Domů si přivezl vavříny za dvě vítězství a místo alespoň malé oslavy se odebral do postele.
I tahle skutečnost dobře charakterizuje, v jak solidní formě se v minulých dnech Alois Kaňkovský nacházel. Už v sobotním závodě Visegrádské čtyřky v Maďarsku totiž cítil, že není zcela fit a neděle na Slovensku to jen potvrdila. Přesto oba závody výborným závěrem vyhrál.
„Teď doma ležím s horečkami, nějaká chřipka,“ hlásil v pondělí cyklista, který o víkendu triumfoval ve dvou závodech, čímž i v barvách hradecké stáje Whirlpool Author potvrdil, že patří k elitním spurtérům nejen v Česku.
Dva závody v kvalitní konkurenci, oba v kalendáři UCI, takže se jelo o světové body. Jak se vyhrává, když se člověk necítí zdravotně právě nejlépe?
Hodně to ovlivnil první závod v Maďarsku. Tam se jelo celý den v dešti, bylo to nepříjemné. A druhý den na Slovensku mě dorazil, i když počasí bylo lepší.
Přesto jste oba vyhrál.
Oba závody byly rovinaté, bylo jasné, že se pojede na mě. Kluci pro mě perfektně pracovali, takže o to jsem to měl jednodušší.
Jak bylo těžké se v obou závodech udržet na takové pozici, abyste měl šanci v závěru s pomocí kolegů z týmu zaútočit?
V prvním dost, protože v jediném kopci, který byl hned na začátku závodu, se utrhla skupina, v níž byl jen Jirka Polnický a my jsme ji pak museli těžce dojíždět, takže to byl docela fofr. Ovšem ještě větší byl v neděli, kdy se jelo v Bratislavě. tam to byla úplná rovina, celý závod jsme projeli průměrem přes 46 kilometrů za hodinu, ale prvních sto kilometrů byl průměr přes padesát kilometrů za hodinu. Aspoň jsme byli brzy doma (smích).
V obou závodech jste spurtoval pro vítězství, ve druhém dokonce s poměrně výrazným náskokem i přesto, že do cíle jel celý peloton. To musí být pěkný pocit...
Určitě je, ale je výsledkem výborné práce kluků, jeli super. A zvlášť v neděli v Bratislavě byl závěr, který mi sedí, dvě technické zatáčky, pak spurt mírně do kopce, to je něco pro mě.
V Bratislavě jste měli na nejvyšším stupni také Jiřího Polnického, který vyhrál celkové hodnocení seriálu jednorázových závodů Visegrádské čtyřky. Jak jste v taktice v posledním závodě brali v úvahu právě to, aby toto hodnocení vyhrál?
Byli jsme domluveni, že závěr pojedeme co nejvíc spolu. Věděli jsme, že když se to podaří, tak se Jirka mezi nejlepší dostane a to mu bude stačit. Jeho největší konkurenti totiž v závěrech moc silní nejsou, což se potvrdilo, takže mu jedenácté místo na prvenství v tomto hodnocení stačilo.
Bylo to vaše druhé a třetí prvenství v barvách hradecké stáje. Asi se naplňují předpoklady, které jste brali v úvahu při dojednání vašeho angažmá.
Zatím je to opravdu spokojenost, vyhráváme, což platí nejen o mně. Přiznám, že když jsem před sezonou do Whirlpoolu přecházel, tak jsem trochu obavy měl. Chuť vyhrávat byla stále, ale nevěděl jsem, jestli to stále půjde, přece jen nové prostředí, jiný tým. Ale funguje to zatím výborně, hradecký tým zjistil, že se vyhrávat dá a třeba pro mladé je to asi dobrá motivace. Všichni tahají výborně, rád jim to vrátím (smích).
Jak moc do vašich plánů zasáhne současná nemoc?
Ve druhé polovině týdne začne větší část týmu závodit na etapáku ve Francii. V tuhle chvíli to nevidím moc reálně, spíše to vypadá na Lidice, které se jedou o víkendu.
Za měsíc se v Žilině jede společně mistrovství Česka a Slovenska. V současné formě asi budete patřit do okruhu favoritů?
Forma jde opravdu dobrým směrem a navíc se na Slovensku pojede na okruhu, který sice nějaká stoupání má, ale nic mimořádného, takže by se dalo dojet vpředu. Ale dopředu nechci moc plánovat, udělal jsem to už několikrát a vždycky se to nějak zvrtlo.
