Na tahu je Carapaz. Jak se Nibali a Roglič usmiřovali a Ekvádorec pláchl

Richard Carapaz z Movistaru přebírá po 14. etapě italského Gira růžový dres. | foto: AP

26 2019
Courmayeur (Od našeho zpravodaje) - Ani Polanc, ani Roglič, ale Richard Carapaz je novým lídrem Gira, přesně dle pravidla, že na italské Grand Tour se může kdykoliv stát cokoliv. Události sobotní 14. etapy stvořily v Alpách novou zápletku růžového závodu.

Mont Blanc se nedívá. Vrchol evropského giganta je zahalený v mracích, když v Courmayeuru u lanovky Monte Bianco Skyway vrcholí 14. etapa Gira.

Zato Maurice Garin se dívá. Přinejmenším z transparentu s jeho podobiznou, jenž hlásá „Šampion Tour 1903 zdraví Giro 2019“.

Právě tady, v italském údolí Aosta, se před 148 lety francouzský vítěz premiérového ročníku Tour narodil.

Reportáž z dějiště cyklistického Gira

Na Giru nikdy nestartoval.

Vincenzo Nibali naopak během své patnáctileté profesionální kariéry vyhrál Tour i Giro a ovládá mnohé taje taktické a psychologické války. Před 14. etapou jakoby se zklidnil. O svém pátečním výpadu na Primože Rogliče, kterému vytkl pasivní styl závodění v zákrytu, totiž najednou vykládá: „Podívejte se, včera... Já jsem Sicilan a byl jsem poněkud vytočený. Ten můj vztek byl snad v tu chvíli i pochopitelný. Šlo o opravdu velký vztek. Ale už jsme s Rogličem od té doby mluvili. No... trochu.“

K hovoru mělo dojít při setkání na antidopingové kontrole po skončení 13. etapy. Tam údajně dvě osobnosti Gira uzavřely příměří.

Tedy, abyste rozuměli: šlo o příměří, vztahující se pouze na území mimo trať závodu.

„Prohodili jsme s Rogličem pár slov,“ prozradí Nibali. „Jinak dál bojujeme, abychom vyhráli tohle Giro.“

25.května 2019 v 12:58, příspěvek archivován: 26.května 2019 v 07:52

Another monster stage ahead: 5 categorised climbs today. The GPMs: km 13.8: Verrayes m 1,017 [Cat. 2] km 51.5: Verrogne m 1,582 [Cat. 1] km 57.9: Truc d'Arbe m 1,256 [Cat. 2] km 106.1: Colle San Carlo m 1,951 [Cat. 1] Finish: km 131 Courmayeur m 1,293 [Cat. 3] #Giro https://t.co/35qAhhMD7d

Jejich sobotní alpské kolbiště na ně zubí pět špičatých tesáků na pouhých 131 kilometrech. Když dorazí na čtvrtý zub, záludné stoupání na průsmyk San Carlo, zahájí Nibali seriál útoků.

Poprvé, podruhé... a nic. Jen očešou hlavní skupinu, až vpředu zůstávají jen nejsilnější lídři. Pouze Movistar je tady ve dvou s Mikelem Landou a Richardem Carapazem. Ti další? Primož Roglič, hlídající si Vincenza Nibaliho. Vincenzo Nibali, hlídající si Primože Rogliče. S nimi ještě Miguel Ángel López, který jako by se chystal střílet z kanonu, ale ne a ne vystřelit. A navrch Rafal Majka, úporně se držící skupiny zuby nehty.

„Nebylo tam moc prostoru pro taktiku. Prostě jsme jeli San Carlo na plný plyn,“ řekne Roglič.

Za nimi se zoufale snaží dotáhnout Simon Yates a o kus dál v bílém trikotu jedoucí Pavel Sivakov s Joem Dombrowskim. Zato Ilnur Zakarin platí daň za své páteční vítězné vzepětí a beznadějně se ztrácí v dáli. A ještě o pořádný kus dál už jen poblikává růžový dres Jana Polance.

