V neděli to byl na kostkách obrovský chaost.
Utrpení i pro ty, kteří do závodu vstupovali bez jakéhokoliv zranění.
S patnácti kostkovými sektory byla devátá etapa jednou z nejtěžších v celém itineráři. Tou, během níž skončily naděje na přední umístění pro Richieho Porta.
Ale Lawson Craddock ji i se zlomenou lopatkou přežil.
Lawson Craddock na Tour de France.
„Bude to pro něj asi nejsložitější moment celé Tour,“ tvrdil před startem Kevin Sprouse. týmový lékař EF Drapac.
„Dvaadvacet dlouhých kilometrů plných mučení,“ věděl sám cyklista.
Do 23 let nic podobného nepoznal. Až před třemi lety si vyzkoušel, jaké to je zdolávat slavná pavé.
A v neděli je zvládl. Cílem projel na 157. místě se ztrátou šestnácti minut.
„Uffff, moje tělo… Zdvojnásobuju svůj dar velodromu Alkek na 200 dolarů po každé další etapě. Trpěl jsem tak jako ještě nikdy v životě,“ prohlásil pak.
Je beznadějně poslední, hodinu a 20 minut za lídrem van Avermaetem, 18 minut za předposledním Jayem Thomsonem.
Ale přežil!
„Pochopitelně bych byl rád, kdybych nebyl poslední, ale už to, že se pořád držím v závodě, je pro mě neuvěřitelné,“ říká.
Paracetamol i ibuprofen
Craddockova hrdinská jízda ukazuje na houževnatost, se kterou se cyklisté pro největší závody světa rodí.
Texasan zranění utrpěl hned v úvodní etapě.
To zrovna projížděl bufetem, když najel na jeden z bidonů válejících se po silnici a upadl na levé rameno.
„Hned co jsem dopadl na zem, věděl jsem, že se něco stalo. Ale to je Tour, tu nechcete vzdát,“ říká.
Hey @MattressMack @TilmanJFertitta I’m racing @LeTour after suffering a fractured scapula on stage 1. I’m donating $100 to the @AlkekVelodrome in Houston for every stage I finish. So far we are on stage 5. Care to match? https://t.co/oRUzsNjrLO https://t.co/RKC4RxLhWe
Cílem ve Fontenay le Comte projel na posledním 176. místě se ztrátou osmi minut zborcený krví. Pozdější vyšetření odhalilo zlomenou lopatku, spoustu odřenin a modřin, hlubokou ránu na obočí.
Přesto se nevzdal.
Místo toho se rozhodl pomoci Alkek velodromu v Houstonu. Nechal se slyšet, že s každou další etapou, kterou dokončí, věnuje tamnímu cyklistickému stánku 100 dolarů.
Okamžitě vznikla stránka LC Fight for Paris - Lawson Craddock bojuje o Paříž, na které za úvodních 10 dní přistálo bezmála 100 tisíc dolarů.
Cyklisté a kolo„Když trávíte na kole tolik času jako profesionální cyklisté, stane se pro vás zónou, ve které se cítíte bezpečně. A když na něm nesedíte, víte, že je něco špatně,“ říká sportovní psycholožka Julie Emmermanová. O tom vypovídá i okamžitá reakce Craddocka po dojezdu do cíle. Když se ho reportéři ptali, jestli vzdá, jen se na ně nevěřícně podíval: „Na to jsem dal do přípravy na Tour příliš mnoho sil.“ |
Craddock je totiž stále v závodě. A to i přesto, že se až do páté etapy nemohl na kole postavit a šlapat ze sedla.
„Profesionální cyklisté jsou úžasní sportovci. A ty jsi je dostal ještě na úplně jinou úroveň. Uzdrav se,“ přejí mu fanoušci posílající peníze na opravu škod proti hurikánu Harvey, který pustošil Texas loni v srpnu.
Na účet přibývají desítky i stovky dolarů. A celková částka se neustále zvyšuje. „Je to neuvěřitelné, všem moc děkuji,“ říká dojatý Craddock.
