„Předvedl jeden z nejbláznivějších comebacků v historii Gira,“ tvrdil o Igoru Arrietovi komentář televizní stanice TNT Sports.
Ovšem nešlo jen o koncovku této etapy.
Celá byla naprosto šílená.
Exprofesionál Jens Voigt, který ji v hustém dešti doprovázel na reportérském motocyklu, z trati hlásil: „Je strašná zima, celý se třesu, a to jsem pořádně oblečený a na motorce. Pro závodníky jde o jeden z nejtěžších závodních dnů v celé sezoně.“
Navíc v terénu, který byl všechno, jen ne snadný, s takřka 3800 nastoupanými metry na 203 kilometrech.
Nový lídr závodu Giulio Ciccone neskrýval na startu ve městě Praia a Mare dojetí, když se v 31 letech poprvé chystal na etapu v maglia rosa. Název firmy Trek měl na kole vybarvený dorůžova a na rám si nalepil samolepku připomínající Marka Pantaniho.
Bohužel, svůj růžový dres po většinu etapy ukazovat nemohl, zůstával skrytý pod pláštěnkou. A v cíli už Cicconemu nepatřil.
Dlouho se tato etapa odehrávala v kulisách apokalypsy. Bouřka, přívalové deště, provazce vody padající na hlavu, pak dokonce kroupy, navrch řinoucí se potoky vody na silnici, snížená viditelnost, občas až temno.
They’re swimming in it! 🤿🌊🏊
Torrential rain at the Giro d’Italia is making for even tougher conditions. https://t.co/pVveLzh0Ek
„Archa Noemova by se teď hodila. Nebe právě padá na Giro,“ uvedl server španělské verze Eurosportu. „Cyklisté plavou,“ informoval TNT Sports. A stáj Unibet Rockets Cycling, za kterou závodí i bratři Kopečtí, se fanoušků na sociálních sítích ptala: „Haló, jak se máte? My jsme pod vodou.“
Padali cyklisté a nejen oni, na mokru nevybrali smyk ani řidiči čtyř doprovodných motocyklů. „Stres dnes vystoupal na samou hranici únosnosti,“ říkal Matteo Tossato, sportovní ředitel stáje Tudor.
Jeho svěřenec Mathys Rondel by mohl vyprávět, rozbil totiž sklo automobilu stáje UAE.
„Měl defekt, musel měnit kolo a vracel se do pelotonu,“ popisoval Tossato. „Najednou totiž dvě auta před ním prudce zastavila, protože silnici zatarasili převlékající se jezdci. A Mathys vletěl přilbou do zadního skla vozu UAE.“
Měl obrovské štěstí, že incident přestál bez zranění.
Scény z oblékání a převlékání pláštěnek promrzlých jezdců jen dokládaly, jak drsný tento den byl. Felix Gall z Decathlonu potřeboval pomoc dvou členů realizačního týmu. Další jezdci se krkolomně snažili oblékat za jízdy a napříč týmy si navzájem pomáhali. Teplota klesala k 10 stupňům, boční vítr se do nich opíral i silou 30 km/h.
Felix Gall a akce pláštěnka:
🇦🇹 You can do it Felix, we swear!
📺 Follow the #Giroditalia on TV, and on socials, wherever you are 🌐 https://t.co/DvdmswyxCs
Luca Paletti z týmu Bardiani přelétl i s kolem do lesa přes nízkou kamennou zídku - a zase se z něj vydrápal.
Padalo se také v souboji nejlepších mužů dne.
Stoupání Viggiana, se sklonem 9,2 procenta na 6,6 kilometrech, bylo padesát kilometrů před cílem zatím nejtěžším výšlapem na dosavadní trase závodu.
Favorité celkové klasifikace, kteří do té doby drželi uprchlíky před sebou na zhruba dvouminutovém laně, se tady usnesli, že nebudou dál mrhat silami na jejich sjíždění.
Ciccone by je nejspíš sjížděl rád, snažil se odhodlaně tahat tempo na čele prořídlé skupiny, ale byl na úmornou práci příliš sám, z týmu Lidl-Trek mu už nezůstal k ruce žádný pomocník.
Z uprchlíků v úniku se naopak v čele závodu oddělili dva mladíci: Igor Arrieta z UAE a Afonso Eulálio z Bahrainu. Oba přijeli na Giro coby domestici, oba přišli v prvních dnech závodu o týmové lídry - a nyní oba dostali šanci jet na sebe.
Tak se jí chopili.
Bude to mezi nimi, jevilo se čím dál jasněji.
Bojovali však nejen proti sobě, zároveň i s mokrými silnicemi. A ne vždy šlo o boj vítězný.
V levotočivé zatáčce 13 kilometrů před cílem Arrietovi podklouzlo kolo, letěl na asfalt a sbíral ze země sebe i kolo se spadlým řetězem, než se znovu rozjel.
Rozhodnuto? Kdepak.
