Český mladík si na italské Grand Tour dělá pořádné jméno. Upozornil na sebe už v úvodní etapě v Albánii, v níž byl posledním mužem pro Pedersena.
Makal na něj i ve třetím dějství, byť v poslední fázi se v hektickém finiši vláček Lidl-Trek rozpojil.
Mezitím ve druhé etapě – časovce – skončil pátý jen se šestisekundovým odstupem na vítěze Joshuu Tarlinga z Ineosu a od té doby vévodí klasifikaci jezdců do 25 let.
A v pátém dílu? Je si přečtěte, co u něm řekli další.
„Bohužel, když máte na čele lidi, jako je Vacek, tak nic moc nezmůžete,“ hlesl třetí Tom Pidcock z Q36.5 na otázku, jestli nechtěl útočit dál před cílem. „Prostě jen musíte jet s hlavním polem.“
Bývalý závodník a nyní expert Eurosportu Dan Lloyd zase na síti X hned vyťukal: „Vacek je neuvěřitelný. Myslím, že jsem jím až nezdravě posedlý.“
A italští komentátoři televize RAI ve vysílání hned hlásili: „Kdepak Pedersen, Vacek byl dnes nejsilnější.“
Když se peloton přiblížil k cíli v Mateře, v popředí se objevil jeho bílý dres. V posledních kilometrech působil snad neúnavně. Tahal hlavní pole, sjížděl úniky.
„Plán byl ale takový, že se jelo na Madse,“ říkal Vacek. „Profil byl takový, že by nám měl sedět. Což se vyplnilo, ale bylo to těžší, než jsme čekali. Posledních dvacet kilometrů se jelo tvrdé tempo, i UAE se snažilo všechny dostat pod tlak.“
V jednu chvíli se český mladík dokonce objevil i za Rogličem ze stáje Red Bull-Bora-hansgrohe, který se rozhodl, že otestuje své nohy.
Pedersen mu tehdy řekl: Jeď s ním!
„Protože jsem si říkal, že když odjede s Primožem, budou mít skvělou šanci na vítězství,“ vysvětloval Dán.
Vacek však přiznal, že slova pochopil jinak. „Mads mi říkal: Jeď, jeď! Tak jsem za to trochu vzal. Ale spíš jsem si myslel, že se cítí tak dobře, že chce dostat pod tlak ostatní. Moc jsme si nerozuměli. Až v cíli mi řekl, že chtěl, abych jel sám,“ usmál se.
Duo Vacek-Pedersen opět nepřekonatelné. Dán si na Giru připsal už třetí triumf |
Roglič po chvíli úsilí vzdal a stáhl se dozadu, Vacek na špici zůstával. Pedersen se naopak začal propadat a dva a půl kilometru před páskou skoro uzavíral hlavní skupinu.
„V tu chvíli jsem opravdu trpěl. Ale ten kluk jel neuvěřitelně chytře,“ pokračoval Dán v pochvalách Vacka. „Když se najelo na rovinu, zpomalil celou skupinu, čímž mi dal šanci, abych se v zatáčkách prosmýkl dopředu.“
Dánský fenomén předjížděl jednoho soupeře za druhým. Do posledního kilometru už vjížděl v popředí!
V cílové rovince se pak probojoval za zadní kolo Vacka a český jezdec mu ještě z posledních sil rozjel spurt.
„Věděl jsem, že mu to dokážu suprově rozjet a dovézt ho na posledních dvě stě metrů, aby mohl podat monstrózní spurt, jak ho umí,“ říkal Čech. „A on to zase dokázal! Je vážně blázen. Takhle trpět ve stoupání a pak podat takový výkon ve spurtu? Úžasné.“
Pedersen si ve svých devětadvaceti letech připsal 53. profesionální vítězství v kariéře. „Dnes to bylo všechno, nebo nic. Skoro jsem si připadal, jako kdyby mě odpárali Tadej Pogačar a Mathieu van der Poel na Oude Kwaremont,“ přirovnával závěrečné kilometry k Flandrám. „Neměl jsem v sobě žádnou sílu, dokonce jsem ani nedokázal zvednout ruce nad hlavu. Ale teď si to už užívám, tři vítězné etapy jsou víc, než jsme snili.“
Jen u nich zůstat samozřejmě nemusí. Do konce italské Grand Tour zbývá ještě šestnáct dní. Už ve středu peloton čeká s největší pravděpodobností další hromadný dojezd – tentokrát i pro čistokrevné sprintery.
V dalších dnech by se role týmového etapového lídra mohl chopit i Vacek. „Měl jsem dnes super nohy a zase jsme dotáhli náš plán, jak jsme chtěli. Vím, že mi to Mads chce oplatit. Giro je dlouhé a věřím, že etapu dokážu vyhrát i já,“ zasní se.
Už teď ale budí pořádnou pozornost.