Joao Almeida

Joao Almeida | foto: Giro d´Italia

V Pogačarových stopách. Jak Almeida, vrchař z ráje surfařů, vládne Giru

  • 6
Geraint Thomas je doma s frakturou pánve. Simona Yatese a Stevena Kruijswijka vyhnal z pelotonu covid. A teprve dvaadvacetiletý Joao Almeida, prvním rokem profesionál, devět dní vede Giro. Bláznivý rok, bláznivý závod.

Přitom původně neměl Joao Almeida v Itálii vůbec startovat. Debut na Grand Tour si měl letos odbýt až na Vueltě. Jenže když se zranil Remco Evenepoel, který měl být na Giru lídrem Quick-Stepu, povolali mladého Portugalce místo něho.

„Doufám, že tu předvedu dobrou jízdu,“ vykládal na Sicílii před startem celého závodu. 

Co se dělo pak, překonalo jeho nejdivočejší sny. 

V úvodní časovce dojel v Palermu druhý. Po třetí etapě na Etnu si šel pro růžový dres. Od té chvíle ho nesvlékl. 

Už 41 let se nestalo, aby tak mladý jezdec tak dlouho oblékal maglia rosa.

Odkud se tu ten „kluk“ vzal? 

Čím dál častěji jej reportéři žádají: Povězte nám něco o sobě.

Pochází z Caldas de Rainha, města s 50 tisíci obyvateli, které v 15. století založila královna Eleonora z Viseu, když u zdejších léčebných horkých pramenů  nechala vybudovat nemocnici. Ta je dnes nejstarší stále fungující nemocnicí na světě. 

Město se nachází u pobřeží Atlantiku, kde jsou monstrózní vlny rájem surfařů. „Ale já se na ty úžasné vlny vždycky chodil jen dívat, sám jsem nesurfoval,“ vypráví Almeida. „Hrál jsem fotbal a závodně plaval. Potom jsem se dal na cyklistiku.“

Zpravodajství

z 11. etapy Gira

Brzy se s kolem vydal do světa. V mládežnických letech strávil rok v Itálii a dva v Americe. 

„Cyklistika v Portugalsku je totiž zvláštní,“ vysvětluje. „Máme tam spoustu menších stájí i závodů, ale minimum takových, které by byly určeny pro mladší jezdce. Pokud se chcete stát profesionálem, musíte Portugalsko opustit.“

Vyšší školu cyklistickou tudíž raději absolvoval v americkém mládežnickém týmu Hagens Berman Axeon, kde působil i tehdejší velký český talent Karel Vacek. Pod vedením šéfa týmu Axela Merckxe, syna legendárního Eddyho, tu Almeida cyklisticky dospíval. 

„Axel mě naučil chovat se jako profesionál. Pochopil jsem díky tomu, že talent je vám bez tvrdé práce k ničemu a že cyklistika je také o mentální síle. Teď dokážu jezdit na hraně bolesti.“

V sezoně 2018 vyhrál Lutych-Bastogne-Lutych do 23 let, byl druhý na Baby Giro a sedmý za vítězným Tadejem Pogačarem na Tour de l’Avenir, nejprestižnějším závodě kategorie do 23 let.

Letos, po přestupu do Quick-Stepu, si jej hned všiml i Zdeněk Štybar. „Když jsme jezdili při soustředění na San Pellegrinu, patřil Joao v kopcích k nejlepším z týmu,“ vyprávěl český profesionál. „Vzpomínám, že už když jsem ho viděl poprvé, říkal jsem si: Aha, tak tenhle kluk má talent.“

Už tehdy byla zjevná jeho rivalita s Evenepoelem. „Na soustředěních spolu hodně soupeří, jsou tak trochu konkurenti a možná i díky tomu je Joao teď tam, kde je,“ poukazuje Štybar.

Almeida s malým klokanem při své premiéře v dresu stáje Deceuninck Quick-Step na letošní lednové Tour Down Under:

A nice and different experience here at Australia, before we start the season with Tour Down Under! #TheWolfpack
@deceuninck_quickstepteam

18. ledna 2020 v 8:08, příspěvek archivován: 14. října 2020 v 21:11

Po červencovém obnovení sezony Almeida ukazoval, jaké schopnosti se v něm ukrývají, o čemž svědčily v etapových závodech třetí místo Kolem Burgosu (za Evenepoelem) a sedmé na Tour de l’Ain.

