Vyčerpaný Jan Hirt v cíli 20. etapy Gira | foto: Tomáš Macek, MAFRA

Hirt, dvanáctý muž Gira: Docela jsem trpěl. Ale mohu být na sebe pyšný

  • 25
Asiago (Od našeho zpravodaje) - Tentokrát nikoliv v úniku, ale jako rovný s rovnými s nejlepšími vrchaři světa bojoval Jan Hirt v poslední horské etapě stého ročníku Gira. A jeho pouť vzhůru výsledkovou listinou i nadále pokračovala, polepšil si na 12. místo.

„Dnes jsem neměl na trati nejlepší nohy a docela jsem trpěl,“ tvrdil Jan Hirt za cílem v Asiagu. „Nebyla to má nejlepší jízda, jen jsem tam chtěl s nimi zůstat.“

Přesto byla tato etapa pro 26letého českého cyklistu dalším výkonnostním a psychologickým posunem. Už v ní nevystupoval coby muž z úniku, nýbrž jako jezdec držící se ve skupině nejlepších závodníků celého Gira.

Televizní komentátor italské společnosti RAI, který si ještě před týdnem o něm zjišťoval údaje, se najednou vůbec nedivil, že právě český „Irt“ šlape ve svém křiklavém oranžovém dresu po boku Dumoulina, Yatese nebo Mollemy.

Za cílem s ním později natáčel rozhovor například i reportér australského deníku Sydney Morning Herald.

„Na Monte Grappa mi první skupina odskočila, ale zase jsem si to zalepil,“ vracel se k okamžiku, kdy zaútočila stáj Kaťuša.

Při následném výšlapu na Fozu, vrcholícím patnáct kilometrů před cílem, se lídr stáje CCC na chvíli objevil i na první pozici ve skupině největších favoritů, před Vincenzem Nibalim a Nairem Quintanou, kteří se za ním vyvezli, vzápětí atakovali a ujeli.

Hirt se potom stal součástí strhujícího souboje o sekundy v podání „dvou vlaků“. V tom prvním uháněli Quintana, Nibali, Pinot, Zakarin a Pozzovivo, zatímco za nimi se hnal druhý, šestičlenný, v jehož čele nejčastěji supěl Tom Dumoulin, a do kterého patřil i on.

Byla to hra o každou sekundu.

„Moc jsem se jim do toho boje o titul nepletl,“ podotkl. Cílem v Asiagu projel na jedenáctém místě dvacet vteřin za vítězným Thibautem Pinotem.

Ve tváři měl vepsanou bolest této etapy. „Rozhodně nejsem zklamaný, jen opravdu hodně unavený. Celkově na sebe mohu být pyšný. Byla tady ta největší úroveň na světě a já jsem jel s nima.“

Vyčerpaný Jan Hirt v cíli 20. etapy Gira

CO POVÍTE AUSTRÁLII? Při rozhovoru pro Sydney Morning Herald.

Giro prokázalo, že Hirt se svým fyzickým fondem může být mužem dlouhých třítýdenních závodů.

„Nepovedla se mu etapa na Etnu, na což však mohlo mít vliv i jeho předchozí onemocnění. Potom se s každým dalším dnem zlepšoval,“ chválil jej šéf týmu CCC Piotr Wadecki.

Po páteční etapě do Piancavalla český lídr polské stáje s trochou nadsázky prohodil: „Mým nohám by se možná líbilo, kdyby Giro trvalo čtyři týdny.“

Kdo ví, kam by se v tom případě ještě posunul...

Po sobotním 20. dějství do Asiaga předstihl v pořadí nizozemského smolaře Stevena Kruijswijka z Lotta Jumbo, jehož vyhnaly ze závodu silné bolesti žaludku, ale také Belgičana Maxima Monforta z Lotta Soudal, který ztratil v. etapě takřka sedm minut. Navíc Hirt navýšil svůj náskok před svým dalším sokem v celkové klasifikaci, Italem Dariem Cataldem z Astany.

Za jedenáctým Janem Polancem z Teamu Emirates nyní zaostává o 1:10 minuty, před třináctým Monfortem má k dobru 3:15 minuty. Vzhledem k tomu, že Polanc je solidním časovkářem, jsou další Hirtovy posuny v celkovém pořadí, ať už dopředu nebo dozadu, spíše nepravděpodobné.

„Podívám se na klasifikaci, jaké jsou tam rozdíly,“ říkal bezprostředně za cílem v Asiagu, když ještě neznal přesné pořadí. „Ale myslím si, že budou docela velké. Takže si chci tu zítřejší časovku hlavně užít.“

V 16.26 vyrazí v Monze na její trať, posledních 29 300 metrů do Milána.

Dvanácté místo, pokud mu zůstane, bude třetím nejlepším českým umístěním v historii Gira. Lépe tu skončili pouze Roman Kreuziger, pátý v ročníku 2011, a Leopold König, šestý předloni.

Pro zajímavost: v polovině Gira ztrácel Hirt na 25. místě celkového pořadí na tehdy vedoucího Toma Dumoulina 17:07 minuty.

Nyní je dvanáctý a jeho ztráta na prvního muže, jímž je momentálně Nairo Quintana, je téměř totožná, přesně 17:58 minuty.

Ve druhé, především vrchařské polovině závodu, je součtem časů dokonce osmým nejúspěšnějším. Vedl si v ní (zatím) lépe než Dumoulin nebo Bob Jungels.

Jistě, tyto počty ještě změní zítřejší časovka, kterou oba jmenovaní mají vynikající. Přesto byl debut českého jezdce na Grand Tour obdivuhodný. Nejen z pohledu výsledků, ale též aktivním, nebojácným závoděním.

V jakém dresu a na jaké Grand Tour se asi představí v příští sezoně?


Grand Tour v roce 2024

4. - 26. května Giro d´Italia
29. června - 21. července Tour de France
17. srpna - 8. září Vuelta a Espaňa