Nejlépe jeden lídr, dobrý vrchař, případně spurter nebo časovkář a zbytek jsou pomocníci, takzvaní domestici. Proto například v Astaně jede téměř neznámý Portugalec Paulinho, věrný služebník Contadora.
Stáj Liquigas, za kterou jezdí Roman Kreuziger, má nyní na Tour domestiků pět. "Ale neexistuje na to šablona. Nejsou tady snad ani dva týmy, které by to měly složené stejně," říká Bjärne Riis, šéf týmu Saxo Bank.
Jak by fungoval tým složený z devíti Armstrongů? Věřte, že nijak slavně, pokud by se nedohodli. Což by s jejich egem a ambicemi bylo dost obtížné. Jenže nikdo by pak nechtěl sjíždět uprchlíky, nikomu by se nechtělo vozit bidony s vodou. A tahle práce je důležitá.
Proto v roce 2002 přišel k Armstrongovi do stáje Pavel Padrnos. "Tour jezdil Armstrong a osm domestiků," líčil pomocník, jenž Američana doprovázel při čtyřech triumfech.
Dělat domestika je často větší dřina než být lídrem. Právě domestik chrání kapitána před větrem, dováží mu z mechanického auta pití, pomáhá sjíždět ztrátu i unikající soupeře.
Do cíle dojíždí mezi posledními, bez zájmu fanoušků i novinářů, často naprosto vyčerpán. Pomýšlet na vlastní úspěch? To je takřka vyloučeno. Příklad Pavla Padrnose za všechny. Při Tour 2006 byl Čech ve skupince uprchlíků: "Jenže situace v našem týmu mi nedovolila spolupracovat.
Bylo to před časovkou a Hincapie se v ní mohl vrátit do žlutého trikotu," řekl tehdy pro ČTK. Za to se pak každý domestik dočká uznání kapitána. "Kolegové z týmu se pro mě obětovali a já jim děkuju," říkal Carlos Sastre po loňském vítězství v Tour. Tehdy "sebral" žlutý dres v 17. etapě dokonce parťákovi z týmu Fränku Schleckovi.
"Nepotřeboval jsem dostat žádný příkaz. Věci šly přesně podle plánu," tvrdil Lucemburčan. Takhle se chová pravý domestik. Vše podřídí týmu. Lídr se pak za to odmění i finančně: prémie za vítězství rozdělí mezi tým.
Tým Liquigas očima Romana Kreuzigera91 Franco Pellizotti (It., 31 let): "Bydlíme spolu, kliďas. Chce etapové vítězství." |
