Vraťme se na chvíli do nedávné minulosti.
Do roku 2016.
Tehdy patnáctá etapa španělské Vuelty mířila do jistého lyžařského střediska Formigal, na dohled francouzských hranic.
Už před začátkem etapy to byla zvláštní podívaná. Zatímco Alberto Contador jezdil po startovní ulici sem a tam a snažil se zahřát, cyklisté týmu Sky jen dorazili na start a čekali.
Carapaz vysvlékl z červené Rogliče, na Formigalu triumfoval Ion Izagirre |
Stačily tři kilometry etapy a celý závod byl otočen vzhůru nohama.
„Šlo o akci zachraň se, kdo můžeš,“ smál se Zdeněk Štybar.
V na první pohled nevinné etapě totiž už po třech kilometrech zaútočil Gianluca Brambilla, ke kterému se přidal právě Contador a nakonec i celý Movistar.
Kdo chyběl? Šampion Tour a největší favorit Chris Froome a s ním i celý tým Sky včetně Leopolda Königa, který do té doby bojoval o celkové pódium.
„Udělali jsme ze začátku jedno chybné rozhodnutí. Pouhých pět nebo deset vteřin nás stálo pravděpodobně celou Vueltu. Jak mě, tak asi i Chrise v jeho boji o titul,“ líčil v cíli smutný König i přesto, že měl od týmu zakázáno mluvit.
Začala celodenní naháněná, která pro Frooma skončila tříminutovým zásekem na Quintanu. A König? Ten ztratil celou Vueltu. Do cíle přijel spolu s 90 dalšími cyklisty s 54 minutami ztráty, přitom časový limit byl jen 31 minut.
Měla následovat diskvalifikace a Froome by tak zůstal v závodě jako jediný z týmu Sky, což se nestalo, ale právě tady Quintana Vueltu vyhrál. A Froome ztratil.
Nedělní etapa letošního ročníku až tak dramatická nebyla. Ale i tentokrát nachytala největšího favorita.
Primož Roglič trpěl.
Hloupá bunda
Na předposlední kopec dne Cotefablo přitom přijel bez větších potíží v čele hlavní skupiny.
Jenže pak…
Roglič se snažil kvůli dešti navléknout a zapnout teplejší nepromokavou bundu, ale nešlo to. Propadal se skupinou tak moc, až si toho všimli v Movistaru.
Sešikovali se na čele a začali udávat vysoké tempo.
„Nešlo mi obléknout si bundu, čehož využili v Movistaru a najednou se mezi námi utvořila mezera, kterou jsme museli zalepit. Jel jsem na plný plyn celou tu rovinu pod Formigal, abych se vrátil zpět,“ líčil.
Byl to George Bennett, kdo se pro Rogliče obětoval, aby zacelil díru mezi ním a skupinou, kterou táhl Movistar. Sepp Kuss i Tom Dumoulin zůstali daleko vzadu.
✔️ Things Jai Hindley can do: Win a stage at the Giro d'Italia
— Eurosport UK (@Eurosport_UK) October 22, 2020
❌ Things Jai Hindley can't do: Put his jacket on
The @TeamSunweb rider was lucky to stay on his bike at one point! pic.twitter.com/XjUK90GeHj
Podobné trable musel na Giru v etapě přes Stelvio řešit i Jai Hindley. Ten to ale zvládl a následně vyhrál etapu.
Rogliče problémy s oblékáním stály spoustu sil.
„Nešlo ale o nic nesportovního. Věděli jsme, že Movistar s Ineosem využijí každou naši chybu. A tohle byla velká chyba,“ neschovával se sportovní ředitel Grischa Niermann.
Do skupiny se Slovinec sice s vypětím všech sil vrátil, ale na následné nástupy v cílovém kopci už nestačil. Ujeli mu Hugh Carthy, Dan Martin, a hlavně Richard Carapaz. Na Carthyho ztratil 50 sekund, 43 sekund na Carapaze a 15 sekund na Martina.
V průběžném pořadí klesl na čtvrtou příčku s půlminutovým mankem.
I on dělá chyby
Byla to nejzásadnější zpráva nedělního dojezdu na Formigal.
Roglič v prachbídném počasí, kdy celý den pršelo a teploty se pohybovaly pod 10 stupni, ukázal, že není nepřemožitelný.
Že i on, mistr konzistentních výkonů, má špatné dny, kdy na nejlepší nestačí. A kdy dělá chyby.
Přitom v celém úvodním týdnu španělské Grand Tour vypadal až nepřemožitelně. Na každý nástup bez větších potíží odpověděl. Dokonce vysílal svého superdomestika Kusse, aby útočil a unavil další lídry.
A on sám pak mohl sbírat bonusové vteřiny při dojezdech.
Na Formigalu to byl jiný Roglič i jiné Jumbo-Visma. Co se s týmem stalo?
Stáj, která byla letos na etapových závodech tak dominantní, se v neděli úplně rozpadla. Poprvé s Rogličem nezůstal jindy supersilný Kuss, který ztratil 10 minut. Přitom před nedělí byl Kuss na šestém místě a možná sám snil o pódiu v Madridu.
„Sepp klidně může celou Vueltu vyhrát,“ tvrdil dokonce i Roglič ještě po sobotní etapě. „Je ve skvělé formě, všichni dobře spolupracujeme. A vlastně nezáleží na tom, jestli vyhraju já, nebo on. Jde o tým a o to, abychom na sebe mohli být pyšní.“
Po neděli nemůžou.
Roli mohla pochopitelně sehrát i únava. O tom mluvil už po prvních dvou etapách také Dumoulin. Ten na Vueltu přijel v roli jednoho z lídrů týmu.
„Mám slušnou formu a rád bych to na této Vueltě ukázal. Chtěl bych se poprat minimálně o celkové pódium,“ hlásil před startem Nizozemec.
Vuelta 2020Speciální příloha iDNES.cz |
Jenže přišel první dojezd na vrchol kopce v Arrate a on mezi nejlepšími chyběl. V jeho nádrži už na startu Vuelty nic nebylo. Do cíle přijel šestnáctý s minutovou ztrátou na Rogliče. V druhé etapě už ztratil osm minut.
Tolik k případnému pódiu v Madridu.
„Do závodu jsme šli s tím, že se na silnici uvidí, kdo je nejsilnější. Po dnešku je to jasné. Necítím se stoprocentně, přijdu si unavený. Snad Vueltu aspoň dojedu,“ líčil.
On, stejně jako Roglič, Kuss, ale i George Bennett mají za sebou náročnou Tour a prakticky žádnou přípravu na Vueltu.
I to se mohlo a může ve zbývajících etapách projevit.
„Nic ale není rozhodnuto. Dokud jsme zdraví a jedeme, budeme bojovat. Občas vyhrajete, občas prohrajete, takhle to ve sportu chodí. Ale my se vrátíme,“ slibuje obhájce prvenství.
Bude na to mít dost sil?