Millar přišel o titul mistra světa v časovce a byl vyloučen ze startu Tour 2004. Okamžitě ztratil angažmá ve francouzské stáji Cofidis a musel zapomenout na start na olympiádě v Aténách, kde byl hlavním favoritem. Ale přiznal se.
„Bral jsem EPO, tři týdenní kúry. Ničil mě stres, chtěl jsem vyhrávat. Udělal jsem chybu a jsem připraven se poučit,“ řekl tehdy blízký přítel Lance Armstronga.
A také muž s ostrým jazykem a výbušnými gesty. V roce 2002 na protest proti špatným silnicím na Vueltě, kde několikrát spadl, těsně za cílem jedné z etap roztrhal startovní číslo.
Kolo však nikdy neproklel. A s pomocí rodiny a přátel se vrátil. „Začal jsem víc přemýšlet a starat se o věci okolo sebe,“ tvrdí. „Jak říká Oscar Wilde: Není špatné počasí, jen nevhodné oblečení. Cyklistika je ale nejkrásnější sport na světě. A i když jsem loni sledoval Tour jen v televizi, byl jsem nadšený jako dítě,“ povídal.
Na Tour už vyhrál tři etapy, po prologu v roce 2000 jel pár dní ve žlutém. A v roce 2003 ho připravil o výhru spadlý řetěz, když experimentoval s volbou materiálu.
Těsně před letošním startem získal angažmá ve španělské stáji Saunier Duval. „Jsem šťastný, že se na Tour můžu vrátit. Je to pro mě nový začátek. Chci ukázat, že se dá jezdit bez dopingu.“
Ale bude to stačit na vražedné profily nejtěžšího závodu planety? „Nechci už žádné pochyby. Jsem stoprocentně čistý. Doufám, že můj příběh bude pozitivním vzkazem pro sport,“ tvrdí Millar. „Lhal jsem, podváděl a teď s tím musím žít.“
Millar věří v současný systém boje proti dopingu. „Doufám, že skandál ve Španělsku pomůže vydobýt cyklistice zpátky důvěryhodnost.
Těmito akcemi budou organizátoři dopingu pomalu zničeni.“ A co jezdci, kteří v touze po úspěchu vyslyší kohokoliv? „Ten názor, že bez dopingu nelze vyhrát, musí zmizet. My starší musíme přesvědčit ty mladé.“
