„Cením si hlavně vítězství ve sprintu. I kvalifikační čas 10,319 vteřin byl, pokud se nemýlím, za hranicí rekordu dráhy. Forma vyšla parádně a jsem maximálně spokojený,“ pochvaloval si 23letý dráhař, který bude na podzim obhajovat bronz z mistrovství Evropy na jeden kilometr s pevným startem.
Právě pevný kilometr je vaše parádní disciplína, z minulých let z ní máte i dva evropské tituly do 23 let. Tentokrát jste se zaměřil na sprint?
Ve sprintu se v Prostějově snažím útočit na výhru každý rok. Většinou bývá ve finále jeden cizinec a jeden Čech, bylo fajn, že jsme letos měli s Tomášem Bábkem finále ryze české. A že se mi povedlo vyhrát, pro mě byla srdcová záležitost, protože v Prostějově jsem se seznámil s dráhovou cyklistikou a vždycky byl můj sen vyhrát na domácí půdě před rodinou a kamarády. Měl jsem z toho obrovskou radost.
Vyřadil jste Rusy Jakuševského s Tkačevem a ve finále Tomáše Bábka. Kdo byl největší soupeř?
Dva největší oříšky byli oba Rusové, jsou to zkušení elitní závodníci. Vyhrál jsem kvalifikaci, ale pak proti polskému závodníkovi Mateuszi Lipovi jsem byl rozhodčími relegován, i když jsme s trenérem vůbec nevěděli za co. Ztratil jsem pozici lídra, naštěstí jsem vyhrál opravu, ale do další jízdy jsem dostal nejsilnějšího soupeře Jakuševského, takže to bylo takové malé finále. Když jsem ho porazil, uvěřil jsem, že mám dobře našlápnuto a mohl by se podařit dobrý výsledek.
„Vyhrát v Prostějově je pro mě srdcovka. Učil jsem se tam s kolem.“ |
Co jste vymyslel ve finále na kolegu z Dukly Brno Bábka?
Kdyby šlo podle kvalifikace všechno podle plánu, potkali bychom se už ve čtvrtfinále. Tyhle týmové rivalské souboje nemám rád, i když k tomuto sportu patří. Byl jsem ale rád, že jsme se potkali až ve finále, kde jsme si to mohli s Tomem rozdat, a že Češi byli první dva na bedně.
Jakou taktiku jste na něj zvolil?
S Tomem jsme tréninkoví parťáci, známe se, víme, jak kdo jezdí. Taktika byla tedy spíš spontánní a řešil jsem ji až během jízdy.
V keirinu vám Bábek porážku vrátil a pro vás to znamenalo třetí místo.
Vyhrál Andrej Vynokurov, který zvítězil i na Grand Prix Brno. Je to velmi zkušený elitní závodník z Ukrajiny, keirin je jeho dominantní disciplína a vždycky ho jezdí dobře. Snažil jsem se vymyslet vítěznou taktiku, ale keirin je kolikrát o štěstí, takže jsem byl nakonec rád, že mi to vyšlo aspoň na třetí místo. Možná po sprintu, který byl od jedenácti do devíti večer, a druhý den po týmovém sprintu s Tomášem Bábkem a Davidem Sojkou už byla nějaká únava znát.
Prostějovský velodrom nejspíš patří mezi vaše oblíbené.
Mám k té dráze citové vazby, učil jsem se tam s kolem a bydlel jsem v Prostějově. Má i výborné jízdní vlastnosti. V Brně je to, jako byste jel po dé jedničce, skáče tak, že vás z toho bolí zadek. V Prostějově je udržovaná, rychlá a jezdí se po ní pěkně. To jsou velké plusové body. Samozřejmě kryté dřevěné 250metrové ovály, na kterých se jezdí velké šampionáty a světový pohár, jsou ještě jinde, ale mezi betonovými drahami patří ta prostějovská určitě k těm lepším.
Na jaře jste dlouho usiloval o místo na olympiádě. Co rozhodlo, že jste nakonec nejel jako náhradník vy?
Petr Klimeš se rozhodoval podle více faktorů, především podle dlouhodobé výkonnosti. Definitivní rozhodnutí padlo po dvoutýdenním soustředění v Colorado Springs. Nejlíp z nás na tom byl Adam Ptáčník, tak jel jako náhradník Pavla Kelemena on.
Byl jste zklamaný?
Na jednu stranu ano, ale na druhou si říkám, že je to sport a bylo to férově rozhodnuté. Jel nejlepší z nás, který na to nejvíce měl.
Pro českou dráhovou cyklistiku nebyla olympiáda úspěšná. Ukázalo se, že svět je jinde?
Pavel Kelemen asi neměl v Riu formu podle svých představ. Ale ve sprintu zajel kvalifikační čas, a hodně dobrý - 9,969 sekundy. Avšak olympiáda bývá našláplá a všichni tam jezdí s top formou. Především Britové, kteří na každé olympiádě mají úplně jinou výkonnost než všichni ostatní. Asi to umí dobře naplánovat.
A vy si chcete naplánovat start na té příští za čtyři roky?
Beru to jako mou vizi do budoucna, že se chci prosadit a startovat na další olympiádě v Tokiu. Ale teď máme před sebou mistrovství Evropy, které bude v říjnu ve Francii v Paříži. Tam směřuje naše příprava.
Budete obhajovat bronz z pevného kilometru?
O disciplínách jsme se s trenérem ještě nebavili. Určitě bych chtěl medaili - a nejen z kilometru, ale i s klukama v teamsprintu. Uvidím. Možná pojedu místo keirinu sprint, ale to se ještě musíme pobavit s trenérem.
