Do cíle sobotní etapy zbývalo 10 kilometrů, když se na čele hlavního pole tvořily vláčky cyklistů Movistaru, Giantu, Cannondalu nebo FDJ. Ale po Etixxu ani vidu ani slechu.
Že by Marcel Kittel přišel o šanci na vítězství hned v prvním hromadném dojezdu?
Ne, dva kilometry před cílem už si letka belgického celku klestila cestu na čelo pelotonu.
Šťastný vítěz v cíli. Marcel Kittel se objímá s Matteo Trentimem.
Kittel se následně pověsil za kolo Arnauda Démara, březnového vítěze závodu Milán-San Remo. Jako stín za ním zůstával 500 metrů před cílem, pak i 400 a 300 metrů. Až 200 metrů před cílem vypálil vpřed.
Vypálil je to správné slovo, protože už desítky metrů před cílem věděl, že ho nikdo neohrozí. Takovou převahu měl!
Cílem projel s rukama nad hlavou a přiblížil se tak růžovému snu.
Sezona hrůzy
Je to pět let, co tenhle sedmadvacetiletý cyklista nakoukl do profesionálního pelotonu. Tehdy ještě ve Skil - Shimanu, budoucím Giantu, dostal první příležitost ukázat své rychlé nohy na Vueltě, kde hned vyhrál šestou etapu.
Za dva roky už zářil na Tour, kde si podmanil čtyři etapy. Stejný kousek se mu povedl i o rok později a pomalu přebíral otěže nejlepšího spurtera světa. Po Cavendishovi přicházela éra Marcela Kittela.
Takhle Kittel vítězil na Tour de France v roce 2013.
Aspoň se tak zdálo...
Loňský rok byl totiž noční můrou.
Hned při prvním startu sezony na australském Tour Down Under se do těla německého rychlíka dostal virus, který spustil dominový efekt. Od února do května si dal závodní pauzu. Ani ta však nepomohla.
Často neměl ani dostatek sil na to dostat se do závěrečného spurtu, ztrácel motivaci, což se projevovalo i v jeho vůli trénovat. Už to nebyl ten obávaný zabiják, ze kterého měli všichni strach. A přibíral.
Vše vyvrcholilo oznámením nominace Giantu na Tour de France, ve které Kittel chyběl.
„Jsem z toho hrozně zklamaný, je to nejhorší část mé kariéry. Vynucená pauza na jaře byla složitá, byly chvíle, kdy jsem chtěl hodit ručník do ringu, ale snažil jsem se zůstat silný,“ vykládal loni v červnu. „Že jsem si nedokázal získat důvěru týmu? To je pro mě velkou ranou. Ale musím hledět dopředu, musím se s tím vyrovnat.“
Jediné vítězství v loňské sezoně. Marcel Kittel v první etapě Kolem Polska.
Už v tu chvíli se začalo hlasitě mluvit o tom, že Kittel nedodrží svůj kontrakt s Giantem, který měl ještě na sezonu 2016, a tým opustí. „Ale až tak daleko bychom zajít nechtěli,“ ubezpečoval fanoušky týmu Kittelův manažer Jörg Werner.
Kittel sice následně vyhrál hned první etapu v Polsku, ale pak už nic.
Znovu nebyl konkurenceschopný, znovu vypadal, jako by ho kolo ani nebavilo. Logickým vyústěním pak byla dohoda o ukončení spolupráce s Giantem a odchod do Etixxu. Z toho totiž odešel právě Mark Cavendish...
Svěží start
Když se cyklisté Etixxu v lednu poprvé sešli ve španělském Calpe na týmovém soustředění, německý cyklista vypadal, že je znovu ve své kůži. Samé legrácky, na snídani si nandával největší porci ze všech.
Teď jen aby tu náladu přetavil ve vítězství, které se od něj čekala, přáli si sportovní ředitelé týmu.
On svou pozici zvládl. Hned první etapu v novém dresu na Dubai Tour ovládl a připsal si i celkové prvenství. Vítězil i na závodě Kolem Algarve, na Třech dnech De Panne, v Romandii nebo na Scheldeprijs.
A blížilo se Giro. Sedm rovinatých etap? To už italská Grand Tour dlouho nepamatuje. K tomu úvodní časovka na necelých 10 kilometrů a hned za ní dvě etapy s možným hromadným dojezdem. To byla obrovská šance na růžový trikot pro všechny spurtery.
„Mám za sebou docela podařené jaro a na Giro se hrozně těším. Snad z toho bude nějaký pěkný výsledek,“ přál si rodák z Arnstadtu před startem.
Hned v úvodní časovce zajel úžasný, pátý nejlepší čas! Na vítězného Dumoulina ztratil pouhých 11 sekund. Vzpomněl si tak na svá mladá léta, kdy se stal v jízdě proti chronometru juniorským mistrem světa a mistrem Evropy v kategorii do 23 let. V časovce to rozhodně není žádné ořezávátko.
„S časem jsem fakt dost spokojený, ale růžový trikot pro mě není hlavním cílem. Přijel jsem tady pro etapy,“ tvrdil v cíli.
Maglii rosa byl totiž opravdu blízko. Stačilo, aby sobotní etapu vyhrál a v té nedělní byl mezi nejlepšími třemi.
„Mám dost sebevědomí na to, abych ho porazil. Stejně jako na Třech dnech de Panne,“ připomněl své březnové vítězství Elia Viviani. „I já doufám, že se o výhru v sobotu porvu,“ přál si zase André Greipel.
Ani jeden však Kittelovi nedokázal zkřížit cestu. Ten v sobotu ukázal, že je v úplně jiné kategorii. „Byl to úžasný den v úžasné atmosféře,“ rozplýval se pak v cíli.
Na vedoucího Dumoulina před nedělní etapou ztrácí pouhou sekundu. Stačí, když bude v cíli mezi nejlepšími třemi a o pondělním volném dni to bude právě německý spurter, kdo bude na sobě mít trikot lídra.
Splní si Němec svůj růžový sen?
