1981 Hinaultova hovadina
„Paříž–Roubaix není závod, je to hovadina. Nedá se už nazývat cyklistikou,“ řekl po dojezdu v roce 1980 rozzuřený Jezevec Bernard Hinault. Pětinásobný šampion Tour de France pavé sektory z hloubi duše nenáviděl. Byl tady třináctý, jedenáctý a teď čtvrtý.
Zase to nevyšlo. Potřetí v řadě slavil Ital Francesco Moser. Za tři měsíce pak Hinault přijde o žlutý dres na Tour kvůli zánětu kolenních vazů následkem přetížení právě v několika kostkových etapách.
Francouzská média mu neustále připomínají, že země na svého vítěze čeká už od roku 1956. „Chtějí, abych vítězil za každou cenu, ale já taky nechodím do jejich kanceláří a nenutím je, aby více pracovali,“ zlobí se.
Přesto za rok přijede znovu. Doma už mu visí dva žluté trikoty a teď ho navíc zdobí duha úřadujícího mistra světa. Jenže zpočátku je opět všechno při starém, celkem sedmkrát se ocitne na zemi. Když mu ti nejlepší ujedou, musí se prodírat přes dav diváků. Vrátí se, ale zanedlouho ho z čela srazí na zem volně pobíhající pes.
O pár kilometrů dál v zatáčce zase podklouzne. Legendární „Monsieur Paris-Roubaix“, čtyřnásobný šampion Roger De Vlaeminck, s Moserem, Demeyerem, Kuiperem a Van Calsterem unikají, ale on se nevzdává. Pokaždé se vrátí.
Dojede je a na velodromu v poslední zatáčce se Hinault z první pozice dá do trháku, odolá tlaku De Vlaemincka a vítězí!
Po pětadvaceti letech vyhrává v Roubaix domácí závodník. „Kdepak, nedonutíte mě, abych teď něco popřel, je to hovadina!“
V roce 1982 ještě jednou na Královnu klasik zavítá a dojede devátý za vítězným Janem Raasem, ale pak už se tam nikdy nevrátí. A letos je tomu už přesně 45 let, co šampion Tour ovládl i Roubaix.



















