Památku Mädera pořadatelé uctí odhalením pomníku, který navrhl jeho strýc, na osudném průsmyku Albula Pass. Před startem páté etapy také proběhne vzpomínkový akt, jehož se zúčastní i Mäderovi příbuzní.
„Maličkost. Ale chtěli jsme učinit i něco víc. Něco, co by mohlo pomoci, aby se podobné tragické nehody neopakovaly,“ říká šéf závodu Olivier Senn, v němž se představí i Pavel Bittner z Picnic PostNL.
Jde o sledovací GPS zařízení, které se dá umístit například pod sedlo kola.
Shromažďuje nejen data o aktuální poloze, ale i o rychlosti a dokáže vyhodnotit, když se stane něco neobvyklého. „Například pokud se kolo třicet sekund nepohne, náhle prudce změní rychlost nebo se ocitne mimo silnici,“ přibližuje Senn.
GPS sledovací zařízení na kolech ženského pelotonu před startem Kolem Švýcarska
Všechna data dorazí do bezpečnostního centra, kde je vyhodnotí a v případě, že zjistí, že došlo k pádu, budou moci urychleně přesně na dané místo přivolat pomoc.
„Jsme první na světě s takto komplexním sledováním,“ dodává ředitel klání.
Právě o absenci podobných bezpečnostních prvků se poslední dobou vedou dlouhé debaty. Pozdě, ale přece. Tak o tom hovoří cyklisté.
Cyklistický svět smutní. Po pádu ve Švýcarsku zemřel Gino Mäder |
„Umíme létat na měsíc, ale nevíme, kde se jezdec nachází na jasně vymezené trati. Proto to chceme změnit,“ prohlásil ředitel švýcarského etapáku.
V případě Mädera sice organizátoři hned věděli, že je zle a podle jejich vyjádření u něj do dvou minut zastavili záchranáři. Při nehodě jeho osmnáctileté krajanky Muriel Furrerové na zářijovém mistrovství světa rovněž ve Švýcarsku však byla situace jiná.
Furrerová na závodě juniorek ve sjezdu u města Küsnacht jako Mäder také vylétla ze silnice, jenže jejího pádu si nikdo nevšiml. Nebyl na záběrech televize, kvůli mlze a dešti ho nezaregistrovali ani traťoví maršálové.
Podrobnosti se různí, v lese ale mohla osamoceně ležet i více než hodinu. Podle jejích kolegyň ze švýcarské reprezentace se po ní začalo pátrat až v momentě, kdy klání ukončili a ona stále nebyla v cíli.
„Ostuda,“ uvedl zase Španěl Juan Ayuso. „Nechápu, proč na mistrovství světa a olympijských hrách jezdíme bez vysílaček. Třeba byla při vědomí a mohla říct pár slov. Navíc ani nezávodíme s GPS trackerem, který by upozornil na její nulovou rychlost. Možná se to zdá jako maličkost, ale může ovlivnit život člověka.“
Pietní místo v centru Curychu, kde lidé uctívají památku švýcarské cyklistky Muriel Furrerové.
Kolo Furrerové tehdy sice sledovací zařízení mělo, to ale sloužilo jen pro kameramany na motorce, aby věděli, koho točí. „Jakmile se vzdálili, k datům z lokátorů se nikdo nedostal,“ uvedl ředitel Senn už dřív.
Novinka, kterou představil tento týden, má být komplexnější, přístupná všem, kteří mají na starost bezpečnost.
Sledovací zařízení budou i v doprovodném konvoji vozidel. Navíc ho nedodali jen do mužského klání, ale jezdí s ním už ženy, pro něž Kolem Švýcarska začalo ve čtvrtek.
Je to ostuda, vrchol pokrytectví, zní na adresu UCI kvůli smrti Furrerové |
Týmy sice budou moci, pokud nedají souhlas se shromažďováním dat, lokátor odmítnout. „Ale doufáme, že nikdo takový nebude,“ vyhlíží Senn.
GPS už posvětila i Mezinárodní cyklistická unie UCI, která navíc zvažuje, že je nasadí i na letošním mistrovství světa ve Rwandě.
„UCI vítá iniciativu organizátorů Kolem Švýcarska zavést pokročilé sledování jezdců,“ uvedla. „Budeme v kontaktu, abychom posoudili výsledky této implementace.“
Nejde pochopitelně o levnou záležitost. Podle švýcarského serveru Tages-Anzeiger pokrytí celého mužského závodu vyjde na 50 000 švýcarských franků (přes 1,3 milionu korun).
V případě otázky zdraví jde ale o zanedbatelnou částku.
