Když po etapě zamířil před novináře, jeho první slova zněla: „Děkuju týmu, dneska všichni odvedli fantastickou práci.“
Úvodní den Gira byl nádhernou ukázkou, proč je cyklistika týmový sport. Už od prvního šlápnutí kolem Pedersena kroužili jeho parťáci ze stáje Lidl-Trek.
Když se v jednom úseku trati lehce vzdálil z balíku? Hned u něj byli dva kolegové a pomáhali mu proplést se mezi auty zpět do popředí.
Celý den taky Lidl-Trek pracoval na čele pelotonu a pomáhal sjíždět pětičlenný únik. A jakmile odvážlivce při nájezdu na okruhy v albánské Tiraně, kde letošní 108. ročník třemi etapami začíná, dohnali? Tak ještě přitvrdili tempo a dávali jasně najevo: Dneska chceme vítězství nejvíc ze všech.
Peloton během úvodní etapy Gira v Albánii
„Celý tým na mně vážně pracoval. Je úžasné, když vidíte, jak i náš lídr na celkové pořadí Giulio Ciccone dře během stoupání,“ děkoval Pedersen.
Právě italský vrchař měl velký podíl na tom, že stáj v pestrobarevných dresech postupně očesala hlavní pole od dalších sprinterů. Dokonce i Belgičan Wout van Aert byl pod obrovským tlakem.
„Necítil jsem se vůbec dobře. Vlastně jsem si mnohokrát říkal, že už se snad nemůžu udržet,“ popisoval lídr Vismy trápení během dvou posledních kopců. „Byl jsem úplně na limitu, neblafoval jsem.“
I Vacek slaví. Trek dominoval úvodní etapě Gira, do růžové jde Pedersen |
To Pedersen měl v kopcích sil dost, což mu dodávalo sebevědomí. „Byli jsme v ideální situaci. Věděli jsme, že jezdci na celkové pořadí dnes (v pátek) Giro nevyhrají, takže bych byl překvapený, kdyby někdo z nich útočil. A i kdyby chtěl, tak by to bylo těžké. Klobouk dolů, kdyby někdo z toho tempa dokázal odskočit,“ usmíval se devětadvacetiletý Dán.
A pokračoval: „Samozřejmě nikdy není nic dané a mohlo se toho stát spousta. Byl jsem sebevědomý, ale měl jsem i respekt. Třeba jsem slyšel, jak náš sportovní ředitel křičí do vysílačky, že má Wout krizi. Ale věděl jsem, že je hodně chytrý závodník a že se zase propracuje dopředu. Což se taky stalo.“
Na víc než druhé místo už ale van Aert síly neměl. I kvůli skvělé práci Mathiase Vacka, který Pedersena na poslední kilometr přivezl na čelní pozici, načež mu ještě rozjel spurt.
Dán Mads Pedersen (vlevo) a Belgičan Wout van Aert v souboji o vítězství v úvodní etapě Gira
Pedersen pak přidal, pro jistotu na pásce ještě vyhodil přední kolo dopředu, už byl ale přesvědčený, že první triumf ročníku poputuje k němu. A navíc že vůbec poprvé v kariéře oblékne na závodech Grand Tour dres pro lídra celkové klasifikace!
„Třešnička na dortu. Giro je jeden z největším závodů, má úžasnou historii,“ rozplýval se.
Motivaci měl i ve slibu otci
Když dostal otázku, jestli má na výsostný trikot nějaké speciální vzpomínky třeba z dětství, usmál se: „Nebyl jsem dítě, které by sledovalo závody. Na kole jsem jezdil sám a dělal jsem spoustu jiných věcí, takže jsem neměl moc čas.“
Poprvé na bicykl sedl ve třech letech, v sedmi už závodil. „Nejprve na horském kole a od devíti na silnici. Předtím jsem hrál i fotbal a badminton. Ve fotbale jsem ale prohry sváděl na druhé a v badmintonu jsem rozbil až příliš mnoho raket,“ vykládal kdysi. „Takže kolo byla jasná volba.“
Peloton během úvodní etapy Gira v Albánii
Motivací mu prý byl i otec Claus. Dřív totiž pracoval jako řidič kamionu, každé ráno vstával ve 3:30 a domů se vracel po sedmnácté hodině.
„Viděl jsem, jak je ztrhaný,“ vzpomínal syn. „Tak jsem mu v patnácti řekl: Až jednou vydělám peníze, dám ti je, abys mohl dělat to, co chceš.“
Svému slibu Pedersen skutečně dostál a otec si otevřel prodejnu kol. A ani to netrvalo tak dlouho, z Dána vyrostla hvězda dost brzy.
Už v mládežnických kategoriích vyhrál Paříž-Roubaix a v roce 2013 v Česku ovládl Závod míru. V jedenadvaceti dostal první worldtourovou smlouvu v Treku a hned v úvodní sezoně se stal dánským šampionem, vyhrál klání Kolem Dánska a v dalším roce byl druhý na monumentu Kolem Flander.
Třeba získám i růžový dres! Vacek o Giru, otřesu mozku i broušení zubů na Van Aerta |
A další úspěchy se kupily. V roce 2019 titul mistra světa, ve sbírce má taky tři triumfy na Vueltě a po dvou na Tour i Giru. Letos na klasice Gent-Wevelgem po padesátikilometrovém sólu zapsal vítězný hattrick, čímž se dostal do společnosti jmen jako Eddy Merckx, Mario Cipollini, Tom Boonen či Peter Sagan.
A v pátek se přidal i do okruhu mužů, kteří na sebe oblékli růžový dres. „Já nebo Mathias uděláme všechno, abychom ho udrželi v týmu,“ vykládal s výhledem na sobotní bezmála čtrnáctikilometrovou časovku v Tiraně. Vackovi patří se stejným časem dvaadvacátá pozice.
„Vyhráli jsme první etapu, což ale neznamená, že máme hotovo a budeme si už jen užívat,“ burcuje Dán. „Musíme pokračovat, vítězit co nejvíc. Jsme pořád hladoví. Tvrdě jsme všichni pracovali, abychom sem přijeli v co nejlepší formě.“
Což první etapa potvrdila.
