Extrémně ambiciózní Ineos jej bral do svých řad, aby pro britskou stáj získával tituly na scéně Grand Tour.
Jenže to se nikdy nestalo.
Třináctý na Tour 2020. Druhý na Vueltě v témže roce. Třetí na Tour 2021.
Na Giru 2022 si Richard Carapaz šlapal pro vítězství, silný v horách a navíc s nejsilnějším týmem v zádech, ale v poslední horské etapě v masivu Marmolady mu nečekaně sebral triumf Jai Hindley z Bory. Vztahy s vedením Ineosu ještě více ochladly a vzápětí došlo k rozvodu z rozumu, po němž odešel do formace EF Education.
Zapadající hvězda, mysleli si o něm mnozí, přestože mu stále bylo teprve osmadvacet let.
Ano, ještě loni dokázal skončit celkově čtvrtý na Vueltě, ale aby vyhrál Grand Tour? Ta doba minula.
Nebo snad ne?
Letos se po tříleté odmlce vrátil na Giro.
Přičemž už loni na podzim údajně prohlásil: „Chci ho vyhrát.“
Úterní mokrá časovka do Pisy se mu vůbec nepovedla, našel se v ní až na devětapadesátém řádku výsledkové listiny se ztrátou 2:51 minuty. Byl poté frustrovaný, otrávený, viditelně zklamaný.
„Taková situace vám dává dvě možnosti: propadnout se ještě hlouběji do deprese a mizerné nálady, nebo se jí bránit,“ podotkl jeho sportovní ředitel Matti Breschel. „Richard tu svoji frustraci proměnil v něco pozitivního a útočil. Upřímně řečeno, kdyby nedošlo k jeho rozčarování z časovky, pravděpodobně by následující etapu nevyhrál.“
Ale on ji vyhrál.
Drtivým útokem ve stoupání devět kilometrů před cílem.
POZOR, ÚTOČÍ CARAPAZ. Ekvádorský cyklista uniká soupeřům v 11. etapě Gira.
„Viděl jsem kolem sebe spoustu lidí trpět. Tak jsem do toho šel,“ vykládá o koncovce středně horské etapy v Apeninách. Chtěl ji vyhrát pro sebe, pro tým, ale také pro manželku a syna, slavícího téhož dne narozeniny. Tohle byl jeho orginální dárek.
Jeden z konkurentů, Tom Pidcock z týmu Q36.5, uznale pronesl: „Způsob, jakým Richard odjel, byl vážně velmi působivý.“
O deset sekund za Carapazem dorazila do cíle skupina favoritů a růžový Isaak Del Toro a Giulio Ciccone si dojeli pro bonifikace za druhé a třetí místo.
Kdyby bylo na mně... Pomocník by chtěl vyhrát, Roglič sčítá bolesti a Yates udivuje |
Byl to přitom právě Cicconeho tým Lidl-Trek, který zcela změnil tvář této etapy.
Jen si jeďte, uprchlíci
Dlouho se zdálo, že v Apeninách bude platit: Tentokrát si na etapové prvenství sáhnou jezdci z úniku. „Tak jsme si to představovali i my. Neměli jsme s tím nejmenší problém,“ poznamenal Fabio Baldato, sportovní ředitel vůdčího týmu závodu UAE Emirates.
Únik čítal zpočátku dokonce čtyřicet hlav jezdců a když se začali drápat na obávané stoupání San Pellegrino, vracející se na mapu Gira po pětadvaceti letech, šlapali v něm také Mathias Vacek s Madsem Pedersenem.
„Plán byl, že skočím do úniku, protože jsme věřili, že by to mohlo vyjít až do konce,“ svěřoval se Vacek. „Ale etapa nedopadla, jak jsme předpokládali. Únik se tvořil dlouho, tempo bylo fakt vysoké. Nakonec jsem se do něj dostal i s Madsem, který se mi snažil pomoct. Ale stoupání na San Pellegrino bylo hodně těžké, jely se tam bomby a já se propadl zpátky do hlavní skupiny. V ní jsem chtěl být hlavně pro Cicconeho, ale nebyl to můj den, musel jsem si vystoupit.“
UPRCHLÍCI. Lorenzo Fortunato stoupá špalírem fanoušků k vrcholu San Pellegrino.
Do pelotonu se z úniku stáhl také Pedersen. Ten naopak i nadále dostatečně silné nohy měl.
Po drsném sítu jménem San Pellegrino zůstávala z uprchlíků v čele silná skupinka vrchařů s Lorenzem Fortunatem, Pellem Bilbaem, Woutem Poelsem, Lukou Plappem i Nairem Quintanou a držela si velmi slibný odstup před prořídlým pelotonem.
