Konečně zase ovládl worldtourový závod, vyhrál spurt prořídlého pelotonu závodu Critérium du Dauphiné, v koncovce jasně porazil Richarda Carapaze.
„Čekání na takový den mi připadalo nekonečné,“ svěřil se. „Ale snažil jsem se zůstat trpělivý a tvrdě pracovat. Znovu okusit úspěch je úleva. Řekl jsem, že chci vyhrát na Dauphiné etapu, a podařilo se mi to hned druhý den.“
Přesto zároveň gesty v cíli naznačoval: Klídek, klídek, hlavně nepropadnout přemrštěné euforii. Věří, že se ocitl v bodu obratu. Ovšem jedno vítězství je zatím jen příslibem, že naváže na svá nejslavnější léta.
Vzpomínáte? Tour 2019. Na ní byl hrdinou Francie. Tolik fanoušků mu u trati na svých transparentech děkovalo: „Merci, Julian.“ Za nezměrnou bojovnost. Za veškeré jeho útoky. Za popírání papírových předpokladů. Za vůli obstát i v terénu, kde měl být zadupán do země. Za dvě vyhrané etapy. A za 14 dnů ve žlutém trikotu.
V roce, kdy Tour slavila sté výročí existence tohoto legendárního dresu, si ani nemohla přát lepšího ambasadora na kole i na zemi. Scéna, jak si Alaphilippe v hustém dešti za cílem ve Valloire sundal žlutý trikot a oblékl do něj mrznoucího malého chlapce, se stala hitem sociálních sítí.
„Vydal jsem ze sebe vše. Naprosto ničeho nelituji,“ ujistil tehdy, když dva dny před koncem Tour ztratil na alpských velikánech vedení v závodě.
V následující sezoně se stal v Imole mistrem světa, ukončil 23leté francouzské čekání na dalšího muže v duhovém dresu.
O rok později v Belgii světový titul obhájil.
Loni však Alaphilippova hvězda začala zapadat.
Alaphilippe se dočkal triumfu po více než roce, uspěl v etapě na Dauphiné |
Hned zkraje sezony 2021 onemocněl, pak upadl na Strade Bianche, načež si zlomil lopatku i dvě žebra v závodě Lutych–Bastogne–Lutych. Chtěl stihnout Tour, jenže chytil covid. A na Vueltě odstoupil kvůli vykloubenému ramenu, které jej nepustilo ani na světový šampionát.
„Už té smůly bylo příliš,“ posteskl si poté.
Přesto si v prosinci přečetl poněkud příkrá slova Patricka Lefevera, svého šéfa ve stáji Quick Step. Ten v prosinci v rozhovoru pro list Le Derniere Heure prohlásil, že Alaphilippe nemůže všechno svádět jen na smůlu. Dokonce o svém jezdci řekl: „Mohl by náš tým opustit, pokud by byl unaven prostředím.“
Alaphilippe vzápětí v interview pro L’Equipe reagoval: „Nikdy mi Patrick takové věci osobně nesdělil. Abych byl upřímný, trochu mě tím vyjádřením překvapil. Kdyby se mnou měl problém, měl by mi to říci z očí do očí.“
Lefevere kontroval: „Já mu to už dříve říkal, před jeho manažerem i manželkou. Teď ať mi dokáže, že je opravdový šampion.“
Rovněž letošní sezona se pro Alaphilippa kvůli zranění kolene na Flandrech nevyvíjela šťastně. Jeho kritici se divili: Opravdu má být spolulídrem týmu na Tour?
On sám nicméně po návratu z květnového vysokohorského kempu oznamoval: „Mám zase super motivaci a silné nohy. Jen ať už nedojde k žádným komplikacím, pádům nebo nemocem. Už mě nebaví mluvit o smůle.“
Po pondělním vítězství věří: „Pro Tour je to slibná zpráva.“ Quick Step na ni pojede s ambicí vyhrávat sprinterské dojezdy s Fabiem Jakobsenem, zatímco v klasikářských etapách by tým mohl pracovat pro Alaphilippa.
Pokud se mu nic nestane.
„V letadle, kterým jsem cestoval na Dauphiné, jsem byl jediným cestujícím, který měl nasazenou roušku,“ vykládá. „Ale radši zůstanu opatrný, než abych se choval lehkovážně a přišel o další šanci.“