Otázky, zda je nástupcem svého slavnějšího týmového kolegy, přechází Del Toro skromným úsměvem. Když dostane stejný dotaz sportovní ředitel UAE Marco Marcato, šalamounsky odpoví: „Na to je ještě brzy. Tadej je jen jeden. Ale Isaac je skvělý jezdec a stále roste.“
Zato sám Pogačar má jasno. „Jednou může být lepší než já,“ prorokuje 21letému Mexičanovi, který od neděle vede italské Giro.
Počkej na Giulia, zavolal mu tým. Co se dělo při Vackově dravé jízdě na Giru |
Měří 180 centimetrů a váží 64 kilogramů. Somatotypem je téměř Pogačarovým klonem. Také dosavadní kariérou se mu hodně blíží.
Pro oba bylo zlomem v kariéře celkové vítězství na Tour de l’Avenir – takové Tour de France nadějí.
Pogačar při svém vítězství v roce 2018 sice neovládl žádnou etapu, vyhrál ale s přesvědčivým náskokem minuty a půl.
Del Toro o pět let později triumfoval na Col de la Loze a žlutý dres získal druhým místem v poslední etapě. K tomu si přisvojil i všechny další dresy – bílý, puntíkatý i zelený. To ani Pogačar nedokázal.
Del Toro vítězí v etapě na Col de la Loze:
Oba po Aveniru podepsali profi smlouvu v UAE. A oba následně debutovali ve World Tour na australském etapáku Down Under. Pogačar tam zaujal osmým místem v klasikářské etapě. Zato Del Toro?
Mexičan při svém prvním profesionálním závodě v kariéře opanoval hned druhou etapu. Když se po sobě favorité při dojezdu do Lobethalu ohlíželi, on ucítil příležitost a 800 metrů před cílem drtivě nastoupil. Koho tím jen připomíná, že...
V celkové klasifikaci skončil třetí, nechal za sebou jména jako Simon Yates nebo Julian Alaphilippe. Zbytek sezony už tak oslnivý neměl, z části i protože na většině dalších závodů musel plnit týmové úkoly.
Absolvoval Vueltu, na které se předvedl třemi dlouhými úniky. Nezískal tři etapová vítězství ani místo na pódiu jako při svém debutu Pogačar, přesto o sobě dal vědět. A to mu v té chvíli stačilo.
„V týmu mi řekli, ať na sebe zbytečně netlačím a že vše přijde časem. Mají ve mě naprostou důvěru a já se snažím krok od kroku zlepšovat,“ vykládal letos v únoru.
Z Ensenady na břehu Tichého oceánu už ušel dlouho cestu.
„Táta byl cyklista a máma chtěla, aby se z nás s bráchou taky stali sportovci,“ popisoval. Paní Del Torová se tak vydala za Alfredem Cruzem, který zrovna ukončil kariéru, jestli by malého Isaaca s Angelem nepřipravil na mexický šampionát.
„Vůbec jsem nechtěl být trenér, ale když jsem viděl jejich nadšení, nedokázal jsem je odmítnout,“ vzpomínal Cruz. Bratři následně šampionát ovládli a Cruzovi bylo brzy jasné, že pracuje s opravdovým klenotem. „Už když bylo klukům osm devět let, měli v kopcích neuvěřitelnou výkonnost. Já byl trošku z formy a oni mi dávali fakt zabrat.“
Giro d’Italia 2025: přehled etap, výsledky, jak si vedli Češi? |
Jak by asi peloton nyní vypadal, kdyby se Angel del Toro nerozhodl, že profesionálním cyklistou být nechce? Ale není se čemu divit. Je skoro zázrak, že alespoň Isaac u cyklistiky zůstal.
Mexiko žije pouze fotbalem, takže státní podpora ostatních sportů téměř neexistuje. Navíc Ensenada leží u hranic se Spojenými státy, pro místní cyklisty je tak mnohem jednodušší dostat se na americké závody než cestovat na mexický šampionát. A cyklistika se stále odehrává především v Evropě, mladým závodníkům tak nezbývá nic jiného než přesídlit a začít žít v nové zemi.
To všechno Isaac del Toro podstoupil a nyní ze své odvahy těží.
Je prvním Mexičanem, který poveze dres lídra na Grand Tour. Přitom se k němu dostal vlastně trochu náhodou.
Konec druhých míst Van Aerta. Ovládl etapu Gira po šotolině, Vacek znovu zářil |
Když se v nedělní deváté etapě Gira na šotolině rozpojila hlavní skupina, on zůstal na čele jen se třemi dalšími cyklisty. V oblacích prachu se ohlédl za sebe – dobrý, bílý dres týmového parťáka Juana Ayusa je tu taky – a šlapal dál. Čtyřka si rychle vytvořila cenný náskok na soupeře za sebou, až pak se Del Toro otočil ze špice znovu a s úlekem zjistil, že Ayusův bílý dres je ve skutečnosti dres kolumbijského mistra Egana Bernala.
„Řekl jsem klukům, že nemůžu tahat, když mám lídra týmu za námi. Ale z auta mi vzkázali, ať jedu na sebe,“ líčil pak po etapě.
A tak vzal příležitost do svých rukou.
Přestože dělal, co mohl, zkušeného Wouta van Aerta setřást nedokázal. Hořkost ze druhého místa mu ale rychle vynahradila růžová barva, do které se oblékl. Když mu na Piazza del Campo v cílové Sieně došlo, co právě dokázal, po zaprášených tvářích se začaly řinout slzy.
This is what it means to take the maglia rosa 🥹👚 #GirodItalia
For the first time in its 116-year history, the @giroditalia has a Mexican in the pink jersey 🇲🇽
El Torito, @ISAACDELTOROx1, makes history in Siena! 🐂 #WeAreUAE https://t.co/ukVGuTGyoY
V době, kdy začal jezdit na kole, sledoval v televizi Naira Quintanu a Chrise Frooma. Oba růžový závod vyhráli. Nyní je může napodobit.
„Ale ne, mnohem víc věřím z našeho týmu Juanovi a Adamu Yatesovi,“ mírnil hned mexické nadšení. Vzhledem k tomu, že vede o minutu a třináct sekund před Ayusem, hory zvládá skvěle a ani časovku nemá špatnou, mohl by si dovolit i trochu víc sebevědomí.
„Nemyslím si, že byste někdy mohli být v cyklistice sebevědomí,“ kontroval na poznámku novinářů. „Během závodu se může stát tolik věcí, že slovo sebevědomí je nebezpečné. Ale chci věřit v sebe a v to, že odvedu dobrou práci.“
Isaac del Toro získal v deváté etapě růžový dres pro lídra Gira.
Zatím ho víra dovedla do růžového dresu. Možná ho ještě nedoveze až do Říma, do historie závodu už se ale zapsal. A co se historických zápisů týče, má před sebou mnoho dalších kolonek, které ještě může zaplnit.
Kromě obléknutí dresů lídra na dalších Grand Tour může být prvním Mexičanem s etapovým vítězstvím na Giru od Julia Alberta Péreze, který v letech 2001 a 2002 slavil třikrát.
Nebo poprvé od roku 1990 a výkonu Raúla Alcalá získat vítěznou etapu na Tour de France.
A na Vueltě by etapovým úspěchem jako vůbec první přidal Mexiko do statistik závodu.
Že se to zdá jako příliš velké sousto pro jediného závodníka? Je mu jednadvacet let a v nohách vozí sílu, která ohromuje i Pogačara. Mexická cyklistika se má na co těšit.
