Zaútočil dalekých padesát kilometrů před cílem, jako by se inspiroval u Tadeje Pogačara, který podobně dlouhými nástupy ovládl už několik závodů. Mimo jiné také Amstel Gold Race, na kterém jel s Pogačarem v úniku právě Healy. Tehdy skončil Ir za slovinským fenoménem.
V sobotu už na něj nikdo nestačil.
Osmá etapa Gira d’ItaliaPodrobná reportáž |
Pro rozhodující moment zvolil první průjezd stoupání Cappuccini, jehož sklon byl v nejprudších pasážích až 19 %. I když byl pravděpodobně největším favoritem na vítězství ze skupiny uprchlíků, nikdo nedokázal na jeho zrychlení zareagovat.
Byl jasně nejsilnější, přestože v úvodu etapy patřil k nejaktivnějším závodníkům při snaze o vytvoření úniku a posléze měl největší podíl na tom, že si odskočená skupinka udržela těžce vypracovaný náskok.
Celé jaro udivoval dvaadvacetiletý mladík tím, jak velký pokrok před touto sezonou udělal. A nyní dokázal, že veškerý povyk kolem něj byl zcela oprávněný. Osamocen dokázal Healy rychle získat na pětici zbylých kolegů z úniku minutu náskoku. A jeho výhoda rychle rostla.
Už dvacet kilometrů před cílem tak bylo jasné, že si jede pro první vítězství na Grand Tour v kariéře.
„Byl jsem dnes sebevědomý, na Cappuccini jsem chtěl jen otestovat nohy, ale nikdo se mnou nejel. Tak jsem si nastavil vlastní tempo a prostě jel až do cíle,“ vylíčil Healy, jak prosté je vyhrát etapu na Giru.
První souboj favoritů
Dlouho se za Healym schylovalo k tomu, na co všichni po celý úvodní týden Gira netrpělivě čekali. Tedy k prvnímu poměření sil favoritů na celkové pořadí v kopcích.
Jezdci Jumbo-Visma udávali ostré tempo a třídili hlavní pole už čtyřicet kilometrů před cílem. Pak se stáhli a znovu se ukázali na metě třináct kilometrů. Když najížděl peloton do závěrečného stoupání Cappuccini, tempo určovala stáj Bora-Hansgrohe.
Roglič si najel vedle jezdců německého týmu. Trvalo to jen pár desítek metrů, než šlápl do pedálů a vystřelil ze skupiny favoritů. Zachytili se ho pouze Lennard Kämna z Bory a muž v růžovém Andreas Leknessund (DSM).
A Rogličův největší soupeř Evenepoel… nestačil.
Stále měl Slovinec náskok pouhých pár metrů, ale vytrvale jel ve vysokém tempu, ze kterého postupně odpadli Kämna i Leknessund. Evenepoel jel v konstantní rychlosti a nepanikařil. Chvíli se zdálo, že se dokonce dokáže přibližovat. Jenže pak se začal jeho odstup od Rogliče naopak pomalu zvětšovat.
Po krátkém ale prudkém Cappuccini následoval šestikilometrový sjezd do cílového Fossombrone, během kterého se sice k Rogličovi dotáhla dvojice týmu Ineos Tao Hart a Geraint Thomas, Slovincovi ale s taháním tempa a potenciálním navýšením výhody na Evenepoela nepomáhala.
V cíli tak byl odstup dvou největších rivalů nakonec jen čtrnáct sekund. Možná ne tolik, v kolik tým Jumbo doufalo, ale alespoň drobný projev slabosti musí Evenepoelovi soupeře vždy potěšit.
Roglič si svým kouskem pomohl alespoň na třetí místo průběžné klasifikace a jeho ztráta na Belgičana nyní činí půl minuty.
I přestože v závěru na nejlepší nestačil, udržel Leknessund i v osmé etapě růžový dres. Do nedělní časovky už má ale náskok pouhých osmi sekund na Evenepoela, je tedy pravděpodobné, že ho Belgičan z růžové vysvleče.
I v sobotní etapě pracovali pro svého lídra Josef Černý a Jan Hirt. Hirt dojel do cíle na 44. místě se ztrátou šesti minut. Černý dorazil do cíle společně s Karlem Vackem (Corratec) ve skupině ztrácející téměř půl hodiny.
Jak se vše odehrálo
V Terni bez slunce. Giro a startovní město Terni jsou dobrými známými, peloton růžového závodu sem zavítal už po osmnácté, poprvé to bylo v roce 1960. Tentokrát cyklisty přivítalo opět zcela zatažené nebe, které je provázelo po celý den. Závodníci vyhlíželi okruh u cílového Fossombrone, kde je čekal přejezd prémie druhé kategorie Monte delle Cesane a dvojnásobné stoupání na čtyřkové Cappuccini.
