Pogačar slavil i při svém třetím startu sezony. Nejprve po 81kilometrovém sólu ovládl Strade Bianche, pak poprvé vyhrál Milán– San Remo a nyní na 278kilometrových Flandrech přidal už své třetí vítězství. Tím se zařadil po bok sedmi dalších legend, které je vyhrály právě třikrát.
Sedmadvacetiletý mistr světa si zároveň připsal už dvanácté vítězství na monumentech – pětici nejslavnějších klasik sezony, čímž se dostal před belgickou ikonu Rogera De Vlaemincka na druhé místo historie. Před ním už zbývá s devatenácti triumfy jen belgický Kanibal Eddy Merckx.
Pogačar na letošních Flandrech opět demonstroval svoji výjimečnost.
Nejprve za něj pracoval jeho tým UAE Emirates – XRG, který hlídal třináctičlenný denní únik, načež ještě před hranicí stovky kilometrů do cíle začal očesávat skupinu favoritů. Sto pět kilometrů před páskou už na čele zbyli jen největší favorité a s nimi pár pomocníků. Pak se dal do práce už samotný Pogačar a dál trhal jednoho soka za druhým.
Zhruba šedesát kilometrů před cílem s ním už zůstávali jen Van der Poel a domácí debutant Remco Evenepoel. Po dalším kostkovém kopci s ním už jel jen první jmenovaný.
A osmnáct kilometrů před páskou už zůstal Pogačar sám.
Na slavném stoupání Oude Kwaremont získal malý náskok. Chvíli se možná zdálo, že by lídr Alpecinu mohl manko na rovině ještě sjet, jenže Slovinec nezpomaloval. Deset kilometrů před cílem už měl k dobru dvacet sekund. Pět kilometrů před páskou čtyřicet. O vítězi tou dobou už nebylo pochyb.
Vítěz Tadej Pogačar se v cíli monumentu Kolem Flander zdraví s druhým Mathieuem Van Der Poelem.
Pogačar nakonec finišoval s náskokem 34 sekund na Van der Poela, třetí skončil s mankem 1:11 minuty Evenepoel. Pro čtvrtou příčku si dojel Belgičan Wout van Aert z Vismy (+2:04) a pátý byl Dán Mads Pedersen z Lidl-Trek (+2:48).
„Bláznivý závod,“ vydechl Pogačar, který v sedmadvaceti letech oslavil už 111. profesionální vítězství. „Vůbec nevím, co mám říct. Bylo tu supertěžké už od… Ani nevím, kolikátého kilometru. Dlouho se vyčkávalo, pak se ale vytvořila skupina, byl jsem rád, že se spolupracovalo, což mi vyhovovalo a vyhlížel jsem, kde zaútočím.“
„Každé takové vítězství je speciální. Sezona zatím vychází naprosto perfektně, nemůžu být šťastnější. Teď musím odpočinout a vyrazím na Roubaix, kde si užiju další dlažební kostky,“ vyhlížel Pogačar nedělní start na Pekle severu, kde chce zkompletovat svou sbírku monumentálních vítězství.
V závodě se představila i trojice Čechů. Bratři Matyáš a Tomáš Kopečtí zviditelňovali barvy své stáje Unibet Rose Rockets a pracovali v popředí pelotonu, Tomáš se pak navíc na několik kilometrů z balíku odpoutal a vydal se do sólové jízdy.
Mathias Vacek z Lidl-Trek zase pomáhal Pedersenovi. Při nástupu Pogačarových parťáků 105 kilometrů před cílem nicméně nestačil tempu favoritů a ačkoliv se ještě snažil smazat manko, do hlavního pole se už nedotáhl.
Boj už sto kilometrů před cílem
Už v deset hodin se cyklisté seřadili na startu v Antverpách. Před nimi bylo 278 kilometrů s cílem v Oudenaarde. A tuze náročných kilometrů. Po polovině klání se najelo na vyhlášené hellingeny – krátké, ale strmé a kostkové výšlapy, kterými jsou Flandry vyhlášené.
