Dopingových případů výrazně ubylo. Snad jsou opravdu metody antidopingových institucí dokonalejší a sportovní etika dnešní generace jezdců na jiné úrovni než těch dřívějších.
Přesto jde zároveň o éru přepisování. Čeho? Výsledkových listin.
Proškrtávají se v nich jména hříšníků, kteří jsou s velkým časovým odstupem usvědčováni z podvodů. Posouvá se pořadí závodů anebo taky ne, protože řádky, na nichž byl kdysi uveden Lance Armstrong, zůstaly prázdné bez náhrady coby odstrašující příklad o setnutí hlavy chobotnice.
Nedivte se, že v tom mají zmatek dokonce už i statistici. Například Romana Kreuzigera najdete na Tour 2009 v různých přehledech na 7., 8. i 9. místě.
Ve čtvrtek přibyl případ z nejbizarnějších. Chris Froome sledoval doma v televizi Tour, protože v přípravě na ni si zlomil příliš mnoho kostí. A zčistajasna se na gauči stal vítězem Vuelty 2011... a zároveň i historicky prvním britským šampionem jakéhokoliv závodu Grand Tour.
Sedl ke Twitteru a napsal: „Lépe pozdě než nikdy.“
Bohužel to „pozdě“ trvalo osm let, až na samou hranici promlčecí lhůty! Teprve nyní dospěla cyklistická unie UCI v biologickém pasu Španěla Coba ke zjištění, že v letech 2009 a 2011 dopoval.
Better late than never! The 2011 @lavuelta holds some very special memories for me ❤️ https://t.co/j0zk3LGsGD
Juan José Cobo byl tehdy nejsenzačnější vítěz Vuelty všech dob. Rok předtím bojoval s depresí. Na jaře 2011 ukončil kariéru a chtěl pracovat jako elektrikář. Ale přemluvili ho k návratu. Za druholigovou stáj Geox následně získal před Froomem titul z Vuelty. Načež už nikdy nic nevyhrál, ani v první desítce nedojížděl.
Jeho sportovní podvody byly nyní odhaleny, měli bychom jásat. Proč tedy nikdo nejásá? „Protože je to celé zvláštní,“ říká Bauke Mollema, jenž se tím pádem posunul na 3. místo celkového pořadí. „To, jak Cobo jezdí, připadalo tehdy spoustě lidí podivné. Proč ale muselo trvat osm let, než se na jeho doping přišlo?“
Juan José Cobo na Vueltě v roce 2011
Nejen Mollema si připadá okraden o emoce ze stupňů vítězů. Snad nejlépe vyjádřil pocity jemu podobných Wout Poels, který se na dotyčné Vueltě stal po proškrtání Coba vítězem královské etapy na Angliru. Nyní v průběhu Tour si ve Francii posteskl: „Je dobré, že i po osmi letech chytli podvodníka, ale pro mě se tím nic nemění. Já tehdy nesměl vymrštit ruce do vzduchu jako vítěz, nestál jsem na pódiu. Je hezké říkat teď: Vyhrál jsem na Angliru. Jenže cyklistou jsem se stal, abych mohl oslavně zvedat ruce. Sebrali mi emoce, které k vítězství patří. Povím vám, je to na ho....“
Přepište dějiny, Froome ovládl Vueltu 2011. Cobo dopoval |
Jak se tedy k dnešnímu přepisování výsledků stavět? Jako k nutnému zlu? Jako k činnosti, která přispěje k fair play a odradí případné další podvodníky?
Ano, tak by to mělo být.
Nežijeme v ideálním světě, kde by bojovníci proti dopingu měli k ruce testy, které vždy odhalí nejnovější zakázané praktiky. Zloději (v těchto případech zloději titulů i emocí) budou vždy dál než policajti.
Tour de France 2019Speciální příloha iDNES.cz: zpravodajství, rozhovory, reportáže, komentáře, startovka, přehled etap, historie závodu, ... |
Smiřme se tedy s tím, že k dalšímu přepisování může i v budoucnu dojít, ale nenechme se tím znechutit. Užívejme si naplno emoce tady a teď, protože o emocích sport je.
Nechte se unést tím, jak Julian Alaphilippe na Tour zavile hájí žlutý dres. Fanděte úsilí Romana Kreuzigera. Vychutnávejte si dechberoucí atmosféru na Tourmaletu i jinde. Těšte se na bitvy a zážitky, které nabídnou Alpy.
A společně doufejme, že výsledky, které po etapě dostáváme, budou stejné i za osm let.