Virtuálním lídrem závodu se stává Primož Roglič.

Ale nezůstane jím.

„Měli jsme v čelní skupině dvě karty, se kterými jsme mohli hrát,“ poví později Richard Carapaz z Movistaru. „V pátek jsme táhli s Mikelem (Landou) a dnes...“

Hirt s bolestí i vírou: Pořadí se tu denně mění jako na horské dráze

Jan Hirt v Courmayeru v péči týmu Astana za cílem 14. etapy Gira.

Ano, tentokrát je na řadě on.

Carapazův Ekvádor rozhodně nepatří mezi země s cyklistickými tradicemi. On sám nebyl závodníkem do patnácti let věku. „Giro jsem poprvé viděl na mobilu, když jsem si pustil staré video s Pantanim,“ vypráví.

Vyrůstal poblíž kolumbijských hranic a podobně jako Nairo Quintana vysoko v Andách, přesněji v nadmořské výšce 2 800 metrů.

Jezdil za lokální ekvádorské týmy, než jeho přirozený talent objevili latinskoameričtí skauti, snažící se na juniorských závodech najít příštího Quintanu. Když se stal v roce 2016 prvním nekolumbijským jezdcem, který ovládl amatérskou verzi závodu Kolem Kolumbie, doporučil bývalý profesionál Oscar Sevilla stáji Movistar, ať Carapaze vyzkouší coby stážistu.

Stěhoval se do Evropy a už tam v dresu Movistaru zůstal. Před rokem nejen že vyhrál na Giru etapu, navrch skončil čtvrtý celkově a vybojoval bílý dres nejlepšího mladíka.

Teď při stoupání do průsmyku San Carlo bedlivě pozoruje tváře svých protivníků.

„Pomyslel jsem si: Nejsou na tom moc dobře - a Nibali s Rogličem se pořád pozorují navzájem. Potřeboval jsem jen zvolit správný moment, abych zjistil, jak odpoví.“

Dva kilometry pod vrcholem prémie hraje ve stylu „all in“. Mocně akceleruje, ujede, otevře za sebou díru a šlape a šlape.

25.května 2019 v 17:41, příspěvek archivován: 26.května 2019 v 07:48

@RichardCarapazM - @Movistar_Team: " I felt good this morning. We knew the altitude was good for me. I gave it everything because I knew the entire Giro was at stake" https://t.co/6uWZY52fFz

Na prémii má 30 sekund k dobru.

Za ním Nibali útočí na Rogliče do kopce a nedlouho poté i při sjezdu z kopce. Bez efektu. Carapaz se řítí do údolí, stále si drží půlminutovou převahu. „To bylo zásadní,“ usoudí po etapě.

SImon Yates se jako jo-jo přitahuje zpět, i s Nibaliho pomocníkem Damianem Carusem. Jsou pod horou, blíží se ke Courmayeru a k závěrečnému kratšímu stoupání 3. kategorie. Najednou se favorité až příliš ohlížejí jeden po druhém: Kdo se ujme tempa? Ty? Já? A proč já? Tak nepojedeme?

Skupinu dojíždějí také Sivakov a Dombrowski.

Carapazův náskok rázem rychle narůstá: 40 sekund, 50 sekund, minuta, půldruhé minuty. Jen jo-jo Yates se za ním vydává. Nechají ho.

Převlékání na Giru. Carapaz vládl horám a dojel si pro růžový dres

Richard Carapaz z Movistaru si jede pro první místo ve 14. etapě italského Gira.

Po pátečním kolapsu britský lídr stáje Mitchelton-Scott opět prokazuje známky života. „Ostatní se pořád jen koukali po sobě,“ poví Brit. „Využil jsem tedy příležitosti najet pár sekund k dobru. Na mě se nedívali, řekli si asi: Ten je v pořadí pozadu o pět minut, co s ním? Tak jsem jim frknul.“

V pátek byl Yates u jezera Serrú sám ze sebe nevýslovně zklamaný. „Ale možná tím ze mě spadlo i trochu tlaku, co jsem nesl na bedrech,“ usoudí. „Teď nemám co ztratit. Jediné, co musím, je bojovat.“

Když už je Carapazův náskok na Rogliče a spol. 1:40 minuty, začne reportér latinskoamerické rozhlasové stanice RCN u obrazovky v prostoru cíle do mikrofonu vykřikovat: „Nový lídr, nový lídr!“

Carapaz si jede nejen pro etapu a časový bonus, ale též pro maglia rosa.