Husí kůže, dva závody v jednom. Kostková legenda Oude Kwaremont zase ožívá |
Do úniku se pustila třináctka cyklistů, v níž figurovali třeba Silvan Dillier z Alpecinu či Luke Lamperti z EF. Peloton je nechal jet a rozestup mezi skupinami narostl i na víc než pět minut.
Bylo ale jasné, že až favorité začnou závodit, jejich ztráta poletí raketově dolů.
O tempo v hlavním poli se převážně starala stáj UAE. Zhruba tři hodiny strávil na čele její motor Mikkel Bjerg. Až při nájezdu na závěrečný okruh plný zmíněných stoupání ho tým odvolal. Pogačar kolegu poplácal po zádech, poděkoval a už se schylovalo k bitvě favoritů.
Sto pět kilometrů před páskou dvojice UAE Nils Politt a Florian Vermeersch pořádně přiostřila tempo a hlavní pole se rozpadalo na kousky. V čelní části zůstalo jen kolem patnácti cyklistů. Žádný z největších favoritů zatím nezaváhal a Pogačar, Van der Poel, Evenepoel, Van Aert i Pedersen se drželi pospolu. Kdo však ztrácel, byl Vacek. A vzhledem k tomu, že skupina spolupracovala, byl bez šance se dotáhnout zpět.
Devadesát kilometrů před páskou už odstup Pogačara a spol. na únik činil jen minutu a půl. Tou dobou se také sice krátce, ale vydatně rozpršelo. Ke štěstí aktérů se už však žádné další přeháňky nepřihnaly a závěr se jel už opět po suché silnici.
Po dalších dvaceti kilometrech skupina favoritů stáhla únik a vzhledem k tomu, že zase na chvíli povolila tempo, se jí uprchlíci zachytili a na čele vznikla více než dvacetičlenná grupa.
Jenže na jak dlouho?
Šedesát kilometrů před cílem během druhého výjezdu na Oude Kwaremont nervozita znovu vzrostla. Evenepoel se ohlížel po soupeřích a něco říkal Magnusi Sheffieldovi z Ineosu, vedle něj se držel Pedersen, Pogačar vyčkával. A pak za to vzal.
Cyklisté včetně Mathieua Van Der Poela a Wouta Van Aerta projíždějí v závodě Kolem Flander městem Oudenaarde.
Jen krátce po začátku stoupání se Slovinec zvedl ze sedla. Ne, nešlo o žádný spurt, zkrátka jen vystupňoval tempo, ale i to stačilo, aby skupinu roztrhal. Po přejezdu kopce za ním zůstali jen Evenepoel a Van der Poel. Ve sjezdu a na rovině se ještě snažil dotáhnout Van Aert, jenže sám neměl moc velké šance.
V totožné situaci se o chvíli později po stoupání Paterberg ocitl i Evenepoel. Pogačar znovu přitvrdil, on vypadl z jeho závěsu a ačkoliv ho od dvojice soků dělilo jen pár desítek metrů a viděl je před sebou, i přes veškeré úsilí je ne a ne dojet.
O triumf tak bojovali už jen dva největší favorité, kteří ovládli poslední čtyři ročníky.
A tím silnějším byl znovu Pogačar.
Kolem Flander (WorldTour)278,2 km 1. Pogačar (Slovin./UAE Emirates-XRG) 6:20:07, 2. Van der Poel (Niz./Alpecin-Premier Tech) -34, 3. Evenepoel (Belg./Red Bull-Bora-hansgrohe) -1:11, 4. Van Aert (Belg./Visma-Lease a Bike) -2:04, 5. Pedersen (Dán./Lidl-Trek) -2:48, 6. Stuyven (Belg./Soudal Quick-Step) -4:28, ... 49. Vacek (ČR/Lidl-Trek) -7:09, 72. M. Kopecký -10:00, T. Kopecký (oba ČR/Unibet Rose Rockets) nedokončil |
