Tak předně, výkon italského časovkářského mistra Ganny mu nepřinesl jen osmé etapové vítězství na domácí Grand Tour, ale s velkým třeskem ho vpálil na přední místa statistik jízdy proti času.
Ganna totiž prolétl 42 kilometrů v čase 45:53 – tedy průměrnou rychlostí 54,9 km/h. To znamená, že fanoušci sledovali nejrychlejší časovku měřící více než 40 kilometrů v historii.
„Ale doufám, že ještě někdy v životě předvedu lepší výkon,“ pravil vítěz dne nonšalantně.
Gannova časovkářská show. Vingegaard nezazářil a Eulálio dál drží růžový dres |
Lepší než tento? Těžko si představit, jak by taková jízda měla vypadat.
Už při popisu této téměř nestačí superlativy.
Dominantní, imperátorská, z jiného vesmíru…
A s jakou lehkostí při ní Ganna předjížděl závodníky startující před ním. Hltal je jako nenasytný strávník, kterému s jídlem chuť jen roste. Nakonec slupl sedm soupeřů, což znamená, že dostihl i Diega Sevillu, který startoval o sedm minut dříve!
Nasávání energie z předjíždění ostatních závodníků mu ale muselo při jeho rekordní jízdě stačit, nijak jinak se totiž občerstvit nemohl.
„Neměl jsem čas si dát gel nebo se aspoň napít. Při tak dlouhých časovkách je důležité dodržovat hydrataci, ale já to zkrátka nestihl,“ líčil s úsměvem.
Zatímco on už dávno seděl převlečený v horkém křesle v cíli a užíval si podporu fanoušků, kteří skandovali jeho jméno, na trati se odehrávala bitva o celkové pořadí i růžový dres.
S ambicemi na top desítku 42 kilometrů roviny výrazně zamávalo Janu Hirtovi, který se dlouhé časovkářské zkoušky obával už před startem Gira, a když do ní musel vstoupit s nachlazením, jeho skepse se jen prohloubila.
Na časovku s nachlazením. Budu trpět, ale boj o top 10 nevzdávám, říká Hirt![]() |
Na konci dne se propadl o šest míst, a zatímco v neděli po horském dojezdu ztrácel na desítku 51 sekund, nyní je to tři a půl minuty.
Což ho staví do obtížné pozice: do desítky to má daleko, ale zároveň příliš blízko na to, aby ho týmy jezdců z devátého nebo desátého místa pustily do velkého úniku.
Jak k situaci přistoupí, nastíní další dny. Ty už snad absolvuje znovu plně zdravý.
Úterní porce časovkářských kilometrů na úplné rovině s minimem zatáček si ale vybrala daň na všech.
„Hrozné, bylo to hrozné,“ hodnotil bez zaváhání menu desáté etapy Jonas Vingegaard.
„Měl jsem příliš času na přemýšlení,“ pronesl Derek Gee, což rozhodně nemyslel jako pozitivum.
„Nepopsal bych to jako příjemnou zkušenost,“ říkal diplomaticky Felix Gall. Rakušan z týmu Decathlon je jedním z hlavních poražených dne. Zatímco po neděli ztrácel na Vingegaarda 35 sekund, po časovce jsou to téměř dvě minuty.
Spokojený nejspíš nebude ani Jai Hindley. Australan ještě o víkendu vypadal, že bude hlavním vyzyvatelem Galla v boji o druhé místo, ale to mu ztráta z časovky dost zkomplikovala.
I když v táboru Red Bullu jsou nejspíš momentálně rádi, že se Hindley i s Giuliem Pellizzarim vůbec udrželi v první desítce.
Gazzetta dello Sport totiž přišla s informací, že oba dva lídři týmu a s nimi i domestik Gianni Moscon se potýkají se střevní virózou. Ta měla zapříčinit Pellizzariho ztrátu v nedělní etapě – mladý Ital při ní podle Gazzetty nedokázal nic pozřít a bylo mu na zvracení.
Všichni tři pak ze zdravotních důvodů vynechali pondělní projížďku o volném dni.
„Cítím se lépe než v neděli,“ ubezpečoval pak Pellizzari v úterním cíli.
Vzhledem k tomu, co má za sebou, je proto vlastně až překvapující, že ztratil na Vingegaarda jen 18 sekund.
Dán předvedl v úterý jednu ze svých nejhorších časovek v kariéře a nebylo to dresem nejlepšího vrchaře, který vezl místo vyladěné kombinézy Vismy, což bylo téma mohutně diskutované před startem.
Největší favorit na celkové vítězství skončil „až“ třináctý s bezmála tříminutovou ztrátou na Gannu, o více než minutu ho překonal Italův parťák z Ineosu Thymen Arensman. Lepší než on byli i Gee a Ben O’Connor.
Pro představu, o jak ojedinělý výsledek jde: Arensmanovi se podařilo zajet časovku lépe než Vingegaard poprvé od začátku roku 2022, pro Geeho a O’Connora je to vůbec první skalp.
Ale přestože Vingegaard bědoval, jak hrozná maratonská časovka byla, a k tomu ztratil sekundy na své soupeře, nespokojeně vůbec nevypadal.
„Jonas je na dobré pozici,“ říkal s úsměvem jeho sportovní ředitel Marc Reef a Vingegaard si s ním notoval.
Samozřejmě, že v souboji o přední příčky na Grand Tour je také spousta mlžení a kouřových clon, pokud by ale bylo s Vingegaardovým výkonem něco v nepořádku, z řeči těla nebo tónu hlasu by určitě alespoň mírné znepokojení probublalo.
Nyní se však spíš mezi řádky dá číst: Vingegaard jel cíleně zadrženě, aby neplýtval zbytečně moc energie. To by jen korespondovalo s tím, co experti pozorují už od prvních dnů Gira.
Vingegaardovy watty pod drobnohledem. Jeho data z Gira pitvá i Pogačarův tým |
I díky tomu zůstává dál v růžové muž, který v něm původně neplánoval být ani den.
Afonso Eulálio pokračuje v psaní velkého příběhu pro portugalskou cyklistiku i svůj tým Bahrain Victorious. Přitom ještě před volným dnem ujišťoval, že v časovce o dres lídra závodu přijde. A většinu ze svého náskoku na Vingegaarda v úterý opravdu ztratil, 27 sekund mu ale stále zůstává.
„Nečekal jsem, že tu budu,“ smál se, když dorazil v úterní podvečer na tiskovou konferenci.
„Poprvé v kariéře jsem se před startem přistihl, že jsem nervózní. Věděl jsem, že musím předvést něco extra, jestli chci růžový dres udržet,“ líčil.
Opět jednou se tak ukázalo, že výsostný dres nadnáší a může ve svém nositeli odemknout sílu, o které do té doby neměl nikdo ani tušení.
Eulálio klidně může v růžové vydržet až do 14. etapy s jediným horským dojezdem v tomto týdnu. I kdyby ale o vedoucí pozici přišel už ve středu, nově objevené schopnosti neplánuje Portugalec jen tak zahodit.
„O volném dni se mě moji sportovní ředitelé zeptali, jak chci jet Giro dál. Jestli si vycouvám z celkového pořadí a zkusím zabojovat o etapu, nebo pojedu o co nejlepší umístění,“ vyprávěl. „Řekl jsem, že chci bojovat o celkové pořadí, protože to, co teď díky růžovému dresu zažívám, je tak krásné. Poslední dny si vážně ohromně užívám.“






























