
Do cíle dorazil osamocen, obě ruce vystřelily k nebi a triumf věnoval svému kamarádovi a stájovému kolegovi Michele Scarponimu, který v dubnu po srážce s nákladním autem tragicky zemřel.
„Nikdy jsem tohle nezažil. V kategorii do 23 let jsem byl nejlépe druhý, tak jsem rád, že jsem si splnil další ze svých snů,“ usmíval se.
To už stoupal na pódium a v ruce držel světlemodrý dres Astany, ve kterém závodil. Políbil ho a ukázal nebesům. Byl to dres Scarponiho.
„Během tréninkového kempu v Sierra Nevadě jsme si vyměnili dresy. Měl jsem velikost XS a chtěl jsem vyzkoušet S. Nikomu jsem to neřekl, ale když jsem po pauze začal závodit, jezdil jsem právě v tomhle Micheleho dresu. Chtěl jsem ho po svém prvním vítězství věnovat jeho ženě Anně a dětem Giacomovi s Tommasem. Tak teď konečně můžu,“ soukal ze sebe Ital dojatě.
Mimochodem, v roce 2014 vyhrál svůj první závod sezony na italském šampionátu jistý Vincenzo Nibali. O měsíc později ho dekorovali králem Tour de France.
Bílá, nebo černá?
Britské mistrovství se tentokrát odehrávalo na ostrově Man, proslaveném rodákem Markem Cavendishem. Ten ale letos nezářil.
Byl to totiž šampionát jiného muže – Stephena Cummingse.
Ten sice od začátku dubna, kdy si v Baskicku polámat klíční i hrudní kost a k tomu lopatku, nezávodil, znát to ale nebylo.
Bývalý dráhař skvěle zvládl už časovku, ve které porazil pětinásobného šampiona Alexe Dowsetta o osm vteřin. Nedělní hromadný závod pak pro něj byl jedním z nejhorších v kariéře. Od samotného startu se totiž neustále závodilo.
„Hrozné. Nejhorší závod mého života, neustále nahoru a dolů, prostě hrozné,“ popisoval se smíchem. „Ale zároveň to bylo přesně to, co vám tak chybí, když závodit nemůžete.“
Až při nájezdu do poslední kola se odpoutal od vedoucí skupiny a pelášil za svým prvním domácím titulem v závodu s hromadným startem – v šestatřiceti letech se dočkal a stal se prvním Britem od Davida Millara (2007), který si na domácím mistrovství připsal vysněný double.
„A to je cool, ne? Normálně sem přitom nejezdím, protože se soustředím na Tour, ale letos jsem udělal výjimku,“ vysvětloval.
Na svém Twitteru se hned svých fanoušků ptal, jestli má k bílému dresu nosit stejnobarevné kraťasy, nebo se má uchýlit k tradiční černé barvě, 84 % z více než dvanácti tisíc se vyjádřilo pro černou.
S tím souhlasil i mluvčí stáje Orica Brian Nygaard: „Se stylem, jakým závodíš, se nemusíš nikoho na nic ptát. (Ale vezmi si černé).“
Proti byl naopak Adam Blythe, který britskou vlajku na dresu nosil v uplynulém roce s bílými kraťasy. „Všechno bílé, Stevo!“ psal na sociální síť, kde ještě dodal: „To je, jako kdyby ses ptal, jestli medvěd s... v lese. Jasná odpověď,“ rozesmál fanoušky.
Vanmarcke prohrál o centimetr
Na domácí double dosáhli ještě Litevec Konovalovas z FDJ a také Ir Ryan Mullen z Cannondaleu.
Domácím fanouškům se na francouzské Tour představí v národním dresu Arnaud Démare, který v už tradičním spurtu porazil svého velkého rivala Nacera Bouhanniho. Časovku ve Francii zase trochu překvapivě ovládl třiadvacetiletý Pierre Latour, který přitom nikdy takovou dálku (51,6 km) na časovkářském speciálu neabsolvoval.
V Německu slavil premiérový titul v hromadném závodě Marcus Burghardt, v časovce zase pošesté za sebou a posedmé v kariéře vládl Tony Martin.
Před úvodními čtrnácti kilometry na Tour, které se navíc jedou v německém Düsseldorfu, skvělá zpráva. „Všichni ví, že je pro mě sobota nejdůležitější. S formou jsem spokojený, všechno jde podle plánu,“ pochvaloval si čtyřnásobný mistr světa.
Španělský dres bude v časovkách vozit Jonathan Castroviejo, který vyhrál o 1:08 minuty i přesto, že se do závodů vracel po odstoupení ve Švýcarsku a na trati musel kvůli defektu měnit kolo. V hromadném závodě si triumf nenechal ujít Movistar, když vítězného Jesúse Herradu na druhém místě kontroloval Alejandro Valverde.
Zajímavý byl i belgický šampionát, ve kterém se o titul utkali čtyři skvělí klasikáři – Sep Vanmarcke, Jasper Stuyven, Jens Keukeleire a Oliver Naesen.
Byl to Vanmarkce, kdo se v posledních kilometrech snažil svým kumpánům z úniku poodjet, všechno ale bylo marné. A tak zkusil poslední věc – dlouhý spurt.
„Poradil mi to Ken (Vanmarcke, bratr a sportovní ředitel), že je prý musím zaskočit. Byla to nejlepší možnost, tak jsem do toho šel,“ vysvětloval osmadvacetiletý cyklista.
Do posledních metrů vjížděl stále na první pozici. Už už se zdálo, že se dočká vysněného belgického titulu, ale pouhé 1,2 centimetry nakonec rozhodly ve prospěch Olivera Naesena, šestého muže letošních Flander.
„Sep šel do spurtu dost brzo a vytvořil si menší náskok. Já se za ním ale vyvezl a nakonec jsem to kolo před něj dostal. Na tohle vítězství jsem dlouho čekal,“ usmál se Naesen.
Heroický výkon na lucemburském mistrovství předvedl Bob Jungels. V časovce sice svůj čtvrtý titul neobhájil, ale hromadný závod osmému muži letošního Gira patřil bezezbytku.
Už ve čtvrtém z osmi okruhů zaútočil a po dvou hodinách a 75 kilometrech v osamění dorazil do cíle o devět minut před druhým Alexem Kirschem.
„Prostě jsem zaútočil a už jsem se neohlížel,“ smál se.
Který z národních dresů bude v sobotu na v Düsseldorfu startující Tour de France nejvíc vidět?