Mýlil se. Ale na prozření si musel počkat další tři hodiny. Až do chvíle, kdy závod absolvovalo všech 164 cyklistů včetně Evenepoela a Pogačara.
Bezprostředně poté, co Otruba proťal cíl, si nejprve posteskl: „Do kopce to bylo dobré, jenže pak přišel dlouhý sjezd a v něm mi nějak zatuhly nohy a už nešly moc roztočit do rychla. Takže si myslím, že jsem na rovině v těch posledních kilometrech na ostatní ztrácel.“
Očekával, že profil etapy významně nahraje vrchařům z popředí celkové klasifikace, kteří by jinak na rovinatějším profilu měli potíže.
„Do toho kopce všichni ti vrchaři poletí,“ věštil. Pak s úsměvem dodal: „Ale kamarád mi v pondělí říkal: ,Tipuju tě v časovce na top 38.‘“
Proč právě 38?
Díval jsem se i do svého tréninkového deníku, kde mám skóre PSS, které ukazuje hromadný stres z etap, spočítaný průměrem wattů a přes mé hodnoty FTP. Už dnes jsem dosáhl stejného čísla jako za celou Vueltu.






