„Měli skoro tři minuty k dobru a my to stále nechávali být,“ popisoval Baldato strategii UAE Emirates. „Ale potom se Trek v čele s Pedersenem rozhodl únik sjet.“
Lídr bodovací soutěže Pedersen se po etapě jen pousmál: „Prostě jsem jen dělal svou práci. Když mi sportovní ředitel řekne, abych se zapojil, tak do toho jdu, je to přece můj šéf. Rád bych viděl třeba Plappa znovu vyhrát etapu, ale platí mě někdo jiný.“
Navíc Dána hnala touha odvděčit se Cicconemu, který mu pomohl vyhrát tři etapy. Při dlouhém sjezdu z Villa Minozzo tudíž nastavil 25 kilometrů před cílovou metou v čele hlavního pole přímo zdrcující tempo.
Povedlo se. Už na úpatí závěrečného osmikilometrovém stoupání 2. kategorie Pietra di Bismantova se to stalo. Skupina pronásledovatelů, obsahující i všechny favority celkové klasifikace, pohltila uprchlíky.
Carapaz zaskočil na Giru soupeře, v posledním stoupání dne zaútočil a slaví |
Začala nová partie.
Souboj lídrů.
Carapaz se rozhodl k odvážnému tahu. Rychle získal 25sekundový náskok.
Ti ostatní? Byli zpočátku zaskočeni.
Když růžový muž zpomaluje
Růžový Del Toro požádal pomocníka Rafala Majku, aby mu pomohl odstup na Ekvádorce snížit a navýšil tempo. Poté se lídr Gira vydal za Carapazem, jeho nástup se snažili zachytit někteří další cyklisté, jenomže...
„V tu chvíli jsem si neuvědomoval, že moji týmoví kolegové se mnou nejsou,“ přiznal. Což mu velmi rychle dali najevo ve vysílačce rovněž sportovní ředitelé. Počkal tedy na Juana Ayusa a Adama Yatese. „Plán byl dojet do cíle společně. Zpomalil jsem tedy.“
Všechny tyto manévry hrály do karet Carapazovi.
„Klobouk dolů před tím, co předvedl,“ ocenil Ekvádorcův tah i Baldato. „Možná, kdybychom byli o něco agresivnější, dokázali bychom s Del Torem vyhrát etapu, ale o to nám vlastně ani nešlo. Hlavně jsme ji chtěli přečkat bez potíží.“
Del Toro se každopádně bude dál oblékat do maglia rosa a náramně si svůj dres užívat. „Stále mi to připadá neuvěřitelné. Nevidíte to, ale občas se během etapy jen tak pro sebe usmívám, protože tomu nemohu uvěřit,“ sděluje s nadšením.
Lídrem UAE Emirates - patrně - stále zůstává Ayuso.
Giro je však nesmírně otevřené.
A možných scénářů, které určí vítěze, nespočet.
Koneckonců, kdo by v roce 2019 čekal, že po trofeji sáhne Carapaz, který měl být tehdy v týmu Movistar tím druhým vzadu za Mikelem Landou.
Budu dobrý, věřte mi
Tentýž Carapaz sice momentálně na šestém místě celkové klasifikace ztrácí 1:56 minuty, nicméně říká: „Mám skvělé soupeře, ale nepřestanu bojovat, dokud nedorazíme do Říma.“
Giro d’Italia 2025: přehled etap, výsledky, jak si vedli Češi? |
Sportovní ředitel Breschel jej v úterním cíli v Castelnovo ne’ Monti chválil: „Bez skvělých nohou by dnes nemohl vyhrát. Dokázal, že je bojovník a že ví, jak závodit. Uměl přečíst etapu a důvěřoval vlastnímu instinktu.“
Carapazova sezona dosud nebyla jednoduchá, ani kdovíjak úspěšná. „Musel jsem hodně trénovat doma. Proto je pro mě dnešní vítězství speciální. Moje rodina mi toho hodně obětuje. Vědí, jak psychicky obtížné pro mě je, když je opouštím. Doufám, že si tu etapu užili,“ říkal na tiskové konferenci.
Juan Manuel Garate, hlavní sportovní ředitel stáje EF Education na Giru, vyzdvihl přístup ekvádorského jezdce: „Cyklistiku teď bere velmi vážně a profesionálně. O tomhle Giru jsme se s Richiem začali bavit už v září loňského roku, hned po skončení Vuelty. Jaro neměl moc dobré. Neustále mě však uklidňoval: Na Giru budu dobrý, věřte mi.“
Garateho kolega Breschel tvrdí, že Carapaz je největším talentem, s jakým kdy pracoval. A že může těžit ze svých zkušeností v souboji s mladými lídry UAE Emirates.
Ne, nemíní se rozhodně pouštět do vabank hry.
„Nezahodíme veškeré naše ambice nějakým riskantním útokem naslepo. Ale budeme se den za dnem snažit ubírat čas,“ plánuje Breschel. „Richie sem nepřijel pro umístění v top 10. On opravdu chce vyhrát. V týmovém autobuse toho sice moc nenamluví, ale jakmile promluví, ostatní ho respektují. Pomůžou mu. Může vyhrát. Jen věci do sebe musí zapadnout.“
Tak jako před šesti lety, chtělo by se dodat.
V jiném věku a jiném týmu.