A má ho!

„Můj sen se stává realitou,“ jásá.

Yates je druhý a za nimi ve spurtu skupinky, zaostávající takřka dvě minuty, uzme Nibali aspoň čtyři bonusové sekundy za třetí místo. „To je málo. Ale chtěl jsem aspoň nějak zhodnotit svoji celodenní práci,“ řekne.

Okamžitě se koulem něj shlukne chumel reportérů, vždyť nikdo není na Giru sledován ostřeji než právě Nibali.

25.května 2019 v 20:10, příspěvek archivován: 26.května 2019 v 07:46

Vincenzo Nibali, každý den nejostřeji sledovaný muž Gira, v sobotu útočil, útočil a zase útočil. "Ale na konci jsem najel na Rogliče jen 4 sekundy. To je málo," říkal hned za cílem. https://t.co/KlsMdO6XLM

„Vincenzó, Vincenzó,“ skandují fanoušci z můstku nad silnicí, zatímco se „Žralok z Messiny“ rozhovoří. Stejně jako v předchozích dvou dnech mluví po etapě o Primoži Rogličovi, nicméně tentokrát pozitivně.

„Dnes Roglič přistupoval k závodu jinak, ve skupině jsme chvíli i spolupracovali. Já jsem se zhostil své zodpovědnosti a on své. Závodili jsme dnes od prvního kilometru tak, jak jsme závodit měli, abychom tím poctili Giro.“

Což znamená?

„Chladnokrevně jsme si na kole vráželi údery do zubů,“ zavtipkuje Nibali.

Přesto, Roglič už mohl být růžový, proč si tedy taktizováním na posledních kilometrech nechali Carapaze o tolik ujet?

„Těžko říci, možná pořád nechce maglia rosa,“ pohodí hlavou Ital. Slovinec prohlásí: „Jsem spokojený s pozicí, kterou mám.“

Mikel Landa mezitím za cílem poněkud zmateně hledá čekajícího maséra Movistaru. Když ho u hrazení konečně objeví, hned se ptá: „Je Richard růžový?“

Richard Carapaz z Movistaru se raduje z druhého etapového vítězství na italském...
Richard Carapaz z Movistaru se raduje z růžového dresu, do kterého se oblékl po...

ETAPA I RŮŽOVÁ. Zatím nejkrásnější den Richarda Carapaze.

Ano, je. O sedm sekund před Rogličem, o 1:47 minuty před Nibalim. Pořadí Gira provedlo další veletoč.

Od Valeria Contiho a Jana Polance se maglia rosa stěhuje dál. Ovšem v tom současném stěhování se současně skrývá i obrovské varování pro Rogliče, Nibaliho a spol.

Addy Engels, sportovní ředitel stáje Jumbo Visma, si ten vztyčený prst jasně uvědomuje: „Rozdíl spočívá v tom, že nyní už nedrží růžový trikot někdo, u koho je pravděpodobné, že ho zase ztratí. Nyní máme proti sobě velmi silného Carapaze s velmi silným týmem v zádech. To mění mnohé.“

Však také Carapaz za pomoi tlumočníka na tiskové konferenci všem odhodlaně sděluje: „Roglič a Nibali jsou sice stále největšími kandidáty na vítězství, ale profily dalších horských etap nám vyhovují. Věřím, že je lehčí hlídat růžový dres, než se jej snažit získat. Uděláme, co budeme moci, abychom ho uhájili až do Verony.“

25.května 2019 v 20:08, příspěvek archivován: 26.května 2019 v 07:45

Tohle je momentálně jeden z největších hrdinů Ekvádoru aneb Richard Carapaz, ode dneška první ekvádorský lídr Gira. A pozor, pánové Rogliči, Nibali a spol., tohle už není jen tak ledajaký chlapík v růžovém, kterého zavčas a bez potíží zase svléknete, ale pořádně nebezpečný soupeř https://t.co/lebHfUEAja

Sedmnáctikilometrovou časovkou tam Giro příští neděli vyvrcholí.

