Sto kilometrů před cílem se tým UAE usadil na čele pelotonu a začal sjíždět náskok početného denního úniku.
Během nejnáročnějšího výšlapu – Colma di Sormano – pak Adam Yates a Pavel Sivakov rozjeli ostré tempo a smazali poslední minutku z odstupu. Bylo jasné, že nyní přijde chvíle Pogačara a zaútočí.
Jenže, ač s tím všichni počítali, mohli proti tomu něco udělat?
Šestadvacetiletý mistr světa je výkonnostně tak odskočený, že když v prudkých pasážích Sormana 48 kilometrů před cílem zabral, ani se ho nikdo nepokusil následovat. Párkrát se pořádně opřel do pedálů a už byl pryč.
Na vrcholu kopce měl k dobru více než minutu na trojici pronásledovatelů Remco Evenepoel z Quick-Stepu, Enric Mas z Movistaru a Lennert van Eetvelt z Lotta. A bylo prakticky rozhodnuto.
Evenepoel po přejezdu kopce sice na Pogačara pár sekund smazal a ujel Masovi s van Eetveltem, po chvíli už ale Slovinec opět získával sekundy na svou stranu.
Do posledních deseti kilometrů vjížděl se dvěma minutami k dobru. Tři kilometry před cílem se už vítězoslavně smál do kamery.
Tadej Pogačar na trati závodu Kolem Lombardie
Pásku v Comu nakonec proťal s náskokem 3:16 minuty na druhého Evenepoela, což bylo podle serveru Procyclingstats nejdominantnější vítězství Lombardie od roku 1971, kdy vládl Eddy Merckx.
„Každé vítězství je jedinečné. Tým dnes pro něj udělal vše, jel fakt tvrdě a moc vděčím hlavně jemu,“ jásal letošní vítěz Gira i Tour.
„Takhle jsme to plánovali,“ dodal. „Přesně na Sormanu jsem chtěl zaútočit. Věděl jsem, že když vrchol přejedu s náskokem, tak posledních čtyřicet kilometrů je tak náročných, že bych ho měl udržet. Poslední kilometry pak byly úžasné. Užíval jsem si diváky a těšil se na odpočinek po sezoně.“
Pogačar Lombardii vyhrál i při svém čtvrtém startu, čímž vyrovnal počin Itala Fausta Coppiho, jenž klání dominoval mezi léty 1946-1949. Coppi poté přidal ještě jeden triumf v roce 1954.
Slovinec si v této sezoně připsal pětadvacáté vítězství, celkově slavil už po osmaosmdesáté.
Zrozený k dominanci. O Pogačarových wattech, tepech a fyziologii nejlepších |
Na třetím místě dojel se ztrátou 4:31 minuty Ciccone. Ital dlouho stíhal třetí skupinu, dojel ji až dva kilometry před cílem. Na nic nečekal a pokračoval dál. A za bouřlivého jásotu fanoušků si jel pro umístění na pódiu.
Čtvrtý byl Španěl Ion Izagirre, pátý Mas, šestý Sivakov a sedmý van Eetvelt.
Jak se vše odehrálo
Už po 118. se cyklisté seřadili na startu Kolem Lombardie, poslední velké klasiky sezony.
Její trasa není pevně daná a každoročně se obměňuje. Tentokrát se jelo z Bergama do Coma, trasa měřila 252 kilometrů a jezdce čekalo 4822 výškových metrů.
Právě náročným profilem je Lombardie vyhlášená. Jde o nejkopcovitější ze všech pěti cyklistických monumentů.
Remco Evenepoel (vlevo) a Tadej Pogačar před startem závodu Kolem Lombardie
První výšlap přišel už po necelých třiceti kilometrech, vrchol toho nejtěžšího, třináctikilometrového Colma di Sormano se nacházel 42 kilometrů před páskou. I po něm následovaly další kopce, ten poslední jen tři kilometry před finišem.
Už to je pořádná výzva, ale hrozilo, že bude ještě větší.
V týdnu Itálii skrápěl silný déšť. V úterý kvůli němu organizátoři dokonce předčasně ukončili klasiku Tre Valli Varesine. „Ani psychicky není snadné v takovém počasí jezdit,“ říkal Pogačar. „Pokud budou podobné podmínky, bude to úplně jiný závod.“
Ale nestalo se. Na startu v Bergamu cyklisty přivítalo šestnáct stupňů a sice zataženo, ale suché silnice.
Hned od začátku se rozhořela velká bitva o denní únik. A nejen o něj, všechny týmy si uvědomovaly, kdo je favoritem, a proto se snažily dostat UAE pod tlak.
Postupně se na čele usadila dvacetičlenná skupina, která v jednu chvíli měla skoro pět minut k dobru.
Figurovala v ní silná jména. Matej Mohorič z Bahrainu. Thymen Arensman z Ineosu. Einer Rubio z Movistaru. Daniel Felipe Martínez z Bory. Eddie Dunbar z Jayca. Tiesj Benoot a Wilco Kelderman z Vismy. I tak ale bylo jasné, že úspěch kohokoliv z nich by byl překvapením.
Stáj UAE si situaci hlídala. Když do cíle zbývalo sto kilometrů, čelo pelotonu se začalo hemžit jejími dresy a Rafal Majka či Marc Hirschi mazali odstup.
Pod Sormanem se už náskok pohyboval jen kolem jedné minuty. Skupina se tenčila a uprchlíci si nastupovali. Žádný z odvážlivců si však větší náskok nevypracoval a 48 kilometrů před páskou peloton únik pohltil.
Tou dobou už tempo udávali Adam Yates a Pavel Sivakov. Bylo jasné, co se chystá.
Jen co se hlavní pole dotáhlo na poslední muže z úniku, dopředu se vydal Pogačar. Za ním se zformovala trojice Evenepoel, Mas a van Eetvelt. Jela ale už jen o druhé místo, vždyť na vrcholu Sormana měl Slovinec už přes minutu k dobru!
Náskok pořád rostl. Trojice nespolupracovala, Evenepoel kroutil hlavou: Proč mi nepomůžete?!
Po přejezdu kopce Belgičan využil nepozornosti soupeřů a vzdálil se. Zalehl do aerodynamické pozice, a dokonce umazal i pár sekund na Pogačara. Slovinec ale posléze přidal a opět ze vzdaloval.
O jeho triumfu brzy nebylo pochyb.
Cyklistický závod Kolem Lombardie(WorldTour) - 255 km 1. Pogačar (Slovin./UAE Emirates) 6:04:58, 2. Evenepoel (Belg./Soudal Quick-Step) -3:16, 3. Ciccone (It./Lidl-Trek) -4:31, 4. Izagirre (Šp./Cofidis), 5. Mas (Šp./Movistar), 6. Sivakov (Fr./UAE Emirates) všichni -4:34. |
