Třiadvacetiletý Goolaerts byl v týmu Veranda’s Willems jeho vrstevníkem i kamarádem, často i hlavním pomocníkem. Byl...
Minulý čas je bohužel na místě.
Na kostkovém úseku 148 kilometrů před cílem klasiky Paříž-Roubaix v neděli upadl, mimo záběr televizních kamer. Ležel na zemi v bezvědomí, resuscitovali jej, helikoptéra jej transportovala do nemocnice v Lille.
„Lékaři u něj byli velmi brzy a odvedli skvělou práci,“ tvrdil ředitel jeho týmu Michael Elijzen. Záhy se však objevily zprávy, že se Goolaerts nachází v ohrožení života.
Michael Goolaerts v péči lékařů po pádu při závodu Paříž-Roubaix.
V neděli ve 22.40, s rodinou u svého lůžka, zemřel. Coby příčina smrti bylo uvedeno srdeční selhání.
Goolaertsův krajan Sep Vanmarcke z týmu EF Drapac vzápětí na sociální sítě psal: „Celý večer jsem doufal v to nejlepší, ale obával jsem se toho nejhoršího.“
Obával se právem. Také smrt je součástí cyklistické profese.
Wouter Weylandt zemřel po těžkém pádu ve sjezdu na Giru 2011.
Antoine Demoitié přišel o život předloni poté, co do něj vjel motocykl na klasice Gent-Wevelgem.
Micheleho Scarponiho zabila loni srážka s nákladním automobilem během tréninku na Giro.
To jsou však jen nejznámější případy, špička ledovce. Na různých úrovních cyklistiky - od mládežnické po profesionální - za posledních deset let zemřelo během závodů či na tréninku 33 jezdců!
Vysoko na seznamu příčin úmrtí ční právě selhání srdce.
Belgičana Nolfa postihl v roce 2009 infarkt ve spánku po etapě Kolem Kataru, aniž předtím hlásil jakékoliv zdravotní potíže. Obdobně zemřel na hotelu další Belgičan Goris v roce 2012. Předloni infarkt při závodě v Polsku předcházel smrti 21letého Nizozemce Verdicka a na etapách Critérium International také Belgičana Myngheera.
Selhání srdce během závodu připravila v posledním desetiletí o život i egyptského dráhaře Zakiho, portugalského silničáře Nevese, íránského paralympika Golbarnezhada.
„Michael nikdy neměl problémy se srdcem,“ tvrdí Goolaertsův manažer Jef Van den Bosch. Není ani jisté, zda k srdeční zástavě došlo během jízdy těsně před pádem, nebo až následkem pádu. Existují pouze neprůkazná fanouškovská videa.
„Vidím to spíše tak, že spadl a udeřil se při tom do hlavy,“ spekuluje Eugen Rašev, lékař českého týmu Elkov Author. „Dnes jsou ty přilby tak malé, že se mohl udeřit i do zátylku, nebo ze strany do hlavy. A i když je mozek chráněn lebkou, tak když se přenese ta rychlost a síla nárazu na mozkové tkáně, může dojít k takzvanému kolapsu.“
Goolie, net als ik bouwjaar ‘94. Bijgevolg zitten we al jaren samen in het peloton. Ik kan het nog niet vatten dat daar een einde aankomt. Uw eeuwige smile zal altijd een inspiratie blijven voor mij. Rust zacht maat https://t.co/Wn8qs3bzgN
Přesto, jak si vysvětlit, že tolik trénovaných mladých cyklistů, podstupujících důkladné lékařské kontroly, umírá na selhání srdce?
Spojovat tyto případy s dopingem by bylo v éře stále těsnější antidopingové sítě prvoplánové a neobjektivní. Obzvlášť když přední lékaři poukazují, že samotná extrémní vytrvalostní sportovní zátěž může vést k trvalému přetěžování a poškození srdečního svalu.
James O’Keefe z kliniky Mayo provedl průzkum se 40 maratonci, triatlonisty a cyklisty a zjistil, že pět z nich má nápadné jizvy na pravé srdeční komoře. Další studie téže kliniky z roku 2017 prokázala, že především bílé muže, věnující se vrcholovému sportu, postihují předčasné potíže se zvápenatěním koronárních arterií. A ty jsou podle odborného časopisu Jama Cardiology často příčinou infarktů v mladším věku.
Chystaná pitva může napovědět víc. Ovšem Goolaertsovi nepomohou už žádná fakta ani spekulace.
Jeho život vyhasl příliš brzy.
