Je to jeho říše.
Po neděli o tom absolutně není pochyb.
Když ještě na startu zabrala v neděli kamera jeho tvář, ani se neusmál. Působil naprosto soustředěně. Věděl, proč tam je a šel si za tím.
Během celé zimy si Mathieu van der Poel se svými soupeři během cyklokrosových závodů hrál. Většinou s nimi objel pár kol, než jim definitivně pláchl.
Tentokrát ne, na mistrovství světa neměl slitování.
POTŘETÍ. Nizozemec Mathieu van der Poel ovládl závod ve švýcarském Dübendorfu.
„Neměl jsem ani žádný plán, jen jsem chtěl být od začátku co nejvíc vepředu, kdyby se něco stalo,“ popisoval.
I proto hned vyletěl jak čertík z krabičky. Na prvním místě diktoval takové tempo, jako kdyby od začátku spurtoval o vítězství. Krátce po úvodní sekci už byly v pelotonu cyklokrosařů obří rozestupy.
A pak to přišlo. První těžká pasáž a on byl fuč. Vzdálil se i Toonu Aertsovi, který ho jako jeden z mála během zimy občas proháněl.
„Od začátku jsem se snažil bojovat o zlato, jenže Mathieu byl tentokrát v úžasné formě a jeho technika byla opět excelentní. Snažil jsem se ho držet, ale můj motor pak neměl až takový výkon,“ líčil později Aerts.
Rázem měl létající Nizozemec k dobru 10 vteřin, 20, 30, pak minutu, minutu a půl. Navíc, nedělal chyby jako v minulých ročnících, kdy často kvůli defektům přišel o duhový dres a přenechal ho Woutu van Aertovi.
Až do cíle jej už žádný cyklokrosař nespatřil. Vlastně ano, tři Češi a spousta dalších, které předjel o kolo. Do cíle dorazilo jen 23 závodníků…
Zpomalil u cíle, kdy slezl z kola a ukázal ho fanouškům i přítomným fotografům. „I proto to dnešní stříbro chutná do jisté míry jako zlato,“ hlesl v cíli šťastný talent Tom Pidcock.
Byla to úchvatná demonstrace síly velkého Mathieuho, který se tak dostal do klubu trojnásobných mistrů světa.
„Byl to dokonalý závod. Cítil jsem se fakt výborně, možná nejlíp v sezoně a když se mi povedlo ujet v prvním kole, dalo mi to křídla,“ vysvětloval. „Chtěl jsem ujet hned ze začátku, protože ta trať je vážně obtížná. Byl to jeden z nejtěžších závodů, co jsem kdy jel. Hlavně ke konci, na ty můstky se skoro nedalo vydrápat.“
Jeho zima řečí čísel?
Čtrnáct výher v řadě, 23 výher z 24 závodů v této sezoně, 49 výher v posledních 50 závodech. Co může být víc?
Třeba pokračování další úchvatné sezony na silnici a poté na horských kolech.
Po krátkém odpočinku se Van der Poel vrhne na silnici na konci února na portugalském závodu Kolem Algarve. Následují Strade Bianche, Milán-San Remo, Katalánsko, Dwars door Vlaanderen, Kolem Flander a premiéra na Paříž-Roubaix.
„Hlavní cíl? Ten fakt nemám, rád bych vyhrál všechno,“ směje se.
V dubnu pak přijde další změna – přejde na široké pláště a horská kola.
Zlato z Tokia je hlavním cílem jeho sezony 2020.
Sezony, v níž se zdá, že opět nemá limity.