Z Tour de France zatím odstoupilo devět cyklistů. Tenhle tvrdý chlapík z Texasu však stále pokračuje. Od probdělých nocí se pomalu dostává k těm, ve kterých se i vyspí.
S každým dnem se jeho stav zlepšuje a on doufá, že se podívá až do Paříže.
Jeho lopatku nyní na místě drží dva zelené tejpy vinoucí se přes rameno a biceps. Bolest během etap ředí paracetamolem a ibuprofenem. „To je lék, který bych dal každému, kdo trpí a nejezdí přitom na kole. Není to sexy, ale funguje to,“ říká doktor Sprouse.
Po každé etapě Craddocka prohlíží týmový fyzioterapeut Matt Rabin, ráno mu zase pomáhá s protažením a uvolněním ramene, které v noci ztuhlo.
Nejdůležitějším nástrojem 26letého Texasana je ale nyní jeho způsob myšlení. Sportovní klišé „brát věci den za dnem“ se stalo Craddockovým heslem.
Je však jeho pokračování v závodě znakem hrdinství nebo spíše hlouposti? A kde je ta hranice, která výše zmíněné rozděluje?
Přežil kostky, přežije i hory?
Finální rozhodnutí, jestli dotyčný cyklista bude pokračovat v závodě, je většinou na týmových lékařích, sportovních ředitelích, a především na jezdci samotném.
„A ta rozhodnutí jsou často různá. Když se závodník potluče tak, že nasedne rovnou do ambulance, je jasné, že tady příběh končí. Jenže je spousta zranění, se kterými může v etapě pokračovat,“ říká Prentice Steffen, týmový lékař Rally Pro Cycling.
Podle něj jsou jakákoliv zranění v oblasti hlavy výstrahou, kdy by měl závodník slézt z kola a závod ukončit.
„Je hloupé, když přestanete brát na zřetel nejlepší zájmy toho daného jedince. Týmový doktor by měl být tím, kdo má chránit sportovce i před jimi samotnými,“ říká Steffen.
Nemělo by se tak stávat třeba to, jako když před sedmi lety dokončil jednu z etap Chris Horner i přesto, že v jejím průběhu utrpěl otřes mozku.
„Nevím, kde to jsem,“ byla pak jeho první slova za cílem.
Cyklisté jsou často označování za bojovníky na silnici. Lidé s posunutým prahem bolesti.
„I v tomhle ale došlo ke změně. Dřív kluci pokračovali i se zraněním hlavy prostě proto, že si mysleli, že musí. Že se na ně lidé jinak budou dívat jako na padavky. Teď když jim řeknu, že je to vážné, a že by měli z kola slézt, skoro se jim uleví,“ říká Steffen.
Jestliže cyklista může bezpečně dál závodit a nezpůsobuje mu to další zranění, podle lékaře Steffena může pokračovat.
„Dokáže dojet až do bufetu? Dokáže dojet až do cíle? A zvládne to všechno v časovém limitu? To jsou věci, které rozhodují,“ říká.
Craddock tohle všechno na Tour zatím zvládá.
„Vlastně jsme nechali rozhodnutí čistě na něm. Pokud by nemohl pořádně držet řídítka, bylo by to nebezpečné pro něj i pro všechny ostatní. Ale tak to není,“ říká sportovní ředitel Charlie Wegelius.
OSAMOCEN. Lawson Craddock a tradiční obrázek na letošní Tour.
A tak Craddock celý první týden vlál na konci pelotonu a když se v posledních kilometrech zrychlilo, on sice ztratil kontakt, ale do cíle dorazil. Buď úplně poslední, nebo v poslední skupině.
„Doktoři mě ujistili, že je zlomenina stabilní a upevněná. Bolet už by to nemělo a podle lékařů je nejlepší dál se hýbat a nenechat to ztuhnout. Tak se snažím,“ říká.
Má za sebou devět etap, celý úvodní a nervózní týden, ve kterém si poradil i s náročnými kostkami. Nyní zbývá 11 etap, přichází čas hor.
Zvládne Craddock dojet až do Paříže?
