V lednu v Táboře se 23letá Francouzka stala mistryní světa v cyklokrosu. Před třemi týdny v Andoře byla tak suverénní na trati mistrovství světa horských kol.
A v sobotu vyrazí v Richmondu za obhajobou duhového trikotu, který senzačně oblékla loni na silničním šampionátu v Ponferradě. „Jsem motivovaná trůn udržet,“ vyhlásila. „A jsem v mnohem lepší formě než loni. V sobotu můžu hrát hlavní roli.“
Snad jen Nizozemka Marianne Vosová v dobách největší slávy drtila soupeřky podobným stylem. Vždyť je olympijskou šampionkou na dráze, na silnici, k tomu sedmkrát vládla cyklokrosu. Ovšem ani ona nikdy nevlastnila tři světové tituly zároveň.
Toto je francouzská revoluce, na níž má i Vosová podíl. Nezištně totiž působí jako mentorka své týmové kolegyně v dresu Rabo Liv. A umí být i přísná. „Třeba když nejím dost, nebo až moc trénuju,“ přiznala Ferrandová-Prévotová. „Je jako moje matka. Každý týden mi píše a ptá se, jak se mám, co dělám. Stará se o mě.“
Kdyby však rozhodovala francouzská federace, honba Ferrandové-Prévotové za obhajobou by skončila ještě před svým začátkem. „Chtěli, abych se držela jedné kategorie, abych si vybrala. Ale já řekla NE. Teď jim můžu říct, že vše, co jsem dělala, pro mě bylo dobré.“
V osmi letech se rozhodla praštit s krasobruslením, protože závod nevyhrála ta nejlepší, ale ta, kterou určili rozhodčí. „To na kole jen závodíte a když se dostanete na cílovou čáru, vidíte výsledek. Na ledě o výsledku nerozhodujete, jen ze sebe můžete vydat to nejlepší.“
Právě to ona teď plánuje v Richmondu. A že jen tři týdny dělí jeden globální vrchol od druhého, to ji nijak netrápí. „Příprava na Richmond byla velmi dobrá. Řekla bych perfektní. Odpočinula jsem si, pak se zase potrénovala a myslím, že jsem v životní formě. A to mě těší.“
Přestože už dnes copatá Francouzka dokázala něco, co nikdo před ní, chce svůj neuvěřitelný kousek posunout ještě o stupínek výš, na olympijskou úroveň. V Riu se sice cyklokros konat nebude, cyklistická královna však cílí na jiný hattrick - na silniční závod s hromadným startem, na časovku a taky pokukuje po triumfu na horských kolech.
V Londýně jí bylo 19 a bláznivá atmosféra olympijské vesnice ji rozptylovala. „Byla to chyba,“ vzpomněla osmé místo na silnici (coby nejmladší startující) a 26. příčku z MTB. Do Ria pojede poučenější a plánuje proto bydlet jinde. „Pokud mi ve vesnici něco uteče, nevadí, jestliže se budu domů vracet s jednou nebo dvěma medailemi.“