Nekonečný boj. Zatímco v pátek se únik dne tvořil sedm kilometrů, v sobotu to trvalo desetkrát déle. O účast jevily zájem téměř všechny týmy, několikrát se snažili odtrhnout od pelotonu Michael Matthews (Jayco AlUla) s Madsem Pedersenem (Trek-Segafredo) nebo také růžový Leknessund.
Letecký úvod a odstoupení. První stoupání přišlo hned deset kilometrů po startu, a protože na jeho svazích probíhal tvrdý boj o účast v úniku, peloton ho téměř přelétl. Na to doplatilo mnoho sprinterů, kteří se posléze museli vracet zpět. Průměrná rychlost 48 km/h nesvědčila ani Samuelu Zoccartovi (Bardiani) a Florianu Storkovi (DSM), kteří už před etapou bojovali s nemocí, a bláznivé tempo jim příliš nadějí na přežití dne nedávali. Oba záhy odstoupili.
Trpěliví uprchlíci. Přes vrchol prvního kopce se utrhla čtveřice Healy, Carlos Verona (Movistar), Derek Gee (Israel-PremierTech) a Valentin Paret-Peintre (AG2R). Ze sjezdu si vytvořila drobný náskok a ten vzornou spoluprací držela. Během třiceti kilometrů se ke skupince snažilo doskočit mnoho závodníků, ale až Toms Skujinš (Trek-Segafredo) byl úspěšný. I když výhoda uprchlíků byla stále pouze kolem patnácti sekund a peloton je měl na dohled, pětice jela vytrvale dál a na zdánlivou marnost svého snažení nehleděla.
Tři body pro Milana. Sprinterskou prémií na padesátém kilometru ve městě Foligno projeli uprchlíci bez vzrušení, naopak z pelotonu vyrazili Pedersen a lídr bodovací soutěže Jonathan Milan (Bahrain-Victorious). Muž ve fialovém dresu nakonec ukázal více sil a dojel si pro tři body, na Padersena zbyly dva.
Únik se rozrůstá. Útoky v pelotonu stále neustávaly, úspěšně odjela pouze šestice jezdců: Mattia Bais (Eolo-Kometa), Alessandro Tonelli (Bardiani), Alessandro Iacchi (Corratec), Samuela Battistella (Astana), Francois Bidard (Cofidis) a Filippo Zana (Jayco AlUla). K té se podařilo doskočit ještě Warrenu Barguilovi (Arkéa-Samsic) a na poslední chvíli také Oscaru Riesebeekovi (Alpecin-Deceuninck).
Konečně uvolnění. Až po sedmdesáti kilometrech zahradily týmy Jayco, Trek a EF vozovku s jasným vzkazem: stačí, už nikoho nepustíme. Situace v pelotonu se tak konečně uklidnila a oddechnout si mohli také uprchlíci, jejichž náskok začal konečně růst, a to až k šesti minutám.
Nervozita v pelotonu. Před nájezdem na prudké stoupání Cappuccini šedesát kilometrů před cílem hlavní pole zrychlilo a zavládla v něm nervozita spojená s pozičním bojem. Na úzké silnici vedoucí na vrchol druhé kategorie se totiž často nevešli více než čtyři závodníci vedle sebe. Ostré tempo začal v pelotonu diktovat tým Ineos.
Healy útočí, Roglič také. Po Irově útoku při prvním průjezdu Cappuccinim se skupinka uprchlíků postupně rozpadla, až z ní zbyla pouhá pětice. Při druhém stoupání na Cappuccini navíc zvýšil tempo Zanna, kterého se dokázali udržet pouze Barguil a Gee. Tato trojice si to následně rozdala o druhé místo v cíli. Několik kilometrů za nimi pak Roglič dokázal najít první slabinu v obraně svého největšího soka.
Giro d’Italia – 8. etapaTerni - Fossombrone, 207 km 1. Healy (Ir./EF Education-EasyPost) 4:44:24, 2. Gee (Kan./Israel-Premier Tech), 3. Zana (It./Jayco-AlUla), 4. Barguil (Fr./Arkéa-Samsic) všichni -1:49, 5. Verona (Šp./Movistar) -2:12 6. Bais (It./EOLO-Kometa) -2:37, ...44. Hirt (ČR/Soudal-Quick Step) -6:41, 115. K. Vacek (ČR/Corratec-Selle Italia), 154. Černý (ČR/Soudal-Quick Step) oba -24:53. Průběžné pořadí: 1. Leknessund (Nor./DSM) 33:52:10, 2. Evenepoel (Belg./Soudal-Quick Step) -8, 3. Roglič (Slovin./Jumbo-Visma) -38, 4. Almeida (Portug./SAE Team Emirates) -40, 5. Thomas -52, 6. Geoghegan Hart (oba (Brit./Ineos Grenadiers) -56, ...49. Hirt -24:42, 94. K. Vacek -1:01:17, 140. Černý -1:36:19. |