Šest a půl kilometru před metou ve městě Potenza padá do svodidel Portugalec Eulálio, i on musí nahazovat řetěz.
Opět šlapou pospolu, chystají se ke spurtu. Jenže dva kilometry před cílem Arrieta v další zatáčce nedobrzdí a aby se znovu nevyválel po zemi, nechá se vynést do boční ulice, odkud se musí vracet na trať.
Tak teď už je konečně rozhodnuto.
Jenže... vůbec ne.
„Když jsem dva kilometry před cílem zase ztratil Eulália, byl jsem tak moc frustrovaný a pomyslel jsem si: Teď už není možné vyhrát,“ vyprávěl Španěl. „Ale nevzdal jsem se a najednou jsem uviděl: Sakra, já se k němu snad znovu dokážu vrátit.“
A scarcely believable finish 😲
Igor Arrieta crashed, went the wrong way and had to save a second crash before eventually prevailing against fellow escapee Afonso Eulálio in a truly remarkable ending to Giro d’Italia Stage 5.
____
🇮🇹 #GirodItalia https://t.co/bpmREbwG0c
Dokázal. Načež na posledních desítkách metrů naprosto vyčerpaného Portugalce předstihl.
„Posledních pár kilometrů jsem byl úplně prázdný, ale věděl jsem, že Eulálio je na tom podobně,“ líčil 23letý Arrieta. „Oba bychom si dnes zasloužili vyhrát.“
Nicméně vyhrát mohl jen jeden. Zatímco Arrieta ronil za cílem slzy štěstí, v Euláliově tváři se zrcadlilo obrovské zklamání. Ovšem jen chvíli. Pak si uvědomil: Nemáš etapu, zato máš maglia rosa.
🇮🇹 #Giroditalia | ST 5
Afonso Eulálio 🥈 BUT 💖 ! @giroditalia
#RideAsOne #rideforGino
📸 @SprintCycling https://t.co/ZuGLLty4KM
„Neskutečný, šílený den,“ ulevil si a s úsměvem prozradil: „Měl jsem o motivaci navíc, protože Damiano Caruso (38letý týmový kolega, druhý na Giru 2021) se se mnou vsadil, že když na Giru vyhraju etapu, neskončí po sezoně kariéru a prodlouží smlouvu v Bahrainu o další rok.“
Pro oba nejlepší muže etapy byl jejich středeční počin až symbolický.
Arrieta vyhrál poprvé v životě na worldtourové scéně dvacet let poté, co na své jediné vítězství na Grand Tour dosáhl jeho otec José Luis Arrieta, současný sportovní ředitel stáje Movistar.
José Luis Arrieta se synem v roce 2008:
📷 Two Grand Tour stage winners in the same pic (July 14, 2008). Dad and son.
Jose Luis Arrieta — Vuelta a España 2006, Stage 19
Igor Arrieta — Giro d'Italia 2026, Stage 5
_________
🇮🇹 #Giro (afp) https://t.co/NSyi1UAPy1
Eulálio se naopak oblékl do růžové na den přesně pět let poté, co na Giru v barvách Bahrainu ovládl etapu Gino Mäder. Ten Mäder, jenž před třemi lety tragicky zahynul po pádu na závodě Kolem Švýcarska.
Hirt jasným lídrem stáje NSNTaké pátou etapu dokončil Jan Hirt s favority celého závodu Vingegaardem, Pellizzarim, Cicconem, Arensmanem a dalšími ve skupině favoritů. V celkovém pořadí sice sestoupil z 10. na 16. místo, protože do popředí klasifikace se probili jezdci z úniku dne, ale nadále zůstává v těsném časovém kontaktu s lídry pro celkovou klasifikaci, jen jedno místo za Vingegaardem. Etapa zároveň vyjasnila Hirtovu pozici v týmu. Alessandro Pinarello, jenž byl druhým lídrem NSN pro celkové pořadí, přijel do cíle na 52. místě deset minut za českým jezdcem a výsledkovou listinou se propadl. |
„Věci se dějí z nějakého důvodu,“ říkal Aart Vierhouten, jeden ze sportovních ředitelů Bahrainu. „Měl jsem dnes v kapse kamínek, kterým jsem si Gina připomínal. Ten růžový dres je také pro něj.“
A ještě jedno datum bychom mohli přidat.
Před 117 lety, 13. května 1909 ve 2.53 v noci byla v Miláně odstartována úvodní etapa historicky prvního ročníku Gira, která vedla do Boloni, měřila 397 kilometrů a nejlepší cyklisté strávili na její trati čtrnáct hodin.
Byl to tehdy čas fenomenálních cyklistických válečníků na těžkých kolech s jediným převodem, kterým pravidla zakazovala přijímat cizí pomoc.
Profesionální cyklistika se od těch časů změnila k nepoznání.
Přesto pátá etapa Gira 2026 se svými ďábelskými podmínkami i nečekanými zvraty tuto éru válečníků alespoň vzdáleně připomněla.
