„Minulé pondělí jsem měl při tréninku na cyklostezce kolizi s jiným jezdcem, jenže na šampionát jsem odlétal v úterý a už jsem nestačil na rentgen dojít. Tušil jsem, že tam něco je, ale překonal jsem to už mnohokrát a chtěl jsem to nechat na vedlejší koleji. Jenže po závodě to bolelo víc a víc, tak jsem šel za lékaři. Teď mám holt zlomené žebro,“ krčí rameny Kulhavý.
Ze závodu v Andoře olympijský vítěz v cross country odstoupil nedlouho po startu, zranění žebra ale nepovažuje za hlavní příčinu. Spíš za jednu z nich.
„Jelo se ve vysoké nadmořské výšce dva tisíce metrů, kde mi to moc nejde, navíc dýchání bylo hodně složité. Mohlo do toho promluvit i moje astma, takže ty příčiny beru jako celek. Určitě jsem ale nepočítal s tím, že to zabalím po tři sta metrech, vlastně v prvním kopci,“ přemítá. „Blbě se mi dýchalo hned po startu. Když mě začal předjíždět jeden jezdec za druhým a já nemohl zareagovat, bylo to jasné.“
O jeho astmatických potížích se dosud příliš nevědělo. „Začaly se projevovat loni, nejhorší to bylo asi letos na jaře - při větší zátěži se mi hůř dýchalo. Naštěstí mi lékaři pomohli, dostal jsem nějaké léky a inhalátory a zlepšilo se to. Na šampionát jsem jel s tím, že mi to buď sedne a budu bojovat o medaili, anebo to nebude mít smysl. A smysl to fakt nemělo,“ líčí třicetiletý rodák z Ústí nad Orlicí.
Cítí se jako sedmdesátník
Ze zlomeného žebra vědu nedělá, podobný problém měl už několikrát. „I když to cítíte při dýchání, fungovat se s tím dá. Když ale ležíte a převalujete se, je bolest největší. Takže ráno vstávám a cítím se jako sedmdesátník,“ usměje se třetí muž celkového pořadí letošního Světového poháru.
Přesto se brzy chystá na kolo, ve výhledu už má obhajobu londýnského zlata v Rio de Janeiru 2016. „Zlomené žebro omezuje komfort každého člověka, třeba do posilovny nemůžu. Volnější nebo udržovací trénink se s tím ale absolvovat dá, i když v terénu moc ne,“ popisuje jezdec, kterého zanedlouho čekají starty v menších, předem domluvených závodech.
A začátkem října vyrazí do Ria na testovací závod na olympijské trati. „Pojede se tuším 11. října, bude to můj poslední letošní start. Pak už bude dovolená,“ těší se.
