„Myslím, že letos uvidíme znovuzrozeného Naira. V Movistaru opravdu nebyl šťastný,“ řekl před startem letošní sezony Emmanuel Hubert, sportovní ředitel Arkey-Samsic, kam Quintana po osmi letech z Movistaru přestoupil.
Prorocká slova.
Quintanova bilance byla na jaře impozantní.
Debut v nové stáji si odbyl na klání Kolem Provence. A jel fantasticky, hlavně ve třetí etapě, která stoupala na bájný Mont Ventoux.
Sedm kilometrů před cílem se zvedl ze sedla, několikrát zakmital nohama, zatančil v pedálech a byl fuč. Stíhali ho Thibaut Pinot, Wilco Kelderman, Alexej Lucenko i Hugh Carthy. Ale byli bez šance.
Quintana projel cílem o minutu a půl dřív!
„Byl jak nějaký imperátor,“ kroutil hlavou Pinot.
Málokdy jeho indiánská tvář odhalí nějaké emoce. Tehdy je ale fanoušci mohli vidět – ve tváři se mu zračila jasná úleva.
„Doufám, že tohle vítězství je jen jedním z mnoha v této zlaté éře Arkey. Je to tady pro mě víc než tým, našel jsem tu novou rodinu,“ líčil, načež odjel na další etapový závod Kolem Alp.
A i tady byl k neudržení. Na slavném stoupání Col d´Eze poblíž Monaka kraloval o 40 sekund. Znovu porazil Pinota, ujel i Romainu Bardetovi nebo Richiemu Portemu.
Na následném Paříž-Nice si zase podmanil královskou zkoušku s vrcholem na Valdeblore La Colmiane.
Kolumbijce letos jako kdyby polili živou vodou.
„Takhle silného Quintanu jsem neviděl několik posledních let,“ uznal i sportovní ředitel FDJ Philippe Mauduit.
Byl to závan starých časů.
Proroctví nenaplnil
Je to osm let, co v dresu Movistaru debutoval v nejvyšší divizi.
Tehdy hned vyhrál závod Kolem Murcie a od té doby neustále potvrzoval, že starty do sezony mu jdou náramně. Dokázal dvakrát vyhrát Tirreno-Adriatico, Katalánsko i Baskicko.
Přesto, takhle úspěšný únor jako letos Quintana nikdy neměl. Ani v letech, kdy kraloval na Giru a Vueltě.
Poslední roky už naopak čím dál častěji poslouchal, jak je vyhořelý. Že v kopcích už nemá tu jiskru z dob, kdy na Tour trápil Chrise Frooma.
MLADÍČEK. Nairo Alexander Quintana v bílém dresu pro nejlepšího mladého jezdce Tour de France 2013.
V roce 2013 vtrhl druhým místem na Tour jako uragán na hlavní scénu světové cyklistiky a celá Kolumbie věřila, že v budoucnu zařídí pro zemi historicky první titul z Tour.
Nestalo se.
To proroctví nikdy nenaplnil. Skončil nejlépe dvakrát druhý, jednou třetí. Přitom neustále bojoval o pozici jedničky týmu s Alejandrem Valverdem, naposledy i s Mikelem Landou.
Ztrácel pohodu, ztrácel jiskru a závodění už ho ani tolik nebavilo.
„Byli jste to vy, kdo nechal vyhořet mého syna,“ osočoval šéfy Movistaru už před třemi roky Quintanův otec.
Samozřejmě, dál končil v elitní desítce na Grand Tour, patřil do širšího okruhu favoritů, občas ukázal záblesky geniality, ale už nebojoval o příčky nejvyšší.
„Atmosféra v Movistaru se stala až příliš vážnou, jak se chtěli neustále vyrovnat týmu Sky a bez větší efektivity se snažili napodobovat neskutečně precizní plánování Sky,“ řekla Philippa Yorková, přední komentátorka serveru Cyclingnews. „Jako by se z Quintanova závodění vytratila radost. Když byl mladší, závodil instinktivně a příliš nepřemýšlel nad následky svých útoků. S postupem let nabíral sílu, ale neuměl ji správně používat. Ztratil někdejší úder.“
Proto tak nutně potřeboval změnu.
A tak přestoupil.
Potřebuju být zase šťastný
Po minulé sezoně utekl z Movistaru do druhodivizní Arkey-Samsic. Proč zrovna tam? Proč do druhé divize? Proč do francouzského týmu?
Spousta lidí to nechápala.
„Ale já hledal jiný tým, stavěný na mně, kde dostanu stoprocentní podporu,“ vysvětloval své pohnutky.
Těch důvodů ale bylo víc.
Když se ho na začátku sezony reportéři ptali, co potřebuje k tomu, aby zase mohl bojovat o vítězství na Grand Tour, odpověděl jasně.
„Potřebuju být zase šťastný,“ usmál se.
V Movistaru nebyl. Zato v Arkee se potkal se svým bratrem Dayerem, kterého ve Španělsku nechtěli, také s Yvonem Ledanoisem, sportovním ředitelem, který byl u jeho debutu v Movistaru. Také si sem přetáhl svého největšího kamaráda Winnera Anaconu a ano, stal se jediným lídrem týmu.
Kolumbijský cyklista Nairo Quintana slaví etapové vítězství na Tour de France.
Teď se ukazuje, že to byla dobrá volba. Kolumbijec ve francouzské stáji znovu rozkvetl.
„Nemůžeme být spokojenější s tím, jak Nairo zatím závodí. A to nemluvím jen o výsledcích, vždyť v kopcích úplně lítá,“ těšilo na jaře sportovního ředitele Emmanuela Huberta. „Lidi v týmu mu věří, to ho posiluje a uklidňuje. Má všechno, co potřebuje, aby závodil tak, jak teď závodí.“
Kdyby tehdy byla Tour, byl by v žebříčku bookmakerů možná úplně nejvýš.
Jenže nebyla a pár dní před jejím startem vypadá situace přece jen trochu jinak.
Na začátku července Quintanu totiž během tréninku v Kolumbii srazilo auto. Poranil si koleno i obě ruce, naštěstí ne vážně. I tak přišel o drahocenných deset dní tréninku.
Od té doby dojel osmý na Mount Ventoux Challenge, třetí na Tour de l´Ain a Critérium du Dauphiné po pádu nedokončil, znovu ho pobolívalo to zatracené koleno.
„Ale v obou závodech jsem si dokázal, že s nejlepšími můžu závodit. Že tam s nimi v horách můžu být, což mi dodává klid,“ říká.
Poslední týden už údajně trénoval bez jakýchkoliv potíží ve francouzských Alpách.
„Nemáme žádné pochybnosti. Právě dokončil tréninkový kemp ve výšce 2000 metrů nad mořem. Na Tour přijede ve fantastické formě,“ je přesvědčen Hubert.
V takové, aby znovu bojoval o žlutý dres?
