Svým způsobem má splněno.
Na Giro přijel s jasným cílem - vyhrát úvodní etapu ve Visegrádu, obléci si růžový trikot lídra závodu.
Obojí Mathieu van der Poel na začátku Gira dokázal.
„I proto jsem vážně šťastný. Jsem rád, že jsem dres v sobotu i v neděli udržel a můžu ho vzít do Itálie,“ říká.
Jednoduché to neměl.
Sobotní devítikilometrová časovka mohla dopadnout jakkoliv. On ale ukázal, jak silný motor má, když prohrál jen s překvapivým vítězem Simonem Yatesem. V neděli pak už spokojeně pomáhal kolegovi Jakubu Mareczkovi, sám se ani do prvního spurtu tohoto Gira necpal.
„Byla to zvláštní etapa se spoustou lidí podél trasy. Ale krásný den, fakt jsem si to užil, teď se těším do Itálie,“ tvrdí.
Giro d'Italia 2022příloha iDNES.cz |
Těší se i přesto, že hned v první italské etapě s velkou pravděpodobností o růžovou chloubu přijde.
Sám označil úterní výstup na Etnu jako pravděpodobný konec jeho cesty coby lídra závodu. Přestože slíbil, že bude bojovat.
„Uvidím, jak to půjde a jak se budu cítit, ale nevím, jak vysoko můžu s vrchaři dojet. Za normálních okolností na Etně o dres přijdu,“ ví moc dobře.
Tak či tak, u jeho jména už teď svítí tři dny v růžovém + vyhraná etapa. Cokoliv dalšího na tomto Giru bude pro 27letého Nizozemce obrovským bonusem.
Fanoušci italské Grand Tour se teď ale těší na jiné hrdiny.
Vyhrát? Spíš se dá ztratit
Nedělní noc ještě peloton Gira strávil v Maďarsku, pondělí už se ale neslo ve jménu velkého přesouvání tohohle kolosu do země, kam patří.
Tady hned v úterý přijde první opravdová bitva uchazečů o titul.
„Doteď to byly spíš jen takové šarvátky. V první etapě se sice dojíždělo na kratší kopec, ale šlo spíš o výbušný dojezd. Časovka byla zase moc krátká, aby nadělala velké rozestupy. Teď teprve bitva o vítězství skutečně odstartuje,“ těší se Felix Lowe, expert Eurosportu.
Odstartuje pro Giro vcelku klasicky.
Ve čtyřech z posledních šesti ročníků italského závodu to byla právě Etna, která jako první horský výstup prověřila formu všech favoritů. Největší aktivní sopka v Evropě je už tradičním otvírákem horských ohňostrojů.
Přitom rozhodně nejde o nejtěžší stoupání na trase.
Obtížnost Etny spočívá spíš v její délce než ve sklonech. Ta oficiální má 22,8 kilometru. Už to je strašná darda, ve skutečnosti ale cyklisté k úpatí ve výšce 500 metrů nad mořem lehce stoupají dalších 15 kilometrů.
Pak už vede nahoru celkem stabilní sklon 5-7 procent, který se příliš nemění, jen na pár kilometrech se kopec zvedne na 9 procent.
Tak či tak, i historie ukazuje, že nejde o kopec, který by kdovíjak rozdělil skupinu favoritů. Giro se tady vyhrát nedá, spíš se dá ztratit.
Začínají náročné dny
Poslední tři výstupy na Etnu opanovali muži, kteří před etapou měli ztrátu na nejlepší aspoň 45 vteřin. Postupně Jan Polanc (2017), Esteban Chaves (2018) a Jonathan Caicedo (2020).
Polanc s Caicedem dostali volnost od skupiny favoritů, Chaves do ní patřil.
Před pěti lety si premiéru na Giru také odbýval Jan Hirt. Etna se ale českému cyklistovi vůbec nepovedla, když ztratil skoro pět minut.
„Etna mi vyloženě nesedla. Nevím, co se stalo, ale byl jsem fakt špatný. Rád bych tu příčinu znal, ale fakt nevím,“ vyprávěl tehdy.
Byl to vlastně jediný špatný moment, který během své debutové Grand Tour zažil. Každým dnem se závodník CCC zlepšoval, aby se nakonec v celkovém pořadí našel na velmi dobrém dvanáctém místě.
I díky tomu dostal Hirt po sezoně laso od Astany, se kterou se na Etnu o rok později vrátil, už coby pomocník Kolumbijce Lópeze.
Na Chavese se Simonem Yatesem, kteří na vrchol dorazili pospolu o půl minuty odskočení od zbytku favoritů, ztratil 17 minut. Ten výsledek jen zapadl do celkově protrápeného Gira.
Na druhou stranu, i se špatným dnem na Etně se dá pracovat, jak Hirt ukázal v roce 2017.
A své o tom ví třeba i Jai Hindley, který před dvěma lety ztratil na nejlepší minutu. I tak nakonec až do poslední etapy bojoval o růžový dres a přišel o něj až v závěrečné časovce, kdy podlehl Tao Hartovi.
„Na Etně jsem měl žaludeční křeče, dost jsem trpěl a měl jsem i štěstí, že jsem ztratil tak málo. I se špatným dnem to ale šlo, protože třetí týden Gira je vždy tak dramatický, že se dá leccos obrátit naruby,“ říká nyní lídr Bory.
Co se tak od úterní první horské etapy dá čekat?
Obecně se dá říct, že Etna o ničem moc nerozhoduje.
Výkonnostní rozdíly mezi favority jsou na začátku Gira pramalé, proto většinou na vrchol přijedou ve větší skupině. Jen málokdy se některý z nich oddělí a uzme pár vteřin. I kvůli ne tak náročnému sklonu kopce.
„Etnou začínají náročné dny, kterých nás ale na Giru čeká ještě spoustu. Určitě se tady o ničem nerozhodne,“ má jasno i před závodem největší favorit na zisk růžového dresu Richard Carapaz.
V úterý tak dost možná vyhraje některý z cyklistů druhého sledu, který už v průběžném pořadí ztrácí víc než minutu - Giulio Ciccone, Guillaume Martin nebo Emanuel Buchmann.
Pokud dojede do cíle větší skupina, může své rychlé nohy uplatnit třeba Joao Almeida. A pochopitelně v případě extrémně dobrého dne může do cíle dojet osamoceně i jeden z favoritů typu Simona Yatese nebo zmiňovaného Carapaze.
Která varianta zvítězí?