Mezi ženami se tradice uchovává teprve od roku 2017, kdy všechny tři závody v jedné sezoně vyhrála Anna van der Breggenová.¨Teď má konečně nástupkyni. Jmenuje se Demi Volleringová a je novou klasikářskou hvězdou dámského pelotonu.
„Vyhrát Lutych bylo ze všeho nejtěžší. Hlavně proto, že šlo o poslední díl skládačky, sama jsem na sebe kvůli tomu vyvíjela obrovský tlak,“ uvedla v neděli 26letá Nizozemka.
Ono vyhrát všechny tři ardenské klasiky v jedné sezoně, to už chce skutečně kumšt a vlastně i trochu štěstí. Letos měl k této posvátné metě tuze blízko i démon Tadej Pogačar. Dvě třetiny ze svého plánu splnil do puntíku, zbývala ta poslední. Jenže slovinský zázrak ani nedostal šanci o triumf na Lutychu bojovat, v neděli na 85. kilometru upadl a zlomil si člunkovou kost v zápěstí.
Demi Volleringová jako vítězka Lutych - Bastogne - Lutych
A tak ho zastoupila tahle talentovaná dáma. Přitom i ona prožívala těžké chvíle. Během uplynulého týdne několikrát prohlásila, že se pere s tlakem. Že měla v posledních dnech hodně často pocit nevolnosti. Že během závodů měla co dělat, aby do svého těla alespoň nějaké jídlo dostala.
„O to víc musím poděkovat holkám z SD Worx. Na Lutychu jsem měla pocit, že opravdu udělají všechno pro to, abych závod vyhrála. V minulých letech jsem ten pocit neměla, ale teď jsem cítila obrovskou důvěru. O to víc pak chcete vyhrát nejenom pro sebe, ale i pro celý tým,“ uvedla.
Odmala byla sice plachá, ale o to víc tvrdohlavá.
Začínala na kole s bočními kolečky, ale těch se rychle zbavila. Musela, chtěla totiž už v brzkém věku vyrážet na delší výlety. Spíše s klukama, holky v jejím okolí na kole moc nejezdily. „A já navíc neměla moc času. Naši byli zahradníci, takže jsem často musela pomáhat na zahradě. Když jsem se dostala na kolo s klukama, byla jsem spíš tichá, ale zarputilá. Šla jsem si za snem,“ vyprávěla.
To tedy šla. Už před dvěma lety vyhrála Lutych, druhá byla i na Amstelu a třetí na italském Giru.
Loni zažila ještě úspěšnější sezonu. Brala druhé místo na Amstelu, třetí na Valonském šípu i Lutychu. A v první ženské edici Tour de France nestačila jen na Annemiek van Vleutenovou. Získala však puntíkovaný dres nejlepší vrchařky.
A letos navázala. Vyhrála Strade Bianche i Dwars door Vlaanderen. Druhá dojela na Flandrech i Brabantském šípu, než načala svou ardenskou pouť. Na Amstelu o svém triumfu rozhodla na ikonickém Caubergu. Valonský šíp ovládla klasicky na Mur de Huy, kde na slavnou Zeď vyjela nejrychleji, a o triumfu na Lutychu rozhodla ve spurtu, v němž porazila Italku Longo Borghiniovou.
Demi Volleringová jako vítězka Lutych - Bastogne - Lutych
„Včera v noci jsem skoro nespala, jak jsem z toho závodu byla nervózní. Chtěla jsem fakt vyhrát, protože jsem měla jedinečnou příležitost, která se neopakuje každý rok,“ vyprávěla. „Však se podívejte na Tadeje Pogačara. Vím, jak velkou roli hraje i štěstí. Uvědomuju si, že jsem dosáhla něčeho speciálního.“
Zapsala se do historie.
