I tak bychom mohli popsat uvažování party týmu Deceuninck - Quick-Step před úterní 16. etapou Vuelty.
Ovšem až tak jednoduše to samozřejmě nešlo.
Josef Černý, který s dalším českým cyklistou Zdeňkem Štybarem patří k oslavencově družině, by mohl vyprávět.
„Byl to dnes hektický den,“ říkal v cíli. „Velký pád na začátku etapy, silný únik, potom dělení balíku. Kluci z UAE Emirates za to vzali a my jsme si prožili těžší chvíle.“
Došlo k nim 57 kilometrů před cílem na neklasifikovaném stoupání Alto de San Cipriano. Tým UAE se snažil ve jménu svého sprintera a klasikáře Mattea Trentina odpárat pravověrné sprintery v čele s Fabiem Jakobsenem. A ono se to dařilo.
Zacelte tu díru, pokud možno hned, zněl úkol pro modré komando Quick-Stepu.
- 53 km | Etapa 16 - Stage 16 | #LaVuelta21
1. La fuga / The break
⏱️ + 36"
2. Grupo del líder / Peloton
⏱️ + 1'11"
3. Grupo @FabioJakobsen
https://t.co/zqaO4Bw62K https://t.co/D7jwq12K40
Hned? Nemožné. Manko narostlo dokonce až na 35 sekund. Naštěstí se vše v dobré obrátilo, právě i zásluhou ohromného úsilí českého dua.
Balík byl zase pohromadě.
„Podařilo se nám sjet tu mezeru a Fabio byl potom extrémně namotivovaný vyhrát. Ve finále jsme ho přivezli na správnou pozici a on ukázal, že je tu nejlepším sprinterem ze všech,“ povídal Černý.
Ze skromnosti už český cyklista nedodal, že když těsně před cílem zaútočil z úniku Stan Dewulf z AG2R a ujížděl pelotonu, byl to on, kdo k němu balík přitáhl. Však ho tým Quick-Step na Twitteru okamžitě chválil: „Josef Černý předvádí mohutný tah na čele a čtyři kilometry před cílem stahuje únik.“
.@cernyjosef puts in a mammoth pull at the front of the bunch, bringing back the breakaway with four kilometers to go.
#LaVuelta21 #WayToRide
Pak už mohl svěsit nohy, v poklidu dojíždět do cíle a čekat, až se ve sluchátkách ozve ono očekávané: „Fabio vyhrál.“
Skupinka Quick-Stepu rozdávala za cílem úsměvy a nepřehlédnutelný měl na svém obličeji i Josef Černý. Přijel k němu drobný vrchař James Knox, jenž si plnil své úkoly na špici v časnější fázi etapy, a objali se. Malej a velkej, řekli byste při pohledu na ty dva.
Tým Deceuninck - Quick-Step při prezentaci na Vueltě: první zleva Fabio Jakobsen, druhý zleva Josef Černý, šestý zleva Zdeněk Štybar.
Ještě loni na italském Giru, v dresu zanikající stáje CCC, si Černý mohl dělat víceméně, co chtěl.
V Quick-Stepu se pravidla hry změnila. Pomáhá a zase pomáhá.
„Ale v týmu panuje skvělá nálada, užíváme si to,“ ujistil.
Fabio Jakobsen, přezdívaný Hurikán z Heukelumu, si mezitím došel na pódium pro cenu, dorazil na tiskovou konferenci a dojatě líčil: „Před rokem jsem putoval z nemocnice do nemocnice a neměl nejmenší jistotu, že zase budu cyklistou. A teď tady sedím, mám už tři etapy a zelený dres a narozeniny k tomu. Nemohu být šťastnější. Každé další vítězství je sladší a sladší. Vím, že spurty jsou nebezpečné, ale já miluju ten adrenalin a soustředění, které k nim patří. A miluju Vueltu.“
Etapový hattrick dokonán. Jakobsen si na narozeniny dojel pro další výhru |
Jen to vítězství, svůj narozeninový dárek, si nizozemský sprinter nechtěl nechat pro sebe. Být to dort, rozkrájí ho na spoustu kousků a všechny rozdá.
„Dnešní vítězství patří mým týmovým kolegům, je mým dárkem pro ně,“ prohlásil. „Bez nich bych to dnes nedokázal. Byl jsem na kopci odpáraný, oni na mě čekali, dovezli mě zpět, sjeli únik a zařídili, abych byl na pozici, kde jsem potřeboval v závěrečné fázi etapy být. Jedinou věc, kterou jsem potom musel udělat, bylo rychle spurtovat. Kluci zařídili všechno ostatní.“
Vzápětí se myšlenkami vrátil k bolestivým dnům po loňském hrůzostrašném pádu v Polsku.
