Dal jste za život stovky rozhovorů, teď je na stanici Radiožurnál Sport sám děláte. Co je pro vás v této nové roli nejtěžší?
Příprava, rešerše… A mám velký problém klást jednoduché otázky, takže se do toho občas zamotám. (usmívá se) Což v rádiu není zrovna ideální. Pořád se učím. Jsem pořád víc zvyklý sedět na druhé straně a odpovídat, vyjádřit svůj názor, klidně i v delších větách. Teď ale takhle musím zformulovat stručný a jasný dotaz, ideálně o pěti slovech.
Na co byste se zeptal sám sebe, kdybyste měl zpovídat Jiřího Ježka?
Mám pocit, že už jsem o sobě řekl úplně všechno. Takže fakt nevím… Ale ptal bych se na současnost, co dnes dělám…
S bolestí musím bojovat posledních deset let skoro každý den. Paradoxně se to ale netýká nohy.
