Trasa mistrovského klání je mixem jarních klasik Kolem Flander a Brabantský šíp, obsahuje tedy úseky na kostkách, strmé výšlapy i technické pasáže ve městě. „Bude to hodně o taktice, bez jasně daného lídra budeme mít všichni stejné šance,“ myslí si expert na jarní klasiky Zdeněk Štybar.
Co tedy říká na strategii Belgičanů, kteří už dlouho před šampionátem hlásili: vše na Wouta van Aerta? „Belgie má tým na to, aby závod kontrolovala. Nevěřím ale tomu, že by se dal uhlídat celý,“ říká Štybar.
Na obhlídce s mistrem světa
Pětatřicetiletý závodník se na trasu vydá téměř od domovních dveří, vždyť jeho belgický domov je startovním Antverpám vzdálen jen deset kilometrů. „Nemůžu se dočkat. Letošní šampionát byl mým cílem dlouhou dobu, ale vedla k němu trnitá cesta,“ těší se Štybar a zároveň připomíná zdravotní problémy, které ho během posledních dvou sezon potkaly.
Nejprve loni před Tour de France zranění kolene, po skončení sezony onemocnění koronavirem a letos na jaře mu lékaři našli srdeční arytmii. „Až teď jsem zase cítil, že můžu jezdit s nejlepšími,“ přidává postřeh z jednorázových závodů, které absolvoval o víkendu před šampionátem.
Zároveň si nezapomněl detailně prozkoumat, kam ho trať na šampionátu zavede. V závodním tempu si ji projel s kolegou z týmu Deceuninck - Quick Step a pro nedělní závod jedním z nejsledovanějších cyklistů v pelotonu – obhájcem titulu Julianem Alaphilippem.
Ještě jednou se na ni vydal v pátek, aby zjistil, jak jsou postavené zábrany a kde lze kvůli diváckým nápisům na vozovce očekávat kluzké pasáže.
„Vím, v jakých místech by se mohlo rozhodovat a v jakých místech hrozí pád,“ říká Štybar.
Všechny závody jsou stejné
Petr Vakoč má trasu závodu z části najetou z nedávné jednorázovky Druivenkoers Overijse. Může se tak podělit o zkušenost, jak cyklistické klání na takovém okruhu probíhá. „Tehdy za to favorité vzali osmdesát kilometrů před cílem. Byl bych hodně překvapen, kdyby v neděli dojela do cíle skupina o třiceti lidech. Čekám velmi otevřený závod.“
Zato zcela naslepo jdou do závodu Kukrle s Černým. „Pro mě jsou všechny závody v Belgii stejné. Hlavní je dostat se před kopcem někam dopředu,“ říká k tomu Černý. Český mistr v časovce se musel na světovém šampionátu oklepat po nepovedené jízdě proti chronometru.
„Ta časovka byla katastrofa, co si budeme povídat,“ komentuje s týdenním odstupem. „Byla to moje chyba, že to takhle dopadlo. Myslím si, že v hromadném závodě už by měl být můj výkon podstatně lepší.“
Nejmladší z české čtveřice Kukrle se na olympijském závodě v Tokiu předvedl ve velkém stylu, když strávil v úniku před pelotonem 180 kilometrů.
Teď ale takhle velkolepé cíle nemá. „Do úniku se nepohrnu, spíš chci být v klidu v pelotonu a uvidíme, jak na tom ke konci budu,“ plánuje letošní mistr republiky.
Průběh závodu může ovlivnit déšť, který by jízdu po kostkách a úzkými uličkami cílové Lovaně ještě víc zkomplikoval. A na kluzké trati může v nervózním pelotonu snadno dojít k hromadnému pádu. Těch za poslední sezony stále přibývá. Jenže jak zabránit tomu, aby pád nezhatil šance favoritů?
„Myslím, že organizátoři dělají pro bezpečnost maximum. Spíš se změnil závodní styl. Do pelotonu přišla spousta mladých kluků, takže třeba třetina balíku je nevyzávoděná. Ti kluci se hrnou do rizika a je jim jedno, jestli spadnou,“ říká k problému bezpečnosti Štybar.
„I když se přístup ze strany organizátorů zlepšuje, nevede to k bezpečnějším závodům nebo méně pádům. Závody pořád zrychlují a jsou nervóznější,“ všímá si Vakoč.
Jeden z největších hromadných pádů letošní sezony se odehrál při 1. etapě Tour de France
Černý se k jeho názoru připojuje a dodává: „Každý musí být před nebezpečným úsekem vepředu, všichni jsou z toho vystresovaní a kvůli tomu to pak padá.“
„Do všech zúženích se vjíždí ve větších rychlostech, ale nemůžeme přeci jezdit jen po dálnicích. Když závodíme v Belgii, tak je jasné, že pojedeme po úzkých cestičkách,“ uzavírá Štybar.
Pro jaký výsledek si čeští reprezentanti na belgických silnicích dojedou?