„A ještě komusi bych chtěl tento úspěch věnovat,“ oznámil. „Třem lidem, kteří byli velmi důležití při mém zotavování. Profesorovi Meyerovi z nijmegenské nemocnice, našemu týmovému doktorovi Yvanu Vanmolovi a osteopatovi Coru van Wanrooijnovi.“
No, přes tu roušku se to šampaňské vážně špatně pije... Ale důvodů k oslavě by Fabio Jakobsen měl dost:
1. právě dnes je mu 25 let.
2. vyhrál letos už třetí etapu na Vueltě.
3. v zeleném dresu má obrovský náskok.
Skvělá práce rok poté, co při pádu v Polsku málem přišel o život. https://t.co/LBAdAGo2MP
Dovézt zelený dres lídra bodovací soutěže až do cíle v Santiagu de Compostela je další logický cíl. Černý i Štybar mu ve středu a ve čtvrtek pomohou překonat v časovém limitu dvě nejtěžší horské etapy.
Po nich by si Černý mohl vyzkoušet i nějaký ten únik, vždyť s myšlenkami na něj do Španělska přijel.
„S výkonem na Vueltě jsem spokojený, ale s tím únikem je to tady složité,“ vykládal. „V rovinatých etapách si neodpočineme, tam musíme tahat tempo a dojíždět případné díry pro Fabia. A když se objeví etapa, kdy do úniku jít můžu, je o něj vždycky hrozný boj, každý jede doraz.“
V neděli se mu povedlo procpat se do něj v horské etapě do El Barraka, byť postavu vrchaře nemá. Ale když o den dříve dojel v kopcích před pelotonem ve skupině uprchlíků dokonce i sprinter Arnaud Démare, co by to nezkusil.
„V sobotu pustil balík únik na 10 minut, proto jsem si říkal, že by nedělní scénář mohl být podobný. Jenže v té naší skupině byl i Sepp Kuss a další kluci na celkové pořadí, tak nás odjet nenechali.“
Doufá, že ještě neřekl poslední slovo.
„Určitě zkusím ujet ještě v pátek a v sobotu. A potom se vydám na 100 procent v závěrečné časovce.“
Časovky, toť parádní disciplína Černého na podnicích Grand Tour. Stačí se podívat, jak se mu vedlo v posledních pěti:
Giro 2019, závěrečná časovka v Brescii - 6. místo.
Giro 2020, celkem tři časovky - 6., 5. a 6. místo.
Vuelta 2021, úvodní časovka v Burgosu - 5. místo.
Zatímco Giro už důvěrně zná, s Vueltou se letos seznamuje poprvé. První dojem: mnohem větší vedro (i když na severu to už neplatí). A druhý dojem: nevyrovnaná forma hvězd.
„Někdo tu vyhoří jako Carapaz a někdo lítá jako Mas. Projevuje se konec sezony. Na Giru byl na jaře každý připravený na 100 procent. Tady je to tak 50 na 50.“
Jakobsenova oslava a řeč večer na hotelu:
Speech time for the man of the day at #LaVuelta21 https://t.co/aueFHGa7I6
Narozeniny oslaví Černý na rozdíl od Jakobsena až příští rok v květnu.
Ovšem dárky se občas mohou dávat i v předstihu, ne? Jeden takový už pro něj jeho stáj přichystala. Zatím nedostal oficiální punc, když mu však o něm řekli, udělali mu takovou radost, že se rád pochlubí: „Ještě to nevyhlásili, ale mám v Quick-Stepu smlouvu na další dva roky.“
Vyplácí se mu loajalita, kterou po celou sezonu ukazoval. Ať už při práci pro lídry, nebo po zdařilém úniku v 5. etapě Kolem Baskicka, kdy nechal na pásce vyhrát služebně staršího kolegu Honorého.
PAMÁTNÝ SNÍMEK. Absolutní triumf Quick-Stepu. Mikkel Honoré (vpravo) a Josef Černý projíždějí v dubnu vítězně cílem 5. etapy závodu Kolem Baskicka.
„Je to v Quick-Stepu něco úplně jiného než v CCC. Nejsou jen zaslepeni vítězi,“ zdůraznil. „Celý tým funguje, jak má, a ti, co pracují pro jiné, jsou také ohodnoceni, jako kdyby sami vyhrávali.“
Ve středu se bude se 157 dalšími přeživšími cyklisty letošní Vuelty drápat na Lagos de Covadonga. Na vrchol, jenž se společně s majestátním Angliru řadí mezi dvě nejikoničtější stoupání v historii Vuelty.
Covadonga bolí. Vždycky bolí.
„V grupetu ji snad nějak přežiju,“ usmál se.
Daleko před ním se Nor Odd Christian Eiking pokusí prodloužit svůj červený zázrak o ještě jeden den.
„Už jsem si na ten červený dres zvykl. Neodevzdám ho rozhodně zadarmo,“ ujistil týmový kolega Jana Hirta.