Carapaz nebo Landa by před ní potřebovali mít na Rogliče aspoň minutový náskok. Ale proč by ho vlastně nemohli mít? Bez ohledu na to, že z (původně) královské 16. etapy byla v nedělním odpoledni kvůli přetrvávající hrozbě lavin vyškrtnuta „prokletá“ Gavia.

I bez ní stále zbývá do Verony více než 22 tisíc výškových metrů.

Loni se stal Carapaz prvním Ekvádorcem, který na Giru vyhrál etapu.

Nyní je prvním Ekvádorcem, který tu oblékl růžový dres.

Proč by nemohl být už letos i prvním Ekvádorcem s trofejí pro šampiona ze závodu Grand Tour?

Autor:

Tour de France 2019

Tour de France letos startuje 7. července v Bruselu. Trasa 106. ročníku je dlouhá 3 460 kilometrů a zahrnuje hned několik dvoutisícových vrcholů. Závod končí 28. července s cílem 21. etapy v Paříži.

7. - 28. 7. - (Brusel - Paříž)
24. 8. - 15. 9. - (Torrevieja - Madrid)

Nejčtenější

Kovář na rozcestí: může do Švýcarska, ale znovu ho nahlodává NHL

Jan Kovář slaví gól ve čtvrtfinále s Německem.

Kvůli NHL se loni vzdal lukrativní nabídky z KHL. Jenže v zámoří neuspěl. Po roce má před sebou...

Rok do revoluce. Fotbalové Euro 2020 v otázkách a odpovědích

Zveme vás! Bilbao je jedním z dvanácti měst, kde se bude hrát fotbalové Euro...

Jen co byl spuštěn prodej lístků na mistrovství Evropy, začal na internetu frmol. Během první...

Soukup o chomutovském hokeji: Byl to podvod na mě, dluh je gigantický

Chomutovští hokejisté se loučí s fanoušky po posledním barážovém duelu.

Je v šoku. Z dluhů Pirátů, které označil za gigantické. Ze své role, kterou prý měl po převzetí...

První výhra pro softbalisty. Na domácím MS si poradili s Mexikem

Český nadhazovač Marek Joska v zápase softbalového MS v Praze

Čeští softbalisté porazili na mistrovství světa v Praze v osmé nastavené směně Mexiko těsně 3:2 a...

Mění se fotbalová mapa? Finále MS do 20 let má nečekané obsazení

Korejská gólová radost v duelu s Ekvádorem.

Až v sobotu v šest večer v polské Lodži vypukne finále fotbalového mistrovství světa do dvaceti...

Další z rubriky

Konec špatný, všechno špatné. Kaňkovský si v Maďarsku zlomil kyčel

PŘED PRONÁSLEDOVATELI. Cyklista hradecké stáje Whirlpool Author Alois Kaňkovský...

Dva dny po etapovém vítězství v závodě Kolem Maďarska se cyklista Alois Kaňkovský vážně zranil....

Kaňkovský si dospurtoval v Maďarsku pro etapové vítězství

Cyklista stáje Elkov Author Alois Kaňkovský projíždí jako vítěz cílem závodu...

Cyklista Alois Kaňkovský vyhrál v hromadném spurtu druhou část třetí etapy závodu Kolem Maďarska....

Za rok se na Závodu míru porveme o vítězství, slibuje trenér Konečný

Trenér českých cyklistů Tomáš Konečný (vlevo) a mechanik Jiří Cuřín

Šesté místo v etapě a třinácté celkově pro Jakuba Otrubu. To je vizitka českého cyklistického týmu...

Najdete na iDNES.cz