Říkám si: Buď rád, že jsi zdravý. O vyhrané bitvě Petra Vakoče

Petr Vakoč byl coby host týmu Quick-Step na Tour de France centrem zájmu i pro zahraniční reportéry. | foto: Tomáš Macek, MAFRA

25 2018
Carcassonne (Od našeho zpravodaje) - Na Tour je jen jako host. Petr Vakoč však už letos vyhrál mnohem větší bitvu, než se zde odehrávají. Zase trénuje na kole, šplhá se na Stelvio, podporuje svůj tým. Vrací se do prostředí, která tak miluje.

„Vypadá šťastně,“ říkal v pondělí Alessandro Tegner, marketingový manažer stáje Quick-Step, při pohledu na Petra Vakoče. „Už máš na nohách zase pořádné svaly,“ povídá pak českému cyklistovi.

Vakoč si oblékl dres, vedle sebe měl kolo. Všichni ho nadšeně vítali, když se během volného dne Tour vydal v roli hosta na trénink se svými týmovými kolegy.

V lednu jej při soustředění v Africe zezadu srazil nákladní automobil. Měl šest zlomených obratlů, bojoval o život. Po třech operacích však ujišťoval: „Já se vrátím.“

Teď tak činí.

V dubnu jste říkal, že byste ke konci sezony opět rád závodil. Je naděje, že ten termín stihnete?
Tak 50 na 50. Musíme vyhodnotit, jestli to bude přínosné.

Abyste nedojížděl za pelotonem?
A také, abych zbytečně neriskoval. Pokud bych totiž někde upadl, existuje velké riziko, že dojde opět k nějakému zranění.

Protože vaše kosti jsou ještě příliš chatrné?
Šlo o rozsáhlé zranění, do zad mi museli dát velké kovové výztuhy. První bederní obratel teď víceméně nemám a nahrazuje ho v mém těle kovová konstrukce, která je jen z jedné strany obložená kostí. To vše se musí provápnit. Prý potrvá rok, než se mi to úplně zahojí. V těch místech mám stále menší mobilitu, páteř se mi tam neohýbá.

Od zranění k návratu

Na kole tedy jezdíte s bolestí?
Nejde vyloženě o bolest, ale vnímám to. Jeden den jezdím na kole a další den radši trénuji bez něj, abych zádům ulevoval. A neustále samozřejmě rehabilituji.

Poslední půlrok byl pro vás i obrovskou psychickou bitvou se sebou samým. Nikdy jste nepřestal věřit, že se k závodům vrátíte?
Pořád. Sváděl jsem boj o to, udržet si pozitivní nastavení mysli. Což se mi dařilo. Pomohlo mi porovnávání. Vždycky jsem si říkal: Vzpomeň si, jak jsi na tom byl ještě o dva dny dříve a jak se tvůj stav od té doby zlepšil.

Copak vaše pokroky byly tak razantní?
Ze začátku ano. A stále bylo na co se těšit. Že poletím z Afriky domů. Že budu moci o berlích zase chodit. Že mě čeká už poslední operace. A pak že poprvé zase sednu na kolo.

Na ten den určitě nezapomenete.
Nezapomenu. Bylo 1. června. S kamarádem, který se mnou závodil v Dukle, jsem vyrazil z mého domu v Modřanech. Jeli jsme asi desetikilometrový okruh kolem Vltavy, potom jeden kopeček a zase zpátky.

Šlo o povznášející pocit?
Bylo to super! Moc jsem si tu první vyjížďku užil. Připadalo mi, že jsem za ten půlrok zapomněl, jaké je, když šlápnete do pedálů, když jedete a fouká vítr, když máte vedle sebe parťáka, se kterým si popovídáte a pak se zastavíte na kafe.

OPĚT V AKCI. V pondělí Petr Vakoč vyrazil na trénink i s dalšími jezdci své...

OPĚT V AKCI. V pondělí Petr Vakoč vyrazil na trénink i s dalšími jezdci své stáje.

Vidíte, a v polovině července jste už v Itálii při tréninkovém kempu s kolegy z Quick-Stepu vyjel i na legendární Stelvio.
Radši jsem přijel do Livigna o týden dřív než zbytek týmu, abych se aklimatizoval. Využil jsem pak toho, že kluci měli v prvních dnech po příjezdu ještě reakci na nadmořskou výšku, jezdili pomaleji a já s nimi zvládl i čtyřhodinové tréninky.

Jak jste se cítil na vrcholu Stelvia?
Skvěle. Vyjel jsem nahoru jen dvě minuty za naší skupinkou sprinterů. Později jsem porovnával časy a zjistil, že mi pouze 10 až 15 procent chybí k tomu, abych se s výkonností zase ocitl tam, kde dříve. Opět jsem se posunul, nabudilo mě to.

Kdy vám naopak bylo od lednového úrazu úplně nejhůř?
Ještě v Africe, i když tam mi nejprve tajili, že první operace byla na záchranu mého života a zdraví. Já si ani neuvědomoval, jak moc to bylo se mnou vážné. Jakmile mě pak převezli do Prahy, už jsem věřil v pozitivní scénář. Měl jsem dokonce představu, že mě v motolské nemocnici jen zkouknou a já se budu léčit doma. Ve skutečnosti jsem potom v té nemocnici strávil další měsíc a půl a musel podstoupit další dvě operace. Ale zároveň jsem si tam uvědomil, jaké jsem měl štěstí.

Cyklista Petr Vakoč v korzetu
JÁ SE VRÁTÍM. Petr Vakoč může šlapat zatím jen vleže a takhle to provádí. K...

V DUBNU. Musel nosit korzet a šlapat mohl pouze vleže.

Díky tomu, že jste vnímal i případy jiných postižených?
Právě. Na spirální jednotce jsem byl jediný z pacientů, který mohl chodit, i když jen o berlích.

Bylo těch šest měsíců doslova život měnící zkušeností? Na spoustu věcí najednou pohlížíte jinak než dřív?
Třeba když si teď připíjím ‚Na zdraví‘, procítím ta slova úplně jinak. Vážím si tolika maličkostí, které jsem dřív bral jako samozřejmost, třeba že mohu vstát a projít se po zahradě. A mnohokrát, když mě něco naštve, si hned řeknu: Ty jo, buď rád, že jsi zase zdravý.

Úraz Petra Vakoče

Jak šel čas

  • 25. ledna 2018 – Při tréninku v Jižní Africe jel po bílé čáře ohraničující krajnici, když jej zezadu sestřelil nákladní automobil. Se šesti zlomenými obratli bojoval o život. V nemocnici mu téhož dne operovali nejvíce poničený obratel.
  • Únor – Po dvou týdnech jej převezli do Česka. V motolské nemocnici ho čekaly další dvě operace.
  • Březen – Propuštěn domů. Musel nosit plastový límec a na zádech kovový korzet, nemohl si ani sednout.
  • Červen – Poprvé od úrazu opět vyjel na kole.

Nenapadne vás někdy: Vždyť já tehdy při tom africkém tréninku neudělal nic špatně, tak proč se to muselo stát zrovna mně?
Párkrát mě napadlo: Kdybychom tehdy těsně předtím nezastavili u trenéra pro bidony a pokračovali dál, třeba bychom to auto nepotkali. Ale prostě se to stalo. Daří se mi nedívat se zpátky, dívám se dopředu.

V Carcassonne jste se sešel i s Bobem Jungelsem, který byl na africkém kempu s vámi a po pádu se o vás staral. Takový zážitek vás musel hodně sblížit, že?
To ano. I pro Boba šlo o nesmírně intenzivní prožitek, v prvních chvílích ještě větší než pro mě. Já jsem tehdy po té srážce moc nevnímal, co se děje, ale on měl o mě strach a chodil pak za mnou do nemocnice.

Tour de France 2018

Přehled etap

Jak často se vám po úrazu ozývali týmoví kolegové?
Ze začátku mi někdo volal nebo psal každý den. Podpora, kterou jsem dostal od týmu i od mého okolí, byla úžasná. Moc si jí vážím.

V dubnu se nicméně objevila zpráva, že vás Quick-Step vyřadil ze soupisky, aby mohl na sezonu angažovat jiného jezdce.
Tehdy šlo jen o nějakou administrativní chybu. Lidé z týmu mi vysvětlili, že nic takového neudělali.

Letos vám v Quick-Stepu končí smlouva. Prodlouží vám ji?
Jsme dohodnuti, že ji i na příští rok dostanu, abych měl šanci vrátit se. Sice zatím není nic podepsané, ale od zimy mám od vedení příslib, že pokud bude vše na dobré cestě k tomu, abych se zase stal profesionálem, tu příležitost mi dají.

Předloni jste na Tour sám startoval. Nakolik motivující je zažívat její atmosféru aspoň jako host?
Moc. Hrozně jsem se sem těšil, protože s některýma klukama jsem se přes půl roku neviděl.

NA ZDRAVÍ! Petr Vakoč (vpravo) si připíjí s jezdci, kteří reprezentují tým...

NA ZDRAVÍ! Petr Vakoč (vpravo) si připíjí s jezdci, kteří reprezentují tým Quick-Step na Tour - nealkoholickým pivem.

Líbí se vám letošní Tour?
Největší radost jsem měl z vyhrané alpské etapy mého kamaráda Juliana Alaphilippa. Quick-Step získal celkově už tři vítězství a věřím, že ještě jedno přidá (rozhovor vznikl před startem úterní etapy, kterou skutečně opět vyhrál Alaphilippe). Jinak je to zvláštní Tour tím, jak je poskládaná. Tři dny po sobě v Alpách byly pořádně náročné. A teď se těším na středeční extrémně krátkou pyrenejskou etapu, ta bude nesmírně zajímavá.

Co soudíte o rozložení sil ve Sky? Thomas vede před Froomem o minutu a půl. Nechají ho jet o titul?
Půjde pro Sky o složitou situaci k řešení. Myslím, že pořád má Froome v týmu přednost, co se týče útočení. Je stále jejich plánem A a mužem číslo 1, i když má ztrátu. Bylo to vidět také na Alpe d’Huez, kde on útočil a Thomas ne. Ale Thomas přesto vypadá o něco líp.

KOMENTÁŘ: Froome má právo na Tour být. Ale sport se chytá do vlastní pasti

Váš tip na vítěze tedy zní?
V tuhle chvíli je pro mě favoritem spíš Thomas. Ovšem je možné, že Froome má pořád v záloze něco, co předvedl na Giru. Není už tak přímočarý a předvídatelný jako v minulosti. Také Dumoulin ještě bude kousat, ten podle mě dobře zajede jak tu krátkou etapu, tak časovku.

Měli by fanoušci změnit chování vůči Chrisi Froomovi?
Určitě. Přijde mi scestné jít se podívat na závody, abyste pak na někoho bučeli. Chápu, že v očích mnoha lidí jeho případ vzbuzuje podezření, ale já jsem přesvědčený, že neudělal nic špatně nebo schválně a že šlo opravdu o mimořádnou reakci jeho těla. Protože ta zátěž, kterou na Grand Tour procházíme, je obrovská.

Od negativních emocí k nezapomenutelnému zážitku

Jak Petr Vakoč v úterý prožíval triumf týmového kolegy

Úterní 16. etapu z Carcassonne do lázní Luchon absolvoval Petr Vakoč v týmovém autě stáje Quick-Step a prožíval tak s ní zklamání, obavy i velkou radost. Pro iDNES.cz později popisoval své dojmy:

"Nejprve ty emoce byly spíš negativní, protože Tim Declercq měl o volném dni střevní potíže a na začátku etapy se dost trápil daleko za balíkem. Nevypadalo to s ním dobře. Po 80 kilometrech to musel zabalit, nabrali jsme ho do auta. Vidět týmového kolegu, jak musí vzdát Tour a je zkroušený, není vůbec dobrý pocit.

Potom se naopak etapa vyvíjela pro nás dobře, měli jsme v úniku Juliana Alaphilippa a navíc zaútočil Philippe Gilbert. Jenže Phila zastavil hrůzostrašný pád. Přijeli jsme k němu asi dvě minuty poté, ještě pořád byl v té rokli, kam přepadl, a ani do vysílačky neříkal, jak na tom je. Viděl jsem jenom hlouček lidí, jak ho tahají ven.

Bylo až neuvěřitelné, jak i s těmi zraněními, co utrpěl (zlomená čéška), dál pokračoval v závodě. Dali jsme mu na místě jídlo a pití a pokrračovali za Julianem, který tu etapu jel opravdu úžasně.

V horách jsme v týmovém autě měli špatný signál, nefungovala televize, neměli jsme proto ani moc informací, jen útržky z Rádia Tour. Byl jsem hodně nervózní, ale když jsme viděli, že na vrcholku posledního kopce (Portillonu) je Julian 20 vteřin za vedoucím Yatesem, věřil jsem, že z kopce ho do cíle jakožto výborný sjezdař dokáže sjet.

Víceméně dostal Yatese pod tlak, ten věděl, že má Juliana za sebou, riskoval moc a spadnul.

Julian se na něj nejprve snažil počkat, ale Yates nestíhal.  A potom nám v rádiu potvrdili, že Julian vyhrál. Ocitnout se z této pozice v týmovém autě tak blízko závodu v den, kdy vyhrál právě on, byl pro mě nezapomenutelný zážitek."

Autor:

Tour de France 2019

Tour de France letos startuje 7. července v Bruselu. Trasa 106. ročníku je dlouhá 3 460 kilometrů a zahrnuje hned několik dvoutisícových vrcholů. Závod končí 28. července s cílem 21. etapy v Paříži.

7. - 28. 7. - (Brusel - Paříž)
24. 8. - 15. 9. - (Torrevieja - Madrid)

Nejčtenější

Vrátil se Kaya, trénuje i Ben Chaim, na cestě je Lischka. Sparta začala

...A DO BOJE!  Vpředu bojuje o míč i střední obránce Semih Kaya, čerstvá posila...

VIDEO Šestatřicet fotbalistů poznává a v nejbližších dnech bude poznávat nový sparťanský trenér Václav...

Copa América: Messi si proti Kolumbii neškrtnul. Katar mocně finišoval

Argentinský kapitán Lionel Messi lituje spálené šance.

Fotbalisté Kolumbie zaskočili na jihoamerickém šampionátu Argentinu a tým kolem hvězdného Lionela...

Jílkův první den: V kabině jsem cítil energii, hráči musí změnit myšlení

Sparťanský sportovní ředitel Tomáš Rosický (vlevo) a trenér Václav Jílek na...

VIDEO Od května je trenérem sparťanských fotbalistů. Mezi ně do kabiny však poprvé mohl přijít až po...

Hokejový lazaret v Bostonu. S utajeným zraněním hrál i Pastrňák

Bostonský obránce Zdeno Chára nastoupil kvůli zlomené čelisti do posledních tří...

Kdo může, jde na led. Zdravotním neduhům navzdory. Play off NHL znovu ukázalo, že jsou hokejisté...

Nemám sílu ukázat, co umím, lituje fotbalový záložník Vůch

Egon Vůch

Už odehrál lepší utkání. Přátelák proti Viktorii Plzeň však měl pro Egona Vůcha jiný význam. Na...

Další z rubriky

Dumoulin odstoupil z Dauphiné, před Tour potřebuje šetřit koleno

Tom Dumoulin na startu druhé etapy Tirrena-Adriatika.

Nizozemský cyklista Tom Dumoulin před předposlední sedmou etapou Critéria du Dauphiné ze závodu...

Kaňkovský si dospurtoval v Maďarsku pro etapové vítězství

Cyklista stáje Elkov Author Alois Kaňkovský projíždí jako vítěz cílem závodu...

Cyklista Alois Kaňkovský vyhrál v hromadném spurtu druhou část třetí etapy závodu Kolem Maďarska....

Konec špatný, všechno špatné. Kaňkovský si v Maďarsku zlomil kyčel

PŘED PRONÁSLEDOVATELI. Cyklista hradecké stáje Whirlpool Author Alois Kaňkovský...

Dva dny po etapovém vítězství v závodě Kolem Maďarska se cyklista Alois Kaňkovský vážně zranil....

Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní
Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní

Krkonošský národní park (KRNAP) v loňském roce navštívilo téměř 3,8 milionu lidí. Negativním dopadem masové turistiky je velké množství odpadků, které po sobě lidé v přírodě zanechávají. Dobrovolníci jich každoročně sesbírají skoro 3 tuny.

Najdete na iDNES.cz