To trenér trojnásobné olympijské šampionky Petr Novák se nedivil, ten rovnou zuřil. Tolik příležitostí komisaři měli, pětidenní okno jim Sáblíková nabídla, ale oni přijedou zrovna ráno v den odjezdu. „Absolutní šikana!“ obořil se kouč. „Pan Chlumský věděl, že Martina má dopingovku v Richmondu, a i když toto vědí, přijdou přesto na kontrolu.“
Sáblíková však nečekané návštěvě dveře přece jen pokorně otevřela. „Nemám co skrývat, to není problém.“ Ale její harmonogram před vrcholem letní sezony se komplikoval. Rychle pak spěchala na spoj Praha - Amsterdam - New York - Richmond, kde chce stejně rychle uhánět po trati mistrovství světa.
Na šampionátu, který rozhodne o tom, kdo pojede za rok do olympijského Ria. Sáblíková je odhodlaná, zvlášť když jí první pokus před Londýnem 2012 nevyšel. „Jo, beru to tak, že je to má poslední šance. Buď ji propásnu nebo ne.“
Připravila se na ni ovšem zodpovědně. Dřív rychlobruslařská vládkyně vyprávěla, jak přes léto na kole najela možná 2 tisíce kilometrů, led byl pro ni vždy prioritou. Nyní se však před výzvou pod pěti kruhy do pedálů opírala ještě víc. V Livignu, doma ve Žďáru.
„Letos mám najeto 5,5 tisíce,“ pochlubila se. „A na časovce možná polovinu kilometrů. Doufám, že to bude znát. Snažili jsme se na tom zapracovat.“
Časovka totiž bude jediným startem na mistrovství, do závodu s hromadným startem se Sáblíková neodhodlá. Risk, nebezpečí, zranění, to se jí pojí se startem v pelotonu. Proto 22. září vyrazí „jen“ do 30kilometrového testu, kde rozhoduje jen síla a výdrž.
K nelibosti české hvězdy však vede převážná část časovky po rovině a do toho na ní straší technické zákruty. „Když jsem si trať prohlížela podrobně, tak mi moc dobře nebylo, technická pasáž bude pro mě hodně náročná.“
I proto se Sáblíková spojila s reprezentačním trenérem a bývalým profíkem René Andrlem, který jí v tréninku předával kus svého umu. Šlapej, šlapej, ještě nebrzdi, volal na ni z doprovodného vozu. V místech, kde by ona dřív brzdila, ji on nyní hecoval ke zrychlení. „A když jsem zjistila, že to jde projet bez šlapání, tak jsem to pak zkusila se šlapáním naplno.“
Přesně tak totiž bude muset v Richmondu uhánět, jen deset žen v redukovaném pořadí si vyjede místenku pro olympijský závod. „Mám toho naježděno na kole víc, tolik se nebojím zatáček, i když ty pravotočivé mi pořád dělají problém,“ připomněla návyky z ledového oválu. „Šanci cítím větší, ale nepředbíhejme...“