Za idol si ještě coby teenager vybral Chrise Frooma. „Vždy jsem obdivoval jeho profesionalismus a to, že se nikdy nevzdával,“ povídá.

Také on chce být jezdcem pro celkové pořadí závodů Grand Tour. 

„Ale ani v nejmenším jsem nečekal, že bych se na nich mohl prosadit takhle brzy. Já vedu Giro! Páni! Nenacházím slova, abych popsal, jak se už týden cítím.“

SKUPINA FAVORITŮ. Joao Almeida přivádí jezdce pro celkové pořadí do cíle 10. etapy Gira.

V minulosti pouze dva Portugalci vévodili celkovému pořadí na podnicích Grand Tour. Ke konci 80. let vedl Acácio da Silva krátce na Giru i na Tour a v roce 1976 oblékal Joaquim Agostinho pět dní trikot lídra Vuelty.

Almeida dosud nikdy neabsolvoval delší než desetidenní závod. Ve včerejší, 11. etapě do Rimini tudíž vstoupil na neznámé teritorium. 

Navíc má dodnes na kontě za kariéru pouhé čtyři závodní dny delší než 200 kilometrů. Přitom v letošním ročníku Gira hned osm etap měří přes 200 kilometrů, a nejdelší z nich dokonce 253.

„Chci dojet v růžovém dresu nejdál, co to jen půjde,“ říká Almeida. 

Druhý týden Gira je převážně sprintersko-klasikářský, než přijde v sobotu na řadu 34kilometrová časovka. Ta je jeho silnou zbraní, mohl by v ní tudíž ještě navýšit náskok.

V neděli pak dorazí peloton do vysokých hor. V Dolomitech a Alpách se nakumulují stres, únava, kilometry. A i když je kvalitním vrchařem s dobrým závodnickým instinktem, tak starší a zkušenější grandtouroví matadoři budou mít oproti němu rozhodně výhodu.

„Můžete vyhrát Giro?“ ptají se ho. 

„Je příliš brzy na tuhle otázku,“ odpovídá. „Myslím, že mohu udržet maglia rosa do neděle do Piancavalla. Tam uvidíme, jak silné dokážu mít v horách nohy. Momentálně nevěřím, že bych mohl dojet v růžovém trikotu až do Milána. Ale bude zajímavé vyzkoušet si, kde mám limity v třítýdenních závodech, a nabrat tu co nejvíc zkušeností.“

Podobně hovořil při loňském debutu na Vueltě jistý Tadej Pogačar. Načež Almeidův vrstevník dokončil Vueltu na třetím místě a v bílém trikotu, o rok později ovládl Tour a všem ukázal, že velmi mladé jezdce není radno ani na nejtěžších kláních podceňovat. 

Almeida nyní vede o 34 sekund před Wilkem Keldermanem ze Sunwebu. „Ten teď z mých soupeřů teď vypadá nejlépe. On a Jakob Fuglsang (který však ztratil minutu po defektu v závěru 10. etapy). Ale Vincenzo Nibali bývá ve třetím týdnu skvělý,“ uvědomuje si.

Portugalskému mladíkovi, který ještě není příliš zvyklý na vysoké průsmyky, paradoxně mohou pomoci očekávané změny trasy Gira kvůli sněhu a špatnému počasí.

Pokud se však povede zachovat větší část z původního extrémně obtížného itineráře třetího týdne, bylo by obrovským překvapením, kdyby silní vrchaři Almeidu z jeho růžového dresu nevysvlékli. Navzdory dávnému rčení, že růžový trikot vám dodává křídla.

„Viděli jste to předloni se Simonem Yatesem,“ připomíná. „Dva týdny jezdil v růžové a potom stačí jediný špatný den a všechno je pryč. Já jsem už teď přešťastný, bez ohledu na to, co se v nejbližších dnech stane.“


Grand Tour v roce 2024

4. - 26. května Giro d´Italia
29. června - 21. července Tour de France
17. srpna - 8. září Vuelta a Espaňa