Zklamání z pátečního čtvrtého místa se olomoucký jezdec snažil hodit za hlavu. V nedělním hromadném závodě ve Zlíně to však stačilo na 22. příčku se ztrátou pěti minut a 28 sekund na vítěze Švýcara Hirschiho.
Ve Zlíně dojelo do cíle 55 jezdců, 104 vzdalo. Jaký byl závod?
Myslel jsem si, že okruh bude o něco lehčí. Předtím jsem ho neviděl, až po startu. Překvapilo mě, jaký má kopec sklon a délku. V prvních kolech jsem poznal, kam patřím. Jsem rád, že jsem dojel na solidním umístění a vydal jsem ze sebe všechno. Za mě jsem spokojený a jsem rád, že se Adam Ťoupalík umístil šestý. Skvělý týmový výkon.
Vážně jste si okruh předtím nevyzkoušel?
Neměl jsem kdy si ho projet. V pátek jsem se vrátil na hotel až večer a v sobotu se tady už konaly závody, takže nemělo cenu sem jezdit. Okruh už nebyl pro nás přístupný, tak jsem to trochu podcenil.
V čem byl tak náročný?
Hodně se zajídal už úvodní úsek po kostkách, kde byl bufet. Kopec byl hodně strmý a jízda po kostkách není moc komfortní, když vám pořád skáče přední kolo. Hned byl sjezd a hned zase nájezd do dlouhého kopce, který byl extrémní. Nebylo si kde moc odpočinout. Maximálně na rovince, protože sjezd byl technický a hodně děr. Člověk si musel dávat pořád pozor, nemohl vypnout.
Jednu dobu jste ale byl v čelní skupině, ne?
Je to možné. Byl jsem jak na špagátku. Vždycky jsem nějak dokázal dojet, ale v závěru hrozilo extrémní tempo a už jsem s nejlepšími nedokázal držet krok.
Bylo poznat, že jste jel v pátek časovku?
Těžko říct. Ideální jsou dva dny mezi časovkou a závodem. Zase tak zásadní to nebylo. Spíše to bylo dáno extrémním profilem a tohle není, co by mi úplně sedělo.
Půlka Čechů nedojela. Bavil jste se o tom s kolegy?
Proběhla selekce asi ve druhém třetím kole. Kluci odpadli od hlavní skupiny, a když máte v hlavě, že máte odjet nějakých 100 kilometrů sám nebo v malé skupince, tak to pro některé kluky je lepší vzdát a jít si sednout k autu.
Nabouralo vám to plán? Podle trenéra měli ostatní jet na vás jako na lídra.
Zase takový problém to nebyl, protože v kopci si každý jel za sebe a týmová taktika nehrála roli. Pokud by tam byli, tak nám mohli maximálně podat bidon.
Jak vás povzbudilo sobotní vítězství Nikoly Noskové?
Je to velká motivace pro tým, když vyhraje nějaký člen. Všechny nás to nakoplo. Skoro ve všech závodech jsme byli v desítce. Tohle mistrovství pro nás bylo perfektní, můžeme být v týmu spokojení.
Co jste říkali na vítězství Belgičana Evenpoela, který vyhrál juniorskou kategorii s náskokem téměř 10 minut?
Ten je úplně jinde, někde ve vesmíru. Díval jsem se na jeho letošní výsledky a vyhrál, co mohl. Takový talent se rodí jednou za několik let.
Měl by šanci mezi jezdci do 23 let?
Určitě by mohl bojovat o nejvyšší příčky.
