Nejdelší etapa sté Tour de France byla rovinatá a nečekaly se od ní velké zvraty. "Ale moc v klidu nebyla," namítal Kreuziger. "Máme nastoupáno 2 500 výškových metrů, byla poměrně těžká."
Ke čtyřem vrchařským prémiím nižších kategorií se totiž přidala velká nervozita, která vygradovala pádem ve stoupání patnáct kilometrů před cílem. Peloton tehdy zběsile stíhal kvarteto uprchlíků, aby si spurteři udrželi naději na hromadný dojezd, a v mlýnici pak došlo ke kolizi.
"V tom prvním pádu jsem byl, ale poměrně nic vážného se nestalo," tvrdil Kreuziger, se kterým upadl i jeho týmový kolega Michael Rogers. "Najednou před námi byla další kola a nešlo to dobrzdit. Ale proběhlo to bez problémů, já mám jen trochu naražené chodilo, Michael ruku a koleno."
Ke druhému karambolu došlo až v cílové rovince v Marseille, kam se jako velká voda nahrnuli spurteři s vidinou vítězství. Sagan, Greipel, Boasson Hagen i nakonec vítězný Cavendish. A taky Nacer Bouhanni, loňský mistr Francie a bývalý boxer, který pro závěr hledal co nejlepší pozici a nesmyslně kličkoval.
"Někoho srazil a lehlo to," popisoval český cyklista. "Já to ještě stihl dobrzdit, byl jsem v pohodě, ale zezadu do mě někdo nalítl a urval mi šaltr." Kreuzigerovo kolo bylo najednou nepojízdné a nohama se musel odstrkoval do cíle. Díky tomu, že se problém stal v ochranné zóně, dostal stejný čas jako vítěz.
"Ten pád jsem naštěstí ustál," oddechl si Kreuziger po další nervózní bitvě ve službách Alberta Contadora. "Byl to smolný den, ale taky všechno mohlo dopadnout daleko hůř. Důležité je, že jsme neztratili žádný čas."
