Nikdo mu nestačil i přesto, že soupeři byli často nejen o generaci mladší, druhý v cíli Kopecký dokonce o 23 let!
Zadostiučinění vzhledem k loňskému roku a k vašemu věku?
Řekl bych to tak, že to je odměna za celoživotní dílo, které od malička podstupuji. Rodina to se mnou nemá jednoduché, jsem stále na kole.
Čtyřicátník Hekele slaví první český cyklokrosový titul, Havlíková sedmý |
A ten loňský rok?
Bylo to blízko, ale dopadlo to tak, jak to dopadlo. Dokázal jsem si ale, že na to mám. Měl jsem loni výbornou sezonu a k titulu byl krůček. A letošní byla ještě lepší.
Motivace vám přesto určitě nechyběla.
Rozhodně ne. Mám nejlepší fanklub v republice hned po Zdeňku Štybarovi, přijela za mnou snad stovka lidí a musel jsem pro něj vyhrát. A samozřejmě pro sebe v tomto požehnaném věku a také pro tátu, který mě k cyklistice přivedl.
Kam stavíte svůj první mistrovský titul?
První není, jeden jsem získal před nějakými třiadvaceti lety na dráze. Ale cyklokros je cyklokros. Beru ho jako českou výstavní disciplínu, celý život jsem ho chtěl jezdit, proto si tenhle titul stavím ve své kariéře nejvýš.
Věřil jste si před závodem?
Měl jsem hlavu na to, abych tady vyhrál. Připravoval jsem se na to celý rok, ukazoval jsem se na závodech jen v zahraničí a moje forma byla výborná.
Jak je těžké se ve dvaačtyřiceti letech takhle připravit a ukázat všem včetně o hodně mladších záda?
Stejné jako ve dvaceti. A asi rozhodlo srdce a to, že jsem strašně moc chtěl.
Jak vám vyhovovala jičínská trať?
Hodně, protože byla tempařská a já jsem tempař. Holky to měly ráno na ledu rychlejší, tam bych si tolik nevěřil, mně vyhovují těžší a bahnitější tratě.
Co bude dál? Mistr republiky by měl mít hlavně jistotu startu na letošním mistrovství světa.
Nechci o tom teď spekulovat. V mých skromných podmínkách nemám peníze na to, abych závodil ve Světovém poháru, takže zatím teď nechci nic říkat. Dneska budu slavit titul a pak se uvidí, zítra budu třeba chytřejší.
