„Těžký den,“ konstatoval Jonas Vingegaard. „Bylo dost teplo a jelo se hodně rychle. Dlouho trvalo, než odjel ten správný únik, a když se tak stalo, všichni z celkového pořadí byli rádi, že konečně můžeme jet defenzivněji.“
V celkové klasifikaci nadále drží druhé místo a 27 sekund jej dělí od vedoucího Afonsa Eulália z Bahrainu. V úterní časovce sice najel na lídra Vismy čas průběžně třetí Thymen Arensman z Ineosu, přesto zůstává dánský cyklista jednoznačně největším favoritem závodu.
Ve středečním cíli ve městě Chiavari se Vingegaard usmíval, vypadal spokojeně.
A že jej kritizují?
Na to nereaguje. Odpovídají místo něj jiní.
Do ostrého sporu se (opět) dostali Bjarne Riis, vítěz Tour 1996, a Richard Plugge, generální ředitel stáje Visma.
Už loni se Plugge rázně ohradil, když Riis prohlásil, že Vingegaardovi by prospěl odchod do jiné stáje.
Tentokrát Riis zpochybnil na Giru rozhodnutí týmu Visma neuspořádat během pondělního volného dne jindy tradiční tiskovou konferenci. „Mediální povinnosti jsou přitom součástí práce cyklistů, kteří jedou o titul. Zejména v případě jezdců, jakým je Jonas Vingegaard,“ uvedl Riis pro dánský zpravodajský server Feltet, s nímž spolupracuje coby cyklistický analytik.
Nezastavitelný Narváez. Na Giru má etapový hattrick, peloton se šetřil |
Skutečnost byla taková, že ostatní jezdci Vismy se v pondělí setkali s reportéry neformálně, ale Vingegaard nebyl pro nikoho k dispozici.
Plugge Riisovu kritiku odmítl a dodal: „Četl jsem pár věcí na Feltetu a podle mě je to respektovaný zdroj. Proto si myslím, že by měli mít i kvalitní sportovní analytiky – a ne právě takové. Potřebují lidi, kteří rozumí moderní cyklistice, jinak riskují, že se Feltet stane terčem posměchu v pelotonu.“
Riis argumentoval, že volné dny na Grand Tour mají rovněž komerční význam, protože sponzoři očekávají co největší zviditelnění jezdců během celého třítýdenního závodu.
„Ve formuli 1, fotbale, golfu, ve velkých sportech a na velkých turnajích je jen velmi vzácné, že by se největší hvězdy vyhýbaly tiskovým konferencím,“ připomněl. „A cyklistika potřebuje, aby se její hvězdy ukázaly, i to jí pomáhá zviditelnit se. Týmy si stěžují, že nemají dostatek peněz. Ale dělají pro sponzory dost?“
Plugge i tento argument okamžitě odmítl: „Kdyby zájem sponzora o náš tým závisel na jednom rozhovoru v den volna, byl by to pro cyklistiku velký problém.“
Šéf Vismy poukázal na náročnost třítýdenního závodu i na dlouhý přesun po nedělní 9. etapě do místa ubytování. „Snažíme se Jonase držet v bezpečí před zbytečným stresem,“ uvedl.
Ohradil se také proti Riisovu srovnání s jinými sporty: „Rozdíl je v tom, že my závodíme každý den po dobu tří týdnů.“
Vingegaard zatím poskytuje po etapě pouze krátké rozhovory v novinářské mixzóně, protože na tiskové konference organizátorů s výjimkou 7. a 9. etapy chodit nemusel, ty jsou povinné jen pro vítěze etapy a majitele růžového trikotu. I proto pro něj bylo výhodné, že si maglia rosa na dlouho přivlastnil Porugalec Eulálio, u nějž se očekává, že ve vysokých horách odpadne.
Vingegaardovy watty pod drobnohledem. Jeho data z Gira pitvá i Pogačarův tým |
Spor s Riisem nicméně nebyl jedinou kritikou, která se Vingegaarda v posledních dnech týkala. Někteří experti poukazovali též na značně kontrolovaný závodní styl Vismy a jejího lídra.
Po nedělním horském dojezdu na Corno alla Scale se na toto téma v nizozemské televizi rozhovořil Tom Dumoulin, šampion ročníku 2017.
„Vingegaard a Visma jeli velmi rozumně a ekonomicky. Koneckonců proč by už v této fázi závodu měli plýtvat energií, že?“ konstatoval. „Přesto se mi nelíbilo, že všechnu práci na špici pelotonu nechali předtím na Decathlonu a potom, když v koncovce ujel Vingegaard s Gallem, Jonas mu ani jednou nevystřídal. Tohle mi u tak velkého šampiona nepřipadalo právě stylové. Přitom kdyby Gallovi aspoň jednou na špici vystřídal, nestálo by ho to žádnou velkou energii.“
Dumoulin přiznal, že na jeho vkus je Vingegaardova taktika až příliš konzervativní, především v porovnání s agresivním stylem závodění Tadeje Pogačara a Mathieua van der Poela, kteří často útočí i na základě instinktu.
„Myslím, že svým pojetím závodění se Jonas stává méně oblíbeným v pelotonu,“ řekl Dumoulin. „Naopak existuje velká úcta k lidem, jako jsou Van der Poel a Pogačar, protože ti závodí srdcem. V takových chvílích jako v neděli si říkám: Jonasi, proč? Chápu, že jeho taktika je chytrá, ale jaký by byl rozdíl v tom, kdyby jednou potáhl tempo na špici.“
Vzápětí Dumoulin svá slova v televizním rozhovoru přece jen mírnil: „Pravda, neměl bych být k Jonasovi až moc kritický, protože například v páteční etapě na Blockhaus jel i on útočně.“
Brian Holm, bývalý sportovní ředitel Quickstepu, analyzoval Vingegaardovo pojetí boje v úvodním týdnu Gira jako „cyklistiku 80. let, kdy si hlídá závod zezadu“. Hned však dodal: „Ale Jonasova síla spočívá právě v tom, že se nenechává unést emocemi.“
Růžovou zatím nemá, „jen“ modrou pro nejlepšího vrchaře:
Geraint Thomas, ještě předloni třetí muž Gira a nyní sportovní ředitel stáje Ineos, po středeční etapě poznamenal: „Od Jonase jsem čekal trochu víc. I v horských etapách – a nechápejte mě špatně, já vím, že tady dvě horské etapy vyhrál – nejel na úrovni, kterou dříve dokázal nastolit po boku Pogačara.“
Ani úterní časovka nebyla na Dánovy poměry přesvědčivá.
Thomas proto naznačil, že se v zákulisí spekuluje, zda také Vingegaard nebojoval v posledních dnech s nachlazením. V pelotonu Gira je takových jezdců hodně, Jan Hirt by mohl vyprávět. Giulio Pellizzari a Jai Hindley, lídři Red Bullu, si pro změnu i na startu 11. etapy posteskli, že se stále zcela nevypořádali s žaludeční infekcí.
„Myslím, že celý balík po chladných dnech úvodního týdne trochu smrká,“ reagoval na Thomasovu spekulaci Mark Reef, sportovní ředitel Vismy. „Ale v případě Jonase nejde o nic vážného – jen občas trochu zakašlal nebo párkrát kýchnul. Toť vše.“































