Sedmadvacetiletý Hník v úvodu závodu vystihl správný moment a dostal se do úniku dne. Splnil tak úkol od reprezentačního kouče Tomáše Konečného. „Měli jsme v plánu, že někdo z nás půjde do úniku. Ze začátku jsme hlídali nástupy a nechtěli jsme nechat ujet více jak deset lidí,“ popisoval Hník.
ZPRAVODAJSTVÍPrůběh mužského závodu na MS v Innsbrucku. |
To se povedlo a když jezdec třetidivizní stáje z Prostějova do dalšího úniku naskočil, mohli být Češi v čele s lídrem Romanem Kreuziger v klidu.
Jedenáctičlenná skupina uprchlíků vzorně spolupracovala. Vytvořila si až 17 minut náskok. „Říkal jsem si, že je to docela síla, ale taky jsem věděl, že silné týmy tam nemají zastoupení, takže bylo zřejmé, jak se bude vše vyvíjet dál,“ doplnil Hník.
Další průběh mu dal za pravdu: zejména národní týmy Španělska, Itálie a Francie začaly postupně náskok stahovat. Tempo postupně rostlo a počet členů vepředu se snižoval. Eliminační byl osmikilometrový kopec, který se jel celkem sedmkrát. „V pátém okruhu jsem začal ztrácet, ale čeští fanoušci mě podrželi, tak jsem se máčknul a ještě to zkusil. Bolelo mě u srdce, když jsem odpadal,“ přiznal.
Na rovině Čecha dojeli cyklisté, kteří zkoušeli z pelotonu dlouhý útok. Hník tak několik kilometrů absolvoval za zadním kolem olympijského šampiona Grega van Avermaeta a španělského vrchaře Omara Fraileho.
„Ale při nájezdu do předposledního okruhu jsem jim už nestačil. Tak jsem se snažil užít si atmosféru. Bylo to něco neskutečného. Viděl jsem u tratě spoustu Čechů a musím jim poděkovat, protože mi hodně pomohli,“ vykládal v cílovém prostoru, když jeho pouť v závodě mistrovství světa skončila 30 kilometrů před cílem.
Rozhodčí už ho společně ze Zdeňkem Štybarem, ale i Irem Danem Martinem zastavili. Hník se tak vyhnul závěrečnému šílenému výšlapu na Höll. „Popravdě, v tomhle stavu bych ho možná ani nevyjel. Mám hvězdičky před očima a jsem úplně mrtvej.